Plávková ocel

Slitiny železa a uhlíku
	Alotropické modifikace železa;
	železo α; železo β; železo γ; železo δ;
	Fáze slitiny železo–uhlík;
	ferit α; ferit β; austenit (γ); ferit δ; cementit; perlit; ledeburit;
	Mikrostruktury;
	martenzit; bainit; troostit; sorbit;
	Oceli;
	Podle způsobu výroby;
	svářkové; plávkové;
	Nelegované až středně legované;
	uhlíkové; pérové; patinující; nástrojové;
	Vysocelegované;
	korozivzdorné; žáruvzdorné; žárupevné;
	Litiny;
	tvárná litina; šedá litina; temperovaná litina; bílá litina;

Plávková ocel je souhrnné označení ocelí vyráběných v tekutém stavu při teplotě 1600–1800 °C, tj. při překročení teploty tavení oceli.

Termínu se užívá hlavně v souvislostech zlepšování postupů výroby oceli v 19. století pro odlišení od staršího postupu výroby svářkové ocelí, oproti níž je téměř izotropní (má vlastnosti ve všech směrech téměř shodné); dosahuje vyšší pevnosti i houževnatosti. Oceli vyráběné ve 20. a 21. století jsou plávkové a rozlišení není třeba.

Vyrábí se v elektrických indukčních i obloukových pecích, v kelímcích, Bessemerově (od roku 1855) nebo Thomasově (od roku 1878) konvertoru, případně v Siemens-Martinských pecích.^[1]^[2]^[3]

V počátcích výroby byl z plávkové oceli postaven most v Podolsku roku 1848, visutý most Brooklynský v roce 1883 a příhradový konzolový železniční most přes záliv Forth o rok později a další.^[4]

Odkazy

Reference

↑ Faltus, str. 35
↑ LAPČÍK, Vladimír. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09 [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}
↑ Faltus, str. 36
↑ WALD, František. Ocelové konstrukce [online]. České vysoké učení technické v Praze, 2009-03-04 [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

Literatura

FALTUS, František, 1962. Prvky ocelových konstrukcí. III. vyd. Praha: Nakladatelství ČSAV. 696 s. [reference viz Faltus].

Související články

svářková ocel

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[Faltus-35-1] Faltus, str. 35

[Lapcik-2] LAPČÍK, Vladimír. Výrobní a environmentální technologie [online]. Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, 2008, rev. 2009-03-09 [cit. 2012-01-29]. S. 12. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[Faltus-36-3] Faltus, str. 36

[wald-4] WALD, František. Ocelové konstrukce [online]. České vysoké učení technické v Praze, 2009-03-04 [cit. 2012-01-29]. S. 15. Dostupné online. ^{[nedostupný zdroj]}

[1]

[2]

[3]

[4]