Přeskočit na obsah

Postřižiny (film)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Postřižiny
Původní názevPostřižiny
Země původuČeskoslovensko
Jazykčeština
Délka93 minut
Žánrkomedie / poetický
PředlohaPostřižiny
ScénářBohumil Hrabal
Jiří Menzel
RežieJiří Menzel
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleMagda Vášáryová
Jiří Schmitzer
Jaromír Hanzlík
Rudolf Hrušínský
Petr Čepek
Oldřich Vlach
František Řehák
Miloslav Štibich
Alois Liškutín
Pavel Vondruška
Rudolf Hrušínský ml.
Oldřich Vízner
Miroslav Donutil
Josef Vondráček
Jaroslav Vozáb
Zdeněk Podskalský st.
Václav Kotva
Zdeněk Kozák st.
Pavel Wuršer
Josef Otoupal
Jan Hraběta
Jaroslava Kretschmerová
Jiří Kodeš
Václav Knop
Alexej Okuněv
Rudolf Stärz
Tomáš Töpfer
Ivan Rajmont
Jaroslav Tomsa
Rudolf Serina
Hana Forejtová
Ladislav Lahoda
Miroslav Lahoda
HudbaJiří Šust
KameraJaromír Šofr
StřihJiří Brožek
ZvukKarel Jaroš
Výroba a distribuce
Premiéra1. února 1981
Postřižiny na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Postřižiny je devátý celovečerní film režiséra Jiřího Menzela z roku 1980 podle knihy Bohumila Hrabala. Natáčel se zejména v Počátkách a v Dalešicích, zejména pak v tamějším pivovaru.[1] Film vypráví o pivovaru a rodině jeho správce (ve skutečnosti nevlastního otce Bohumila Hrabala) za první republiky. Sám Hrabal žil v pivovaru v Polné v letech 1915–1919[2] a poté v Nymburce, kde byl jeho nevlastní otec také správcem pivovaru.

Děj filmu

[editovat | editovat zdroj]

Málomluvný správce a sládek nymburského pivovaru Francin (Jiří Schmitzer) má krásnou a poněkud živější manželku Maryšku (Magda Vášáryová). Kromě ní mu dělá starosti kvalita a odbyt piva a také jeho hlučný bratr Pepin (Jaromír Hanzlík), vyučený obuvník, který za ním přijel na návštěvu. Pepin je nakonec v pivovaru zaměstnán. Jeho přítomností trpí zejména jeden ze zaměstnanců, kterému se nezřídka stane úraz tehdy, když se do jeho blízkosti nachomýtne Pepin. Symbolem malého města jsou kromě kašny i dlouhé vlasy paní sládkové, která se však jednoho dne rozhodne ostříhat.

Citáty a hlášky

[editovat | editovat zdroj]
Ten Francin je nějaké chabrus na nervy, měl by si, podle spisku páně Batisty, omévat přirození vlažnó vodó."
"Nudíte se? Kupte si medvídka mývala!"

Návštěvnost

[editovat | editovat zdroj]
  • Postřižiny se staly nejnavštěvovanějším českým filmem roku 1981. V českých kinech jej v tom roce vidělo 1 998 346 diváků, ve slovenských pak 80 765 diváků.[3]
  • Od své premiéry v únoru 1981 až do 31. prosince 1987 vidělo film v českých kinech v rámci 14 770 představení celkem 2 716 928 diváků.[4]
  • Od své premiéry v únoru 1981 až do 30. června 1995, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 15 620 představení celkem 2 747 695 diváků.[5]
  1. Vysočina Film Office. Postřižiny [online]. Jihlava: Vysočina Film Office [cit. 2017-10-29]. Dostupné online. 
  2. V Polné připomenou Bohumila Hrabala. Žil s rodiči v tamním pivovaru. iDNES.cz [online]. 2014-03-26 [cit. 2020-03-01]. Dostupné online. 
  3. Filmová distribuce v roce 1981 v ČSR. Zpravodaj československého filmu. Praha: Československý filmový ústav, březen 1982, roč. 8, čís. 11, s. 10–12. ISSN 0862-4712. 
  4. KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 172. 
  5. BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 465. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]