Plameňák malý
 Plameňák malý | |
|---|---|
 | |
| Stupeň ohrožení podle IUCN | |
 téměř ohrožený[1] | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | ptáci (Aves) |
| Podtřída | letci (Neognathae) |
| Řád | plameňáci (Phoenicopteriformes) |
| Čeleď | plameňákovití (Phoenicopteridae) |
| Rod | plameňák (Phoeniconaias) |
| Binomické jméno | |
| Phoeniconaias minor (E. Geoffroy Saint-Hilaire, 1798) | |
 | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Plameňák malý (Phoeniconaias minor) je nejpočetnější druh plameňáka žijící zejména v Africe.
Rozšíření
[editovat | editovat zdroj]Největší množství plameňáků malých žije ve východní Africe v oblasti Velké příkopové propadliny v Keni a okolních státech a v jižní Africe. Jejich celková populace se odhaduje na více než 2,5 miliónu. Nejsou vázáni na jednu oblast - migrují na vzdálenosti až tisíců kilometrů. Kromě Afriky se vyskytují ještě v severozápadní Indii v oblasti Rann of Katch a přilehlé části Pákistánu. Zaletují i do jižní Evropy, kde v koloniích plameňáka růžového výjimečně i hnízdí.
Způsob života
[editovat | editovat zdroj]
Dospělí jedinci se vyznačují sytě růžovou barvou, mají u kořene široký zahnutý zobák rudé barvy s černým koncem, barva očí je žlutooranžová. Dospívají ve věku 3 až 4 let. Doba hnízdění je nepravidelná a závisí na vhodných podmínkách. Ptáci staví hnízdní kolonie ve stojaté vodě, pro stavbu hnízd kupolovitého tvaru využívají zejména bahno. Samice klade obvykle jedno vejce; mláďata se líhnou po čtyřech týdnech, jsou šedivě zbarvená a brzy opouštějí hnízdo. Poté zůstávají společně s ostatními mláďaty ve skupinách v kolonii a rodiče je hlídají společně; krmí je kašovitým výměškem. Hnízdiště leží zejména ve východní Africe - k největším patří silně alkalické jezero Natron a jeho okolí. Bylo doloženo, že ve volné přírodě se mohou ptáci dožít věku až 50 let. Mimo dobu hnízdění se potulují, přeletují zpravidla v noci a létají rychlostí až 60 km/h.
Potrava
[editovat | editovat zdroj]Potravu plameňáka malého tvoří především jezerní fytoplankton - sinice rodu modularia a druhu spirulina platensis. Potravu si obstarává buď u břehů jezer nebo plave na hladině. Vodu filtruje zobákem, přičemž používá jazyka jako pístu k jejímu nasávání.
Chov v českých zoo
[editovat | editovat zdroj]Plameňák malý je v lidské péči chován řidčeji než jeho větší příbuzní. V současné době je chován přibližně v 60 evropských zoologických zahradách. Odchovy se daří pouze zřídka. V České republice jsou plameňáci malí chováni ve dvou zoologických zahradách. Zoologická zahrada Zlín je chová kontinuálně od roku 1984, kdy byli první ptáci dovezeni přímo z Tanzanie. První a dosud jediný odchov se podařil až v roce 2015.[2] Početné hejno je chováno v otevřeném výběhu v blízkosti Zámku Lešná.
Druhou institucí, která tento druh plameňáků chová, je Safari Park Dvůr Králové. Ten je choval již v 70. letech 20. století, kdy přišli v rámci velkých afrických transportů Josefa Vágnera. Obnova chovu poté nastala v roce 2013, kdy přišli první jedinci z Holandska. [3] Po několika letech chovu smíšeného hejna přešla zoo v roce 2022 na chov čistě samčího hejna, které slouží jako záložní chov.[4] Plameňáky malé lze v letním období pozorovat ve Velké průchozí voliéře, v zimě poté v Pavilonu tropických bažin.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-27].
- ↑ I pomocí lsti se zlínské zoo podařilo vůbec poprvé odchovat plameňáka malého. ZLIN.CZ [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Plameňák malý. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
- ↑ Růžová škatulata. Safari park přestěhoval stovku plameňáků : Safari park. safaripark.cz [online]. [cit. 2023-06-09]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Vesmír 87 (2008), str.104
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu plameňák malý na Wikimedia Commons
