Ostrava-Svinov (nádraží)

Ostrava-Svinov
Historická část výpravní budovy
Stát	Česko Česko
Kraj	Moravskoslezský
Město	Ostrava
Ulice	Peterkova
Souřadnice	49°49′16,61″ s. š., 18°12′36,41″ v. d.
Ostrava-Svinov
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	344341
Tratě	321, 271
Nadmořská výška	215 m n. m.
V provozu od	1847
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje	15 (z toho 4 kusé)
Nástupiště (nástupní hrany)	4 (10)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	tramvaj, autobus,
Služby ve stanici
Kód památky	49797/8-3977 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ostrava-Svinov (do 60. let 20. století Svinov-Vítkovice, potom přibližně do roku 1993 Ostrava-Poruba) je železniční stanice na adresách Peterkova 79/5, Peterkova 132 a prosklená přístavba na ul. Peterkova 107/16 nacházející se ve Svinově, jedné z ostravských městských částí.

Stanice leží na trati Přerov–Bohumín a ve stanici z ní odbočují tratě do Opavy a Českého Těšína. Dominantou stanice je neobarokní výpravní budova z roku 1845 s prosklenou přístavbou odbavovací haly postavenou podle projektu architekta Václava Filandra v roce 2006. Objekt je kulturní památkou.

Ve stanici zastavují vlaky všech kategorií dopravců České dráhy, RegioJet či LEO Express.

Do roku 2018 zde byl informační systém HIS-VOICE s hlasem populárního herce, režiséra a dabéra Václava Knopa od firmy mikroVOX, nyní je zde instalován systém INISS od firmy CHAPS s hlasem herečky a dabérky Kateřiny Mendlové Horáčkové (původně mezi lety 2018 až 2021 s hlasem brněnské herečky Danuše Hostinské-Klichové). Od roku 2018 je stanice řízena z Centrálního dispečerského pracoviště Přerov.

Před nádražím je umístěna kovová socha Levitace od sochaře Davida Moješčíka.

Historie

Nádraží bylo postaveno v rámci budování Severní dráhy císaře Ferdinanda v úseku z Lipníka nad Bečvou do Bohumína, který byl dokončen v roce 1847. Dokončení tohoto úseku mělo zpočátku význam především kvůli dolům na Ostravsku. Po dokončení opavské přípojky v roce 1855 začalo toto nádraží nabývat na významu a po dokončení Vítkovické závodní dráhy (VZD) v roce 1888 se stalo též nákladním nádražím s velkým počtem seřaďovacích kolejí zasahujících až do prostor pozdější dálnice D1. Jeho využití bylo v 70. a 80. letech 20. století podtrženo těžbou uhlí v přilehlém dole Svinov.^[zdroj?]

Původní nádraží bylo dvakrát rozšířeno, a to v 70. letech 19. století a poté v roce 1895, kdy se z něho stal architektonický a urbanistický celek v neobarokním slohu. Začátkem 20. století mělo podobu dochované výpravní budovy s krytým prvním nástupištěm a dále valy nahrnutými mezi dalšími kolejemi.

V roce 1909 byl na zasedání vítkovického zastupitelstva podán návrh na změnu názvu nádraží z „Schönbrunn" na „Schönbrunn - Witkowitz".

Ve 20. letech 20. století byla vystavěna lávka, přes kterou bylo v místech jižního podchodu možné se bezpečně přesouvat mezi nástupišti ČSD a VZD. Naopak v místech pozdějšího severního podchodu vedl úrovňový přechod přes koleje (viz historické fotografie v galerii níže). Zhruba v polovině 90. let 20. století byla lávka kvůli jejímu nevyhovujícímu technickému stavu snesena a pro příchod k vlakům tak sloužil do roku 2003 (kdy byly vybudovány podchody) pouze zmiňovaný úrovňový přechod.

Tramvajové tratě

Připomínka tramvajové trati na svinovském přednádraží

V prostoru před výpravní budovou nádraží vedly historicky 3 tramvajové tratě do:

• Kyjovic – původní železniční trať z roku 1925 byla v letech 1943 až 1948 přestavěna na tramvajovou trať a v úseku mezi svinovským nádražím a Porubou sloužila až do roku 1970, po němž zůstala v provozu pouze současná trať Poruba-Kyjovice,
• Klimkovic – původní železniční trať z roku 1911 byla v roce 1926 přestavěna na tramvajovou trať a sloužila až do roku 1978,
• Přívozu – od roku 1907 sem vedla tramvajová trať z Moravské Ostravy než byla s rozšířením svinovských mostů v 70. letech 20. století odkloněna do rozrůstající se Poruby.

Dostavba Polanecké spojky

S rostoucím vytížením VZD přestávala její jedna kolej stačit potřebám spojení mezi Svinovem a Vítkovicemi a tak byly začátkem 60. let 20. století obnoveny plány na dostavbu a zprovoznění tzv. Polanecké spojky. Jejím prostřednictvím se 22. prosince 1964 otevřela větev trati z Kunčic přes Vítkovice na Svinov nebo Polanku nad Odrou, čímž byla zprovozněna trať Svinovem a Českým Těšínem.

Křižovatka dělníků a havířů

Především v 80. letech 20. století nádražím procházely denně tisíce dělníků a havířů, kteří dojížděli z okolí pracovat do ostravských továren a šachet. Svinovská nádražní restaurace, stánky a bufety na nástupištích díky tomu vyexpedovaly jedno z největších množství jídel mezi stravovacími podniky v Ostravě. Podle tehdejšího provozovatele se tam denně prodalo 35 hektolitrů piva, 2500 obložených housek, 2000 obložených chlebíčků a 150 kg hotových salátů. Ve stánku na „opavském“ nástupišti se prodalo 100 kg hrubých párků s hořčicí.

Zánik dráhy do Vítkovic

1. července 1991 byla na VZD ukončena osobní doprava a v roce 1995 byl snesen úsek kolejí po ocelárny. Pozůstatkem této trati je ocelový příhradový most přes řeku Odru z roku 1926, na kterém byla zřízena cyklostezka, a násyp s opěrnými zdmi mostků v místní části Nová Ves. Tím došlo také k uvolnění místa pro úsek dálnice D1 Ostrava-Rudná – Hrušov budovaný v letech 2003 až 2007.

Povodně v roce 1997

Nádraží bylo zasaženo povodněmi v roce 1997, neobešlo se to bez rabování.

Kompletní rekonstrukce nádraží

Rekonstrukce v letech 2001 až 2006 byla součástí výstavby 2. železničního koridoru a byla prováděna za plného provozu nádraží. Celkové náklady na obnovu svinovského nádraží vyšly na 580,6 milionu korun.

Rekonstrukce trati a nástupišť

V první etapě mezi lety 2001 a 2003 proběhla výstavba nových krytých nástupišť a k nim vedoucích podchodů na jižní a severní straně nádraží. Na tomto základě bylo optimalizováno i okolní kolejiště. „Opavskému“ nástupišti v severní části nádraží byl zachován jeho historický ráz.

Rekonstrukce přednádraží

V další etapě mezi lety 2003 a 2005 vznikl vybouráním dvou protilehlých a dvou vzdálených objektů nový přednádražní prostor s autobusovými zastávkami, parkovacími plochami, odpočinkovou zónou s vodními prvky a nový provozní objekt dopravního podniku s informačním střediskem města.

Rekonstrukce výpravní budovy

V poslední etapě mezi lety 2004 a 2006 byla provedena rekonstrukce výpravní budovy, ze které byly během 70. a 80. let 20. století necitlivě sneseny veškeré architektonické články, osekány římsy a bosáže a dvojitá okna s obloukovým nadpražím byla vyměněna za typová zdvojená, kyvná.

Architekt Václav Filandr nechal upravit budovu do její historické podoby, pro navýšení kapacity k ní nechal přidat moderní přístavbu vstupní haly v hi-tech stylu z oceli a skla. Přístavba byla zvolena maximálně průhledná, takže historická část nebyla zatlačena do pozadí.

Tato citlivá rekonstrukce byla v roce 2007 oceněna několika architektonickými cenami.

Jelikož kvůli poddolování celý objekt za svou životnost klesl i s územím přibližně o 1 metr, kryté 1. nástupiště přestalo sloužit pro nástup do vlaků a stalo se venkovní čekárnou se stromy, retro stánky a venkovním posezením restaurace.

Otevření rekonstruovaného nádraží

Dne 29. června 2006 byla za přítomnosti primátora města Ostravy a představitelů Českých drah, Správy železniční dopravní cesty, společnosti OHL ŽS, Státního fondu dopravní infrastruktury a Moravskoslezského kraje rekonstrukce oficiálně ukončena. Současně byla také oficiálně ukončena modernizace další části koridorové trati] v úseku Studénka – Ostrava.

Zaplavené jižní zhlaví stanice (15. 9. 2024)

Povodně v roce 2024

Areál nádraží byl zasažen povodní v roce 2024. Voda napáchala škody tak jako před 27 lety ve výpravní budově a nově také v obou podchodech, které byly kompletně zatopeny. Železniční provoz ve stanici byl zcela zastaven od rána v neděli 15. září do pondělí 23. září ráno, kde však vlaky z jihu končily, neboť hlavní nádraží dosud nebylo po povodni v provozu.

Dřívější názvy

• 1847–1907 Schönbrunn
• 1907–1918 Schönbrunn-Witkowitz
• 1918–1939 Svinov-Vítkovice
• 1939–1942 Schönbrunn-Witkowitz
• 1943–1945 Schönbrunn (Oder)
• 1945–1961 Svinov-Vítkovice
• 1961–1993 Ostrava-Poruba
• 1993–dosud Ostrava-Svinov

Propojení se svinovskými mosty

Svinovské „plato“ před demolicí (2010)

V 70. letech 20. století se předpokládala výstavba nové výpravní budovy, která by byla spojena s nově vystavěnými svinovskými mosty tzv. „platem“. To mělo být vybaveno i pojízdnými chodníky, avšak celý záměr se nikdy nerealizoval. Bylo postaveno jen to tzv. „plato“, které představovalo pasáž, k níž vedla od nádraží ocelová konstrukce s pozvolně stoupajícím chodníkem. Komerční prostory pasáže nejčastěji obsazovali trhovci s levnou módou. Postupem času se staly nevzhlednými a tak je po různých časových průtazích nechalo město na podzim roku 2010 zbourat. Uvolněný prostor plánoval soukromý investor zastavět novým třípatrovým obchodním molem s restauracemi a kavárnami, přes které by se cestující dostali z nádraží na svinovské mosty „suchou nohou“. K tomuto záměru však nakonec nedošlo, proto v těchto místech vede pouze nekrytý chodník.

Galerie

Současnost

• 
  Nádražní budova v severní části
• 
  Vstup do severního podchodu vedoucího k nástupištím
• 
  Jižní podchod
• 
  Bývalé 1. nástupiště v rámci výpravní budovy, dnes odpočinková zóna
• 
  Dvojjazyčný název Schönbrunn/Svinow na venkovní fasádě historické výpravní budovy
• 
  Vstupní atrium výpravní budovy přistavěné při rekonstrukci nádraží v roce 2006
• 
  Pata konstrukce proskleného atria

Historie

• 
  Severní úrovňový přechod přes koleje (1986)
• 
  Pohled z jižní části 1. nástupiště s ocelovou lávkou (1991)
• 
  Pohled z jižní části 2. nástupiště s ocelovou lávkou (1991)
• 
  Elektrická jednotka 460 přistavená na 3. nástupišti (1991)
• 
  Pohled ze severní části 3. nástupiště na 2. nástupiště a výpravní budovu v pozadí (1996)
• 
  Pohled ze severní části 3. nástupiště na 4. nástupiště (1996)
• 
  Výpravní budova před rekonstrukcí pohledem ze severní části 2. nástupiště (2004)

Odkazy

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Ostrava-Svinov na Wikimedia Commons
• Odjezdy vlaků
• Fotogalerie historických fotografií
• Denní provoz ve stanici
• Noční provoz ve stanici (2018)
• Noční provoz ve stanici (2017)
• Noční provoz ve stanici (2015)
• Noční provoz ve stanici (2014)

Autoritní data	NKC: xx0318966

Portály: Ostrava | Železnice | Architektura a stavebnictví