Otevřená hvězdokupa
Otevřené hvězdokupy jsou fyzikálně příbuzné skupiny hvězd, které drží pohromadě vzájemnou gravitační přitažlivostí. Proto se rozprostírají v omezené oblasti vesmíru, typicky mnohem menší, než je jejich vzdálenost od nás, takže se všechny hvězdy z jedné hvězdokupy nacházejí zhruba ve stejné vzdálenosti. Pravděpodobně vznikly z rozsáhlých kosmických mračen plynu a prachu (obří molekulární mračna) v Galaxii a pokračovaly v obíhání Galaxie. V mnoha mračnech, které jsou vidět jako jasné difúzní mlhoviny, dochází stále ke tvorbě hvězd a tak můžeme pozorovat vytváření velmi mladých hvězdokup. Proces vytváření zabírá pouze značně krátký čas v porovnání s životností hvězdokupy, a tak jsou všechny podobného stáří. Většina hvězd se vytvořila ze stejného molekulárního mračna, a tak mají podobné počáteční chemické složení.
Otevřené hvězdokupy jsou velmi zajímavé pro astrofyziky, z důvodu těchto vlastností:
- hvězdy ve hvězdokupě jsou v přibližně stejné vzdálenosti,
- hvězdy mají zhruba stejné stáří,
- hvězdy mají podobné chemické složení,
- hvězdy mají rozdílnou hmotnost, pohybující se od 80–100 hmotností Slunce pro nejhmotnější hvězdy (spíše mimo naši Galaxii) ve velmi mladých hvězdokupách k méně než 0,08 hmotností Slunce.
Třídění hvězdokup
[editovat | editovat zdroj]Otevřené hvězdokupy mohou být velmi rozptýlené s pouze několika členy, ale také to mohou být velké tisícičlenné shluky hvězd. Obvykle mají výrazné husté jádro, které je obklopené dalšími rozptýlenými členy. Průměr jádra je obvykle 3 až 4 světelné roky a další členové bývají od jádra vzdáleni až 20 světelných let.[1] Běžná hustota hvězd v jádru je kolem 1,5 hvězdy na krychlový světelný rok, přitom hustota hvězd v okolí Slunce je kolem 0,003 hvězd na krychlový světelný rok.[zdroj?]
Hvězdokupy se obvykle třídí podle schématu, které v roce 1930 vytvořil Robert Trumpler. Trumplerovo třídění má tři části. Římské číslice I až IV ukazují zhuštění hvězdokupy a její oddělení od okolního hvězdného pole (od silného po slabé zhuštění), arabské číslice 1 až 3 označují rozsah jasností členů hvězdokupy (od malého po velký rozsah) a písmena p, m nebo r označují, zda je hvězdokupa chudá (do 50 členů), střední nebo bohatá (přes 100 členů). Pokud hvězdokupu prostupuje mlhovina, je za označení přidáno n.[2]
Podle Trumplerova označení jsou Plejády třídy II3rn (středně zhuštěné, velký rozsah jasností, bohatá hvězdokupa s mlhovinou), zatímco blízké Hyády jsou třídy II3m (středně zhuštěné, velký rozsah, střední počet členů).[2]
Vzdálenost hvězdokup
[editovat | editovat zdroj]Otevřené hvězdokupy představují vzorek hvězd konstantního věku a/nebo stejného chemického složení. To se hodí pro studium s ohledem na hvězdnou strukturu a vývoj a ke stanovení obrysů mnoha stavových diagramů jako například barevný diagram (CMD) nebo Hertzsprung-Russelův diagram (HRD). Tyto diagramy vycházejí z údajů u blízkých hvězd s dostatečně dobře známou vzdáleností nebo z teorie hvězdného vývoje. Porovnání s naměřenými CMD diagramy hvězdokup nám poskytuje možnost určit vzdálenost hvězdokup. Porovnáním jejich HR diagramů s hvězdnou teorií dovoluje s určitou přesností určit věk hvězdokupy. Skutečnost, že mohou být všechny HRD diagramy vysvětleny teorií hvězdného vývoje, dává přesvědčivý důkaz pro tuto teorii a kromě toho neodporuje fyzikálním zákonům včetně jaderné a atomové fyziky, kvantové fyziky a termodynamiky.
V Galaxii známe přes 1100 otevřených hvězdokup a je to pravděpodobně pouze malé procento celkové populace, která bude pravděpodobně o několik řádů vyšší; odhaduje se až 100 000 otevřených hvězdokup, které se mohou nalézat v Galaxii.
Životnost hvězdokup
[editovat | editovat zdroj]Otevřené hvězdokupy se vyznačují krátkou životností. Při společném pohybu prostorem někteří členové opouštějí hvězdokupu (tzv. vypařování hvězdokupy), a to následkem změny rychlosti vzájemným přiblížení, slapovými silami v gravitačním poli Galaxie, případně srážkami s hvězdami a mezihvězdnými mračny křižujícími jejich cestu. Průměrná otevřená hvězdokupa má většinu svých hvězdných členů po několik stovek milionů let; pouze několik z nich dosahuje stáří miliard let. Opuštěné jednotlivé hvězdy pokračují v obíhání Galaxie.
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Open cluster na anglické Wikipedii.
- ↑ NILAKSHI, S.R.; PANDEY, A.K.; MOHAN, V. A study of spatial structure of galactic open star clusters. S. 153–162. Astronomy and Astrophysics [online]. Leden 2002 [cit. 2017-01-23]. Roč. 383, čís. 1, s. 153–162. Dostupné online. DOI 10.1051/0004-6361:20011719. Bibcode 2002A&A...383..153N. (anglicky)
- ↑ a b TRUMPLER, R.J. Preliminary results on the distances, dimensions and space distribution of open star clusters. Lick Observatory bulletin. Berkeley: University of California Press, 1930, roč. 14, čís. 420, s. 154–188. Dostupné online [cit. 2017-01-24]. DOI 10.5479/ADS/bib/1930LicOB.14.154T. Bibcode 1930LicOB..14..154T. (anglicky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu otevřená hvězdokupa na Wikimedia Commons