Podvody na internetu
Podvody na internetu, též nazývané internetové podvody, jsou typy podvodů, probíhajících online v kyberprostoru. Některé typy podvodů začínají mimo internet a pokračují na internetu, jako třeba podvodné SMS či hovory. Účelem podvodů je získat z obětí informace, jako jsou přístupové údaje k různým účtům, či převážně snaha o získání finančních prostředků od obětí. Typy podvodů se mohou lišit dle zemí a proměňují se i v čase.
Typy podvodů
[editovat | editovat zdroj]Podvody jsou různého druhu, mění se v čase i na základě lokality. Podvodníky mohou být v dané zemi občané daného státu, ale i cizinci. Nejvíce online podvodníků neboli scammerů pochází z Brazílie, Pákistánu, Jižní Afriky či Rumunska.[1] V Česku jsou aktivní Kazaši[2] či Rusi.[3][4]
Phishing
[editovat | editovat zdroj]Phishing je podvodná technika, která se snaží získat citlivé údaje, jako jsou hesla, čísla kreditních karet nebo osobní informace, pomocí falešných e-mailů, webových stránek nebo zpráv, které vypadají jako důvěryhodné zdroje.
Smishing
[editovat | editovat zdroj]Smishing je taktika podobná phishingu, ale místo e-mailů nebo webových stránek používá podvodné SMS zprávy, které lákají oběti k otevření odkazu nebo stáhnutí škodlivé aplikace.
Vishing
[editovat | editovat zdroj]Vishing je phishing prováděný pomocí hlasových hovorů, kdy podvodníci volají obětem a tvrdí, že jsou například zaměstnanci banky, policie, pojišťovny nebo technické podpory a žádají je o sdělení citlivých údajů nebo provedení platby na „bezpečný účet“, případně aby si vzali půjčku a peníze uložili do bitcoinového automatu.[5]
M-platby
[editovat | editovat zdroj]Online nákup je potvrzen pomocí SMS, avšak namísto zakoupení legitimní služby je oběť bez daného produktu či služby a jsou jí pravidelně automaticky strhávány peníze z kreditu nebo připisovány k paušálu. V roce 2022 tento podvod využil operátor O2.[6]
Podvodné platební brány
[editovat | editovat zdroj]Podvodné platební brány jsou falešné webové stránky nebo aplikace, které napodobují skutečné platební brány a snaží se okrást uživatele o jejich platební údaje nebo peníze. Podvodné platební brány se často objevují na podvodných e-shopech nebo po prokliku podvodných e-mailech.[5]
Podvodné mobilní aplikace
[editovat | editovat zdroj]Podvodné mobilní aplikace jsou aplikace, které vypadají jako legitimní, ale ve skutečnosti obsahují škodlivý kód, který může ukrást údaje uživatele, zobrazovat nevyžádanou reklamu, nainstalovat další malware, odposlouchávat telefon, případně vzdáleně ovládat celý mobilní telefon.[5]
Podvodné e-shopy
[editovat | editovat zdroj]Podvodné e-shopy jsou webové stránky, které nabízejí zboží nebo služby za velmi nízké ceny, ale ve skutečnosti buď nedodají objednané zboží, dodají zboží špatné kvality nebo falešné, nebo ukradnou platební údaje zákazníků.
Reverzní inzerát
[editovat | editovat zdroj]Na nabízené zboží přes inzerát se ozve zájemce, který navrhne buď platbu přes platební bránu nebo odvoz zboží kurýrem.[7] Prodávajícímu pošle odkaz na falešnou platební bránu. Tím se z prodávajícího stane platící strana.[8] Pachatel tak vyláká citlivé informace (číslo platební karty, její platnost, CVC kód, PIN) v zájmu „urychlení a zjednodušení“ obchodu.[5]
Sociální sítě
[editovat | editovat zdroj]Útočník se vydává za kamaráda, který ztratil přístup k původnímu účtu. Požaduje peníze, přeposlání ověřovací SMS zprávy (s výmluvou na účast v soutěži) a podobně.[5]
Přeposílání peněz
[editovat | editovat zdroj]Převádění peněz přes účet oběti za úplatu, čímž dochází k legalizaci výnosů z trestné činnosti.[5]
Zázračné zbohatnutí
[editovat | editovat zdroj]Zázračné zbohatnutí skrze investice nebo práci, kterou ve falešných reklamách doporučují známé osobnosti.[5]
Láska přes internet
[editovat | editovat zdroj]Seznámení a manipulace založené často na zaslání nějaké cenné zásilky (letenka, zlatý poklad, neočekávaná výhra, peníze z dědictví atd.), za které je nejprve potřeba zaplatit poplatek.[5]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ IWALAIYE, Temi. 10 countries with the highest number of online scammers in the world. Pulse Nigeria [online]. 2023-09-04 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ 2. říjen - Reportéři ČT | Česká televize. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Ja tebja ljublju! Jak ruské krásky loví české ženichy a obírají je o peníze - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ SEDLÁK, Jan. Policie a ESET odhalili ruskojazyčné skupiny stojící za podvody na Bazoši, Sbazaru, Vinted a spol.. Lupa.cz [online]. [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h JUNA, Petr. Tři triky, kterými chtějí kyberšmejdi odsát vaše peníze. Seznam Zprávy [online]. 2024-02-03 [cit. 2024-02-05]. Dostupné online.
- ↑ DOTEKOMÁNIE.CZ; VACULÍK, Přemysl. Máte O2? Měli byste zakázat mobilní platby, jinak můžete přijít o peníze. Dotekomanie.cz [online]. 2022-10-03 [cit. 2023-10-08]. Dostupné online.
- ↑ KASÍK, Pavel. Podvod dotažený do konce. Nastudujte si zákeřné triky internetových šmejdů. Seznam Zprávy [online]. 2023-06-27 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.
- ↑ ČÁLKOVÁ, Alena. 5 nejčastějších on-line podvodů v Česku. coolpeople.cz [online]. 2023-09-25 [cit. 2024-04-25]. Dostupné online.