Operace Platinum-Pewter
Operace Platinum-Pewter byl krycí název pro paradesantní výsadek vyslaný během druhé světové války z Anglie na území Protektorátu Čechy a Morava.
Složení a úkoly
[editovat | editovat zdroj]Desant tvořili velitel kpt. Jaromír Nechanský, rtn. Jaroslav Pešán, radista rtn. Alois Vyhňák a radista čet. Jaroslav Klemeš. Úkolem výsadku byla zpravodajská činnost, zajištění příjmu dalších osob a výzbroje a udržování radiového spojení v prostoru Českomoravské vysočiny. Pro tento úkol byli vybaveni dvěma radiovými stanicemi Věra/Betty a Anna/Helena.
- Členové paravysadku Platinum-Pewter
-
Velitel kapitán Jaromír Nechanský -
Rotný Jaroslav Pešán -
Radista rotný Alois Vyhňák -
Radista četař Jaroslav Klemeš
Činnost
[editovat | editovat zdroj]První dva neúspěšné pokusy o výsadek desantu byly provedeny 3. října a 22. prosince 1944 z letiště v Brindisi v Itálii, které byly vráceny během letu zpět pro nepříznivé počasí a tedy nemožnost přesného navedení. Třetí pokus v noci z 16. na 17. února 1945 byl již úspěšný a skupina byla vysazena poblíž Nasavrk[1] u obce Javorné v Železných horách. Výsadek byl proveden z letounu typu Halifax polské 301. perutě RAF během 16 hodinového letu.[2] Při samotném výsadku došlo k poškození přepravovaného operačního materiálu, protože výsadkářům se při seskoku utrhly nožní pytle. Později se radistovi skupiny Vyhňákovi podařilo z rozbitých vysílaček složit jednu funkční, se kterou sice vyslal naslepo dva telegramy, ale oživit se mu ji nepodařilo. S Londýnem se spojil až prostřednictvím vysílačky dodané v rámci operace Bauxite.
Skupina po celou dobu své činnosti spolupracovala s Radou tří,[1] odbojovou skupinou působící na Českomoravské vrchovině.[3]
Vyhňák se koncem války, v dubnu dostal při přemisťování vysílačky do přestřelky s Němci, kterou přežil. Na konci války, 23. dubna 1945 se příslušníci výsadku Klemeš a Nechanský přesunuli do Prahy, kde zabezpečovali České národní radě a velení Pražského povstání spojení s Londýnem.[4] Pokusili se i o spojení s vládou v Košicích, což se ale nepodařilo. Poskytovali své služby i Zpravodajské brigádě a Klemeš odeslal několik desítek depeší.[3]
Pešán s Vyhňákem působili ve Velkém Meziříčí ve prospěch Rady tří a Zpravodajské brigády. Zúčastnili se i Květnového povstání.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Související články
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Jaroslav Pešán, s. 693.
- ↑ K. Bieniecki: Polski załogi nad Europą, Bellona, Warszawa 2005, ISBN 83-11-10235-X, (citace z valka.cz)
- ↑ a b Vladimír Novotný: Důvod k listování v kronikách[nedostupný zdroj], recenze na knihu Jiřího Šolce: Znamení trojského koně / Životní příběh majora Jaromíra Nechanského, in Žďárský deník, str. 8, 8. prosinec 2008
- ↑ Pacner (2012), s. 219.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HANÁK, Vítězslav. Muži a radiostanice tajné války. Dvůr Králové nad Labem: ELLI print, 2002. ISBN 80-239-0322-5.
- PACNER, Karel. Osudové okamžiky Československa. Praha: Nakladatelství BRÁNA, 2012. 720 s. ISBN 978-80-7243-597-5.
- PADEVĚT, Jiří. Kronika protektorátu. 1. vyd. Praha: Academia, 2021. 871 s. ISBN 978-80-200-3203-4. Kapitola Jmenný rejstřík: Alois Vyhňák, s. 693, 727.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Základní informace na valka.cz
- Další podrobnosti na brumovice.cz (heslo Alois Vyhňák)
- Osobnost kpt. Nechanského na radio.cz
- Příběh Jaroslava Klemeše a Ludvíka Čambaly in Příběhy 20. století, ČRo Rádio Česko, 16. prosinec 2007
