Přeskočit na obsah

Operace Damokles

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Operace Damokles byla tajná kampaň izraelské zpravodajské služby Mosad z let 1962 a 1963, zacílená proti německým vědcům a technikům, dříve pracujícím v raketovém programu nacistického Německa, kteří v Egyptě vyvíjeli rakety ve vojenské základně, známé jako továrna 333. Podle Otto Joklika, rakouského vědce, zapojeného do tohoto projektu, byly vyvíjené rakety konstruovány tak, aby mohly nést radioaktivní odpad.[1]

Hlavní taktikou operace Damokles byly dopisové bomby a únosy. Po veřejném odhalení některých aspektů operace požadoval tehdejší izraelský premiér David Ben Gurion v březnu 1963 rezignaci ředitele Mosadu, Isera Har'ela, čímž operace fakticky skončila. Jak vlastní operace, tak diplomatický tlak nakonec vyhnal vědce z Egypta ke konci roku 1963.

Egyptský raketový program

[editovat | editovat zdroj]

Egyptský prezident Gamál Násir se nechtěl v případě raket spoléhat na Západ či Sovětský svaz, jelikož takový postup by nebyl konzistentní s egyptskou politikou nepřiklánění se ani k jedné straně Studené války. Vlastní raketový program tak představoval jedinou možnost, díky níž by se mohl Egypt technologicky vyrovnat svému dlouholetému nepříteli – Izraeli.[2] V té době byla raketová technologie na Blízkém východě nedostatkovým zbožím, a tak se Egypt musel poohlédnout po materiálech a odborných znalostech v evropských zemích. Materiál a lidské zdroje Egyptu zprostředkoval egyptsko-švýcarský překupník se zbraněmi Hasan Sajid Kamil, přičemž oboje pocházelo ze Spolkové republiky Německo a Švýcarska, tedy zemí, jejichž zákony zakazovaly poskytování zbraní blízkovýchodním zemím.[2] Mnoho západoněmeckých vědců pracovalo během druhé světové války v raketovém programu nacistického Německa na vývoji rakety V-2 v Peenemünde a někteří pracovali v poválečném období ve francouzském raketovém programu.[3][4]

Egyptský raketový program upoutal světovou pozornost úspěšným testem rakety v červenci 1962[3] a následným představením dvou nových typů raket v ulicích Káhiry.[2] Příliv raketových expertů ze Spolkové republiky do Egypta poškodil izraelsko-německé vztahy, nicméně nedošlo k přerušení vyplácení reparací a zasílání tajných dodávek zbraní ze Spolkové republiky do Izraele.[2] Izrael byl v souvislosti s raketovým programem silně znepokojen zejména poté, co roztrpčený rakouský vědec, podílející se na projektu, předal izraelským tajným službám informaci, že se Egypťané pokouší rakety vybavit radioaktivním odpadem a pracují na výrobě jaderných hlavic.[1] V polovině srpna téhož roku se Mosadu podařilo získat dokument psaný německým vědcem Wolfgangem Pilzem, detailně popisující jisté aspekty továrny 333, počet doposud vyrobených raket (celkem 900) a konečně slabší důkazy, že existují plány na výrobu hlavic pro použití chemických a biologických zbraní.[1] Aby získal podporu izraelské veřejnosti, rozšířil ředitel Mosadu informaci, že němečtí vědci v Egyptě vyvíjí hrozivé zbraně.[5]

Útoky na německé vědce

[editovat | editovat zdroj]

Hlavní taktikou používanou proti vědcům byly dopisové bomby a únosy.[6][7] Jejich rodinám bylo vyhrožováno násilím, s cílem přesvědčit tak vědce k návratu do Evropy.[8] Mosad pro operaci poskytl malou operativní jednotku, vedenou budoucím izraelským premiérem Jicchakem Šamirem, ale jelikož v té době ještě postrádal operační divizi, využil k provedení útoků především jednotky zpravodajské služby Šin Bet (Šabak).[4] Součástí operace byly následující akce:

  • Balík, zaslaný raketovému vědci Wolfgangu Pilzovi, explodoval 27. listopadu 1962 při otevření v jeho kanceláři a zranil sekretářku.[3][9]
  • Balík, poslaný do raketové továrny Heliopolis zabil 5 egyptských pracovníků.[2]
  • V německém městě Lörrach byl proveden pokus o atentát na západoněmeckého profesora, který sháněl pro egyptský raketový program elektroniku. Střelec však minul a uprchl v autě.[3]
  • V září 1962 zmizel Heinz Krug (49), šéf mnichovské společnosti, dodávající do Egypta vojenskou výzbroj. Předpokládá se, že byl zavražděn.[6] Krug byl ředitelem nastrčené egyptské společnosti, operující z Mnichova, která byla zapojená do výroby egyptských raket.[4]
  • V únoru 1963 byl proveden útok na raketového vědce Hanse Kleinwachtera, který v minulosti pracoval na projektu V-2. Pokus o atentát však nevyšel v důsledku selhání zbraně.[4]

Veřejné odhalení operace

[editovat | editovat zdroj]

Ve Švýcarsku byli zatčeni dva agenti Mosadu (Izraelec Josef Ben Gal a Rakušan Otto Joklik) kvůli vyhrožování Heidi Goerckeové, dceři západoněmeckého vědce Paula-Jense Goerckeho, experta na elektronické navádění z továrny 333. Nařídili jí přesvědčit otce k návratu do Spolkové republiky, přičemž jí vyhrožovali.[2] Oba byli uvězněni za vyvíjení nátlaku a ilegální jednání jménem cizího státu.[3] Švýcarská vyšetřování odhalila, že oba zmínění byli rovněž zapleteni do únosu Kruga a pokusu o atentát na Kleinwachtera.[2] Jejich uvěznění způsobilo v Izraeli skandál.[10] Izrael veřejně popřel tato nařčení a tvrdil, že jeho agenti použili pouze metody „nenásilného přesvědčování“.[3]

Rezignace Isera Har'ela

[editovat | editovat zdroj]

Operace Damokles skončila, když tehdejší izraelský premiér David Ben Gurion požadoval přerušení akcí Mosadu v obavě nad jejich důsledky na izraelsko-německé vztahy. Tehdejší ministryně zahraničí Golda Meirová a izraelští diplomaté, snažící se vybudovat vztahy mezi Spolkovou republikou a Izraelem kvůli útokům zuřili.[11] Har'el byl donucen rezignovat a jeho nástupce Me'ir Amit prohlásil, že Har'el přecenil riziko, představované egyptským raketovým programem. Na protest proti Har'elovu odejití rezignoval Jicchak Šamir a několik jeho kolegů.[4] Premiér Ben Gurion opustil svůj úřad o tři měsíce později.[5]

Kombinace hrozeb smrtí a diplomatický tlak nakonec ke konci roku 1963 úspěšně vedla k vypuzení vědců z Egypta.[12] V roce 1967 se egyptský raketový program zcela zastavil a Egypt se obrátil na Sovětský svaz, který mu dodal rakety Scud B.[13]

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Operation Damocles na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c MORRIS, Benny. Israel's Secret Wars: A History of Israel's Intelligence Services. New York: Grove Press, 1992. Dostupné online. ISBN 0802132863. S. 193–200. (anglicky) 
  2. ↑ a b c d e f g LAVY, George. Germany and Israel: Moral Debt and National Interest. Londýn: Routledge, 1996. 240 s. Dostupné online. ISBN 978-0714646268. S. 59–71. (anglicky) 
  3. ↑ a b c d e f Middle East: Trouble for 333 [online]. Time, 1963-04-05 [cit. 2012-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-08-24. (anglicky) 
  4. ↑ a b c d e MELMAN, Yossi. Targeted killings - a retro fashion very much in vogue [online]. Haaretz, 2003-03-24 [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. ↑ a b Israeli spy who snared Eichmann [online]. Sydney Morning Herald, 2003-04-15 [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ a b JOHNSON, Loch K. Strategic Intelligence: Understanding the Hidden Side of Government. Svazek 1. Westport: Praeger Security International, 2007. 344 s. Dostupné online. ISBN 0-275-98943-7. S. 68. (anglicky) 
  7. ↑ GILES, Gregory F. Continuity and Change in Israel's Strategic Culture [online]. Defense Threat Reduction Agency [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ WEBSTER, Matt. Inside Israel's Mossad: The Institute for Intelligence and Special Tasks. New York: Rosen Publishing Group, 2003. 63 s. Dostupné online. ISBN 978-0823938155. S. 40. (anglicky) 
  9. ↑ SIRRS, Owen L. Nasser and the Missile Age in the Middle East. Londýn: Routledge, 2006. 224 s. Dostupné online. ISBN 978-0415370035. S. 59–82. (anglicky) 
  10. ↑ A brief history of Israeli espionage scandal [online]. Reuters, 2010-02-17 [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ JOFFE, Lawrence. Obituary:Issar Harel [online]. The Guardian, 2003-02-20 [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ Pilz, Wolfgang [online]. Encyclopedia Austronautica [cit. 2012-05-01]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ Country profiles: Egypt [online]. Nuclear Threat Initiative [cit. 2012-05-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-01-05. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Operace_Damokles&oldid=21559411“