Pliska

Pliska Плиска
Poloha
Souřadnice	43°21′43″ s. š., 27°7′31″ v. d.
Nadmořská výška	145 m n. m.
Časové pásmo	UTC+02:00 (standardní čas) UTC+03:00 (letní čas)
Stát	Bulharsko Bulharsko
Pliska
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	34,4 km²
Počet obyvatel	892 (2024)
Hustota zalidnění	26 obyv./km²
Správa
PSČ	9920
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pliska (starobulharsky Пльсковъ) je malé město (bývalá vesnice s názvem Aboba), jež bylo přejmenováno poté, co se v jeho blízkosti našly pozůstatky původního středověkého města, které bylo hlavním městem první bulharské říše a a začaly zde vykopávky.

Středověká Pliska

Částečně rekonstruované pozůstatky Velké baziliky

Podle apokryfního spisu Vidění proroka Izaiáše z 11. století byla Pliska založena již chánem Asparuchem, spíše se ale vyvinula z opevněného vojenského tábora. V následujících staletích Pliska rostla, tento vývoj byl na krátkou dobu přerušen vydrancováním města byzantským císařem Nikeforem I. Po Nikeforově poražení se začala budovat znova a stala se jedním z center bulharské kultury, a to až do roku 893, kdy car Symeon přesídlil do nového hlavního města Preslavi. Pliska si přesto udržela na řadu staletí výsadní postavení – její význam upadl až po okupaci Bulharska osmanskými Turky ke konci 14. století.

Pozůstatky budov

Město ve svém rozkvětu zabíralo plochu 23 km². Bylo rozděleno na vnitřní město s kamennými hradbami, kde sídlili car a jeho bojaři, a vnější chráněné sypaným valem, obývané řemeslníky. V této části se nacházely nejrůznější druhy výroby – hrnčířství, kovářství, zlatnictví, košťařství či slévačství, které většinou dodávaly výrobky vládnoucím vrstvám. Ve vnějším městě také stálo více než 30 kostelů, z nichž nejstarší je takzvaná Velká bazilika, vůbec největší stavba tohoto typu na Balkáně. Stavby ve vnitřním městě jsou často rozsáhlých proporcí, inspirovaných antickými budovami. Vedle reprezentativního trůnního paláce z doby Omurtaga a v nižších vrstvách pod ním ještě rozlehlejšího paláce Kruma, jež byl zničen během Nikeforova útoku, zde stála i citadela, v níž bulharští vládci sídlili. Na místě původního pohanského chrámu se v pozdějších letech vystavěla bazilika, neboli Palácový kostel. Stavby byly vystaveny s tak vyspělou tehdejší technikou a uměním, že se v tehdejší době mohla Plisce vyrovnat pouze města byzantská. V Plisce také působil Metodějův žák Naum, než přesídlil do Preslavi.

Vůbec poprvé objevil zbytky města roku 1886 český vědec Konstantin Jireček, ale o první průzkumy se zasloužil až Karel Škorpil na přelomu 19. a 20. století.

Moderní Pliska

Za osmanské nadvlády Pliska zpustla a pouze poblíž ní se zachovala vesnice jménem Aboba. Ta byla roku 1925 přejmenována na Pliskov. Dnešní podoba jména, tedy Pliska, se začala používat od roku 1947. Moderní město má zhruba 900 obyvatel a nachází se ve výši 146 m n. m. v Šumenské oblasti zhruba 400 km na severovýchod od Sofie.

Zajímavosti

• Dne 11. září 1988 byla bulharskými astronomy objevena planetka, která byla nazvána Pliska.
• Pliska je též značka známé bulharské brandy.

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pliska na anglické Wikipedii.

Literatura

• VÁŇA, Zdeněk. Svět dávných Slovanů. Praha: Artia, 1983. 
• RYCHLÍK, Jan a kol. Dějiny Bulharska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2000. ISBN 80-7106-404-1. 

Související články

• Bulharsko
• První bulharská říše

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pliska na Wikimedia Commons
• Článek o Plisce na webových stránkách Sdružení pro Bulharsko
• Материалы для болгарских древностей. Абоба-Плиска. - Известия Русского археологического института в Константинополе. Т. Х (1905)

Autoritní data	Biblio: 55332ec6-a5cd-4d7d-bd82-0d12a14fad21 NKC: ge956712 LCCN: n81011180 NLI: 987007548027505171 SUDOC: 050566237 VIAF: 156412154