Přeskočit na obsah

Radek Malý

Přidat odkazy
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
doc. Mgr. Radek Malý, Ph.D.
Narození24. července 1977 (47 let)
Olomouc
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníspisovatel, vysokoškolský učitel, překladatel, básník, germanista, bohemista, literární historik, editor, publicista a literární vědec
Alma materUniverzita Palackého v Olomouci
Tématagermanistika, bohemistika, překlad, literární historie, překlady z němčiny, poezie, literatura pro děti a mládež a vydávání
OceněníCena Jiřího Ortena (2003)
Litera za poezii (2006)
Litera za knihu pro děti a mládež (2012)
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Radek Malý (* 24. července 1977 Olomouc) je český básník, autor knížek pro děti, překladatel a vysokoškolský učitel.

Život a tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v Olomouci, kde vyrůstal na sídlišti Povel.[1] Na Univerzitě Palackého vystudoval obor germanistika a bohemistika. Na germanistice byl žákem Ludvíka Kundery, který se velmi dobře orientoval v německém expresionismu. Radek Malý působí jako vysokoškolský pedagog, překladatel z němčiny a redaktor.

Tvorba

[editovat | editovat zdroj]

Publikoval básnické sbírky Lunovis (2001), Vraní zpěvy (2002), Větrní (2005) a Malá tma (2008). Za sbírku Větrní dostal cenu Magnesia Litera za poezii, mimo jiné se slovy „Jistě jeden z nepochybných a nejvýraznějších talentů, jaké má česká poezie prvního desetiletí 21. století.“ Poezie Radka Malého je ovlivněna expresionismem, avšak obohacena o současnou poetiku.[zdroj?] Malého jazyk se vyznačuje hravostí a tvůrčí invencí, časté jsou novotvary, nekonvenční rýmy nebo libozvučně znějící slova.[zdroj?] Motiv mravního úpadku moderní konzumní doby se objevuje např. ve sbírkách Větrní a Malá tma. Častým tématem jeho básní je cestování, ať už hromadnou dopravou po republice nebo evropskými městy. Básně obsahují také množství odkazů na trauma světové války a intertextuálních odkazů. Malého dvojjazyčnost se v jeho poezii často prolíná v německých slovech a reáliích.

Překládá poezii Georga Trakla – výbor Podzimní duše vyšel roku 2005 v nakladatelství BB Art – dále Ericha Kästnera, Rainera Marii Rilka, Paula Celana, Hugo Sonnenscheina a dalších. Ze současných básníků přeložil např. Karla Lubomirského (výbor Pták nad hořícím lesem, BB-Art, 2003), zabývá se i překlady středověkých německých milostných písní. Připravil také antologii německé expresionistické poezie s názvem Držíce v drzých držkách cigarety (BB Art 2007), do které sám přeložil básně např. Georga Heyma, Jakoba van Hoddise, Georga Trakla nebo Franze Werfela.

Píše rovněž pro děti, spolu s PaedDr. Hanou Mikulenkovou je autorem učebnic českého jazyka a literatury pro první stupeň základní školy (Prodos, 2004), dále autorského Slabikáře s ilustracemi Matěje Formana (Prodos, 2004). Svými básněmi přispěl i do knihy Šmalcova abeceda (Baobab, 2005). Dětem je určen i příběh František z kaštanu, Anežka ze slunečnic (Meander, 2006, ilustrace Galina Miklínová), knížka básniček Kam až smí smích (Meander, 2009) a „poetický slovníček dětem v příkladech“ s názvem Lahůdky (2009). V roce 2011 vydal v nakladatelství Albatros obsahově a výtvarně výjimečnou knihu básní pro děti Listonoš vítr, na jejíž podzimní atmosféře se podílela uznávaná osobnost současného komiksu Pavel Čech. Jeho dětská poezie je příznačná humorem a množstvím jazykových nápadů. Ve spojení s originálními ilustracemi (Anna Neborová, Galina Miklínová, Matěj Forman, Petr Šmalec, Pavel Čech) patří k tomu nejlepšímu ze současné knižní tvorby pro děti. Je také autorem scénáře ke komiksu Desperáti, který pro ZOO Olomouc ilustroval Jozef Gerti Danglár.

Knižně dále publikoval literárněvědnou studii Spásná trhlina. Reflexe poezie Georga Trakla v české literatuře (2007). Je rovněž autorem dvou dramatických textů: Pocit nočního vlaku (2006, realizováno jako rozhlasová hra) a Černé Hoře (2008).

Výuka

[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2011 byl vedoucím Katedry tvůrčího psaní na Literární akademii Josefa Škvoreckého v Praze, kde nahradil ve funkci Ivonu Březinovou (2008–2011) a Alexandru Berkovou (2001–2008). V současnosti vede na Univerzitě Karlově v Praze a na Univerzitě Palackého v Olomouci (např. semináře kulturní publicistiky, české literatury pro děti a mládež). Společně s Antonínem Bajajou vyučoval také kurz tvůrčího psaní na Katedře bohemistiky Filozofické fakulty Univerzity Palackého, v čemž po Bajajově odchodu nadále pokračuje.[2]

Dílo

[editovat | editovat zdroj]

Básnické sbírky

[editovat | editovat zdroj]
V této sbírce dokazuje autor vytříbenou formu svých veršů, které jsou většinou rytmicky vypilovány. Nebojí se pro rým užít slov odkazujících k současnosti (Koskenkorva Píč, IKEA), slovních přesmyček či hromadění slov podobných, což někdy působí výrazným eufonickým efektem. Lyrický subjekt často cestuje evropskými městy (např. Berlín, Řím) nebo dopravními prostředky a zachycuje atmosféru daného místa. Nepřehlédnutelné jsou intertextuální odkazy (Temno. Jako od Jiráska) a vliv expresionismu. Sbírka je proložena také množstvím slov z cizích jazyků, především z autorovy blízké němčiny.
  • Světloplaší, 2012
  • Všehomír, 2015
  • Zahrada s meruňkami, včelami a mandloní, 2017
  • Atlas bytostí, 2020
  • Haiku, 2021
  • Básně na děrné štítky, 2022
  • Legendy a litanie, 2023

Pro děti

[editovat | editovat zdroj]
  • Slabikář, Prodos, 2004; spoluautor s PaedDr. Hanou Mikulenkovou
  • Šmalcova abeceda, Baobab, 2005; spoluautor básniček
  • František z kaštanu, Anežka ze slunečnic, Meander, 2006
  • Kam až smí smích, Meander, 2009
  • Listonoš vítr : (co přinesl a co mi šeptal), Albatros, Praha 2011
  • Kamarádi z abecedy, Host, Brno 2013 [1][nedostupný zdroj]
  • Laura a Klement - V městské džungli, Dynastie, Praha 2017
  • Na procházce ve vlaku, 2018
  • Dlouhá noc muzejní myši
  • Rozára a Černý Petr čili O větrných mlýnech, 2020

Dramatické texty

[editovat | editovat zdroj]
  • Pocit nočního vlaku, 2006; realizováno jako rozhlasová hra
  • Černé Hoře, 2008

Účast v antologiích

[editovat | editovat zdroj]
  • Czech literature at the turn of the millennium / Neue tschechische Literatur an der Jahrtausendwende, Ministerstvo kultury, Praha 2003
  • Hvizd žlutého inkoustu (a facka). Texty k nové české literatuře na přelomu století., Radim Kopáč, Concordia 2003
  • Cestou, Weles, Vendryně 2003
  • Co si myslí andělíček, Větrné mlýny, Brno 2004
  • Antologie nové české literatury 1995–2004, Fra, Praha 2004
  • Antologie české poezie II. díl (1986–2006), Dybbuk, Praha, 2007

Překlady

[editovat | editovat zdroj]
  • Fürst-Fialová, Ingeborg; Expresionismus, Votobia, Olomouc 2000
  • Strelka, Joseph P.; Literatura a politika, Demokracie a kultura, Brno 2000
  • Kästner, Erich; Třináct měsíců (diplomová práce Markéty Šimkové, absolventky ateliéru ilustrace VŠUP Praha), Praha 2001
  • Lubomirski, Karl; Pták nad hořícím lesem, BB-Art, Praha 2003
  • Trakl, Georg; Podzimní duše, BB-Art, Praha 2005
  • Koslowsky, Wehwalt; Óda na mozkoule / Ode an die Hirnhode (in: Bulletin k mezinárodnímu festivalu Poezie bez hranic/Poetry without borders, Olomouc 2003)
  • Schütz, Xóchil A.; výběr z básní (in: Weles 1/2005)
  • Halter, Jürg; výběr z básní (in: A2 kulturní týdeník, 2/2005)
  • Držíce v drzých držkách cigarety, BB Art, Praha 2007, antologie z básní německého expresionismu
  • Sonnenschein, Hugo; Zaběhl jsem se s toulavými psy, Dybbuk, Praha 2009
  • Kaser, Norbert C.; Úplně malé pašije, Olomouc, společně s Davidem Vodou
  • Kuhlmann, Torben: LINDBERGH - Dobrodružství létajícího myšáka, Praha 2014 (nakladatelství Dynastie)
  • SCHOLZ, Roman Karl. Výbor z díla. Příprava vydání Ludvík Václavek; překlad Lucy Topoľská, Radek Malý. 1. vyd. Olomouc: Univerzita Palackého, 2014. 189 s. (POETICA MORAVIAE; sv. 6). ISBN 978-80-244-4067-5. (česky, současně vyšlo i německé vydání) 
  • Kuhlmann, Torben: ARMSTRONG - Dobrodružná cesta myšáka na Měsíc, Praha 2016 (nakladatelství Dynastie)
  • Kuhlmann, Torben: EDISON - Záhada ztraceného myšího pokladu, Praha 2018 (nakladatelství Dynastie)
  • Kuhlmann, Torben: Krtčí město, Praha 2018 (nakladatelství Dynastie)

Knižní studie

[editovat | editovat zdroj]
  • Spásná trhlina. Reflexe poezie Georga Trakla v české literatuře, Votobia, Olomouc 2007
  • Ofélie a její sestry. Motiv utonulé dívky v evropské a české poezii, 2019

Ocenění

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Radek Malý: Přes všechny možné rozdíly jsme si podobní. Vltava [online]. 2017-09-14 [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b Radek Malý: Děti autorova proslulost nezajímá. www.zurnal.upol.cz [online]. [cit. 2024-09-16]. Dostupné online. 
  3. ↑ IBBY Honour List 2014 [online]. IBBY [cit. 2020-06-05]. Dostupné online. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Laureáti Ceny Jiřího Ortena
Zuzana Brabcová (1987) • Martin Milan Šimečka (1988) • Petr Placák (1989) • Tereza Boučková (1990) • Vít Kremlička (1991) • Jaroslav Pížl (1992) • Michal Viewegh (1993) • Jaromír Typlt (1994) • Petr Borkovec (1995) • Božena Správcová (1996) • Jan Jandourek (1997) • Bogdan Trojak (1998) • Pavel Brycz (1999) • Věra Rosí (2000) • Martin Langer (2002) • Radek Malý (2003) • Marie Šťastná (2004) • Kateřina Kováčová (2005) • Marek Šindelka (2006) • Petra Hůlová (2007) • Petra Soukupová (2008) • Jana Šrámková (2009) • Jan Těsnohlídek (2010) • Františka Jirousová (2011) • Vratislav Maňák (2012) • Ondřej Buddeus (2013) • Ondřej Hanus (2014) • Alžběta Stančáková (2015) • Sára Vybíralová (2016) • Zuzana Kultánová (2017) • Ondřej Macl (2018) • Anna Cima (2019) • Hana Lehečková (2020) • Šimon Leitgeb (2021) • Vojtěch Vacek (2022) • Filip Klega (2023) • Marek Torčík (2024)
Držitelé ceny Magnesia Litera za poezii
Jiří Gruša (2002) • Vít Slíva (2003) • Karel Šiktanc (2004) • Bogdan Trojak (2005) • Radek Malý (2006) • Stanislav Dvorský (2007) • Tašo Andjelkovski (2008) • Bohumila Grögerová (2009) • Viola Fischerová (2010) • Josef Hrubý (2011) • Radek Fridrich (2012) • Jakub Řehák (2013) • Kateřina Rudčenková (2014) • Olga Stehlíková (2015) • Ladislav Zedník (2016) • Milan Ohnisko (2017) • Milan Děžinský (2018) • Ivan Wernisch (2019) • Ewald Murrer (2020) • Pavel Novotný (2021) • Vladimír Mikeš (2022) • Petr Hruška (2023) • Tereza Bínová (2024)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Radek_Malý&oldid=24347038“