Plateosaurus
 PlateosaurusStratigrafický výskyt: Svrchní trias, 227 až 210 miliony let | |
|---|---|
 Model plateosaura | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Třída | plazi (Sauropsida) |
| Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
| Řád | plazopánví (Saurischia) |
| Podřád | Sauropodomorpha |
| Čeleď | Plateosauridae |
| Rod | Plateosaurus |
| Binomické jméno | |
| Plateosaurus engelhardti von Meyer, 1837 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plateosaurus („plochý ještěr“) byl rod poměrně velikého, po čtyřech chodícího býložravého „prosauropoda“, který žil v období pozdního triasu, zhruba před 227 až 210 milióny let.[1][2]
Význam
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o jednoho z nejznámějších a také nejrozšířenějších evropských dinosaurů z období triasu.[3] V roce 2019 byl typovým druhem učiněn Plateosaurus trossingensis, formálně popsaný roku 1913.[4]
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]
Tento z mnoha více či méně kompletních koster (přes 100 exemplářů) známý dinosaurus patřil mezi nejhojnější dinosaury své doby a jeho fosilie jsou nacházeny v masových nalezištích.[5] Potvrzují to i nálezy jeho fosilií v Německu, Švýcarsku, Anglii, Švédsku, Francii a Grónsku.[6] Lebky některých exemplářů ze Švýcarska ukazují, že se možná jednalo o nové druhy tohoto rodu nebo dokonce o dosud neznámý samostatný rod sauropodomorfa.[7][8]
Některé domnělé exempláře plateosaura však již byly v průběhu doby popsány pod jinými vědeckými jmény, například druh Ruehleia bedheimensis[9] nebo Schleitheimia schutzi. Jihoafrický rod Plateosauravus byl původně popsán jako další druh tohoto rodu, ve skutečnosti se ale jednalo pouze o blízce příbuzný taxon z čeledi Plateosauridae.[10]
V průběhu triasu bylo možné dostat se suchou nohou z jižní Gondwany až do oblasti dnešního Grónska, jak ukazuje objev sauropodomorfních dinosaurů (možná právě rodu Plateosaurus) z doby před asi 214 miliony let.[11]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jde o prvního dinosaura, o kterém víme, že žil ve stádech. Ta pravděpodobně neustále migrovala za potravou. Živil se nízko rostoucím rostlinstvem, ale byl schopen se postavit na zadní a spásat horní větve stromů či stromových kapradin. Jednalo se o jednoho z prvních velkých a značně rozšířených dinosaurů v období svrchního triasu na území současné Evropy.[12]
Plateosaurus disponoval relativně dlouhým krkem a ocasem, podobně jako jiní vyspělí plateosauridi. Na dlouhém krku měl hlavu, jež byla robustnější než například u anchisaura. V tlamě měl mnoho malých lopatkovitých zubů, které mu pomáhaly ukusovat potravu. Ta se zpracovávala až v žaludku pomocí gastrolitů – kamenů, které drtily potravu. Ze sudovitého trupu mu vyrůstaly dlouhé zadní končetiny, dvakrát tak dlouhé jako přední, které byly sice krátké, ale silné. Z pěti prstů předních končetin byl největší palec, zatímco krajní dva prsty zakrněly. Na prvních třech prstech byly velké zahnuté drápy, kterými se bránil a kterými vyhrabával podzemní části rostlin.
.png)
Růst a rozměry
[editovat | editovat zdroj]Růst těla zástupců rodu Plateosaurus podle nejnovějších studií do značné míry závisel na vnějších podmínkách. Někteří přestali růst už po dosáhnutí délky 4,8 m (nejmenší známé exempláře), zatímco jiné dosahovaly více než dvojnásobné velikosti[13] s váhou okolo 4 až 5 tun. Takovýto typ růstu, třebaže je typický pro plazy, nemusí znamenat, že plateosauři měli metabolizmus plazího typu (jak argumentuje např. Gregory S. Paul[14]). Druh P. engelhardti dosahoval délky 8,5 metru a hmotnosti 1,9 tuny. Druh P. longiceps byl o trochu menší, při délce 8 metrů dosahoval hmotnosti 1,3 tuny.[15][16] Podle jiného odhadu dosahovaly exempláře druhu P. engelhardti hmotnosti zhruba 920 kilogramů.[17]
V roce 2020 byla publikována první popisná studie s tematikou osteologie postkraniální kostry (tj. kostry mimo lebku) u mláděte plateosaura. Tento malý a velmi mladý jedinec ze souvrství Klettgau ve Švýcarsku dostal přezdívku "Fabian" a zaživa byl dlouhý asi 2,3 metru a vážil kolem 40 kilogramů. Stupeň osifikace je u tohoto exempláře stejně vysoký jako u dospělých exemplářů, což je neobvyklá skutečnost.[18][19][20] Tito dinosauři byli i ve velmi nízkém věku již velmi podobní dospělcům (tělesnými proporcemi i způsobem růstu).[21]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Plateosaurus byl zástupcem čeledi Plateosauridae, jíž dal i své jméno. Blízce příbuznými rody jsou brazilské taxony Unaysaurus a Macrocollum a grónský rod Issi.[22]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ SOCHA, Vladimír. Ikonický Evropan Plateosaurus. OSEL.cz [online]. 19. května 2023. Dostupné online. (česky)
- ↑ Benton, Michael, J. (2019). Dinosaurs Rediscovered (The Scientific Revolution in Paleontology). Thames and Hudson, London (str. 62-63). (anglicky)
- ↑ Omar Rafael REGALADO FERNÁNDEZ, Henrik STÖHR, Benedikt KÄSTLE & Ingmar WERNEBURG (2023). Diversity and taxonomy of the Late Triassic sauropodomorphs (Saurischia, Sauropodomorpha) stored in the Palaeontological Collection of Tübingen, Germany, historically referred to Plateosaurus. European Journal of Taxonomy. 913: 1–88. doi: https://doi.org/10.5852/ejt.2023.913.2375
- ↑ International Commission on Zoological Nomenclature (2019). Opinion 2435 (Case 3560) – Plateosaurus Meyer, 1837 (Dinosauria, Sauropodomorpha): new type species designated. The Bulletin of Zoological Nomenclature 76(1): 144-145. doi: https://doi.org/10.21805/bzn.v76.a042
- ↑ https://www.osel.cz/13139-masova-pohrebiste-dinosauru.html
- ↑ https://scitechdaily.com/everyones-unique-paleontologists-reveal-great-variability-within-dinosaur-species/
- ↑ Jens N. Lallensack, Elżbieta M. Teschner, Ben Pabst, and P. Martin Sander (2021). New skulls of the basal sauropodomorph Plateosaurus trossingensis from Frick, Switzerland: Is there more than one species? Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00804.2020
- ↑ https://phys.org/news/2021-02-dinosaur-species-unique.html
- ↑ Galton, P. M. (2001). "Prosauropod dinosaurs from the Upper Triassic of Germany", In Colectivo Arqueologico-Paleontologico de Salas, C. A. S. (Eds.): Actas de las I Jornadas Internacionales sobre Paleontologia de Dinosaurios y su Entorno, 25-92.
- ↑ https://dinodata.de/animals/dinosaurs/pages_p/plateosauravus.php
- ↑ Dennis V. Kent and Lars B. Clemmensen (2021). Northward dispersal of dinosaurs from Gondwana to Greenland at the mid-Norian (215–212 Ma, Late Triassic) dip in atmospheric pCO2. Proceedings of the National Academy of Sciences. 118 (8): e2020778118. doi: https://doi.org/10.1073/pnas.2020778118
- ↑ Joep Schaeffer, Ewan Wolff, Florian Witzmann, Gabriel S. Ferreira, Rainer R. Schoch & Eudald Mujal (2024). Paleobiological implications of chevron pathology in the sauropodomorph Plateosaurus trossingensis from the Upper Triassic of SW Germany. PLoS ONE. 19 (7): e0306819. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0306819
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Archivovaná kopie. dml.cmnh.org [online]. [cit. 2007-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-12-03.
- ↑ Benson, R. B. J.; et al. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology. 12 (5): e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 167 (anglicky)
- ↑ Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology. 61: 13-48. doi: 10.1111/pala.12329
- ↑ Darius Nau, Jens N. Lallensack, Ursina Bachmann, and P. Martin Sander (2020). Postcranial osteology of the first early-stage juvenile skeleton of Plateosaurus trossingensis from the Norian of Frick, Switzerland. Acta Palaeontologica Polonica. doi: https://doi.org/10.4202/app.00757.2020
- ↑ https://www.uni-bonn.de/news/254-2020
- ↑ https://phys.org/news/2020-11-baby-dinosaurs-adults.html
- ↑ https://www.sciencedaily.com/releases/2020/11/201106123313.htm
- ↑ Fernández, O. R. R. (2024). Variability of vertebral laminae in eight specimens of Plateosaurus (Saurischia, Sauropodomorpha). Revue de Paleobiologie. 43 (1): 85-100. doi: 10.581/zenodo.10732345
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Sander, M., and Klein, N. (2005). Developmental plasticity in the life history of a prosauropod dinosaur. Science 16 December 2005:1800–1802.
- Von Meyer, H. (1837). Mitteilung an Prof. Bronn (Plateosaurus engelhardti). Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, 316.
- McPhee, B. W.; et al. (2015). A second species of Eucnemesaurus Van Hoepen, 1920 (Dinosauria, Sauropodomorpha): new information on the diversity and evolution of the sauropodomorph fauna of South Africa's lower Elliot Formation (latest Triassic). Journal of Vertebrate Paleontology, 35(5): e980504: 1–24.
- David M. Lovelace; et al. (2019). Modeling Dragons: Using linked mechanistic physiological and microclimate models to explore environmental, physiological, and morphological constraints on the early evolution of dinosaurs. bioRxiv 790980 (preprint). doi: https://doi.org/10.1101/790980
- David M. Lovelace, Scott A. Hartman, Paul D. Mathewson, Benjamin J. Linzmeier & Warren P. Porter (2020). Modeling Dragons: Using linked mechanistic physiological and microclimate models to explore environmental, physiological, and morphological constraints on the early evolution of dinosaurs. PLoS ONE, 15(5): e0223872. doi: https://doi.org/10.1371/journal.pone.0223872
- Rémi Lefebvre, Ronan Allain, Alexandra Houssaye & Raphaël Cornette (2020). Disentangling biological variability and taphonomy: shape analysis of the limb long bones of the sauropodomorph dinosaur Plateosaurus. PeerJ. 8: e9359. doi: https://doi.org/10.7717/peerj.9359
- Lee, S.; Slowiak-Morkovina, J. (2023). The Resting Breathing Rate of the Dinosaur Plateosaurus trossingensis via Conservation of Energy. The Physics Teacher. 61: 166 (2023). doi: https://doi.org/10.1119/5.0077948
Česká literatura
[editovat | editovat zdroj]- SOCHA, Vladimír (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 60–62)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Plateosaurus na Wikimedia Commons - Informace na webu Prehistoric Wildlife Archivováno 3. 12. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
- Informace na webu DinoChecker (anglicky)
- Informace na webu DinoData (německy)
- Profil na databázi Fossilworks Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
