Pláštník velký
Pláštník velký | |
---|---|
Pláštník velký v Bolívii | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
chybí údaje[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Velkořád | chudozubí (Xenarthra) |
Řád | pásovci (Cingulata) |
Čeleď | pláštníkovití (Chlamyphoridae) |
Rod | pláštník (Chlamyphorus) Fitzinger, 1871 |
Binomické jméno | |
Calyptophractus retusus (Burmeister, 1863) | |
Rozšíření pláštníka velkého | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pláštník velký (Calyptophractus retusus) je druh chudozobého savce z čeledi pláštníkovitých a jediný zástupce rodu Calyptophractus. Vyskytuje se pouze v jihoamerickém regionu Gran Chaco na rozhraní Argentiny, Bolívie a Paraguaye na suchých písčitých podložích. Jedná se o poměrně unikátního pásovce, který byl pro svůj podzemní, noční způsob života přirovnáván ke krtkům.[2]
Systematika
[editovat | editovat zdroj]Za formální autoritu druhu se považuje německo-argentinský přírodovědec Hermann Burmeister, který druh popsal v roce 1863.[3][4] Nejbližším příbuzným pláštníka velkého je pláštník malý (Chlamyphorus truncatus). Oba druhy se od sebe vydělily již někdy před 17 (± 3) miliony lety a představují jediné recentními zástupce podčeledi Chlamyphorinae.[5]
Výskyt
[editovat | editovat zdroj]Pláštník velký je endemitem Gran Chaco, geografického regionu na pomezí severní Argentiny, jihovýchodní Bolívie a západního Paraguaye.[5] Stanoviště druhu utváří oblasti s písečným podložím, ve kterých může snadno hrabat. Typicky se jedná o sušší oblasti s trnitou vegetací. Může se vyskytovat i v blízkosti lidských sídlišť, zcela absentuje v krajině s jílovitou půdou.[6]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Jedná se o menší druh pásovce o délce těla kolem 116–189 mm, ocas je dlouhý kolem 35–43 mm. Jeho hmotnost se pohybuje kolem 100 g.[7] Pláštník velký je vzhledem k ostatním pásovcům značně nezvyklý a některé jeho morfologické charakteristicky i způsob života spíše připomínají krtka než pásovce. K těmto zvláštnostem patří např. silně redukované oči a uši, mohutné drápy na předních končetinách uzpůsobených hrabání nebo striktně fossoriální (podzemní) způsob života.[2]
Stejně jako ostatní pásovci má pláštník velký na hřbetu kostěný krunýř. Ten má 24 podélných světle žlutohnědých pásů spojených s hřbetní kůží. Hlavový štít zasahuje až k očím. Spodina, boky a nohy jsou pokryty dlouhou hedvábnou bílošedou srstí. Ocas je částečně oštítěn také. Přední končetiny mají pět prstů. Pláštník velký je podobný pláštníku malému, avšak ve srovnání s sním je mnohem větší, celý jeho krunýř je spojen s tělem, jeho méně výrazný hlavový štít postrádá zadní řadu velkých šupin a zadní štít je nespojitý (přerušovaný), tzn. skládá se z většího množství menších štítků rozprostřených kolem anální oblasti, mezi nimiž se nachází oblasti holé kůže.[7] Na každé straně čelisti se nachází 8 kolíkových zubů, tzn. celkem má 32 zubů.[2]
Chování
[editovat | editovat zdroj]Chování pláštníka velkého není dostatečné prozkoumáno. Spolu s pláštníkem malým se jedná o jednoho z nejhůře zastižitelných savců na světě a pozorování druhu ve volné přírodě jsou extrémně vzácná. Na vině je hned několik faktorů, k nimž patří noční způsobem života v podzemní i fragmentovaný výskyt druhu.[5] Patrně se krmí všežravě na hmyzu a larvách, které najde v podzemí. V případě odchycení vydává hlasitý nářek připomínající pláč dítěte, což mu vysloužilo ve španělštině přezdívku llorón, tedy „plačící dítě“. K predátorům patrně patří psi domácí, šelmy a sovy.[2]
Ohrožení
[editovat | editovat zdroj]Je ohrožen ztrátou svého životního prostředí i lovem, protože mezi místními obyvateli se traduje, že pláštník velký je špatným znamením věštící příchod neštěstí. Informace o stupni ohrožení jsou nicméně nedostačující.[6]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-02].
- ↑ a b c d SMITH, Paul; OWEN, Robert D. Calyptophractus retusus (Cingulata: Dasypodidae). Mammalian Species. 2017-07-13, roč. 49, čís. 947, s. 57–62. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 0076-3519. DOI 10.1093/mspecies/sex005. (anglicky)
- ↑ Gardner (eds.) 2007, s. 139.
- ↑ BUREITER, Hermann. Ein neuer Chlamyphorus. Abhandlungen der Naturforschenden Gesellschaft zu Halle. 1863, roč. 7, s. 165-171. (německy)
- ↑ a b c DELSUC, Frédéric; SUPERINA, Mariella; TILAK, Marie-Ka. Molecular phylogenetics unveils the ancient evolutionary origins of the enigmatic fairy armadillos. Molecular Phylogenetics and Evolution. 2012-02-01, roč. 62, čís. 2, s. 673–680. Dostupné online [cit. 2024-12-19]. ISSN 1055-7903. DOI 10.1016/j.ympev.2011.11.008. (anglicky)
- ↑ a b Calyptophractus retusus [online]. 2014: The IUCN Red List of Threatened Species. Dostupné online. DOI 10.2305/IUCN.UK.2014-1.RLTS.T4703A47439036.en. (anglicky)
- ↑ a b Nowak 2018, s. 591-592.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Kolektiv autorů, 2007. Mammals of South America, Volume 1: Marsupials, Xenarthrans, Shrews, and Bats. Příprava vydání Alfred L. Gardner. Chicago, London: The University of Chicago Press. ISBN 978-0-226-28240-4. (anglicky)
- NOWAK, Ronald M., 2018. Walker's mammals of the world: monotremes, marsupials, afrotherians, xenarthrans, and sundatherians. Baltimore: Johns Hopkins university press. ISBN 9781421424675. (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu pláštník velký na Wikimedia Commons
- Taxon Calyptophractus retusus ve Wikidruzích