Moritz Sachs von Hellenau

Moritz Sachs von Hellenau
Viceadmirál Moritz Sachs von Hellenau (1905)
Velitel námořní akademie v Rijece
Ve funkci: 1900 – 1905
Předchůdce	Alois von Becker
Nástupce	Hermann Pleskott
Vojenská služba
Služba	Rakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Hodnost	viceadmirál (1904), kontradmirál (1900), fregatní kapitán (1890), korvetní kapitán (1887)
Narození	13. října 1844 Štítina
Úmrtí	11. ledna 1933 (ve věku 88 let) Lovran
Ocenění	Leopoldův řád (1905), Řád železné koruny (1894)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moritz Sachs von Hellenau (německy Moritz Johann Sachs Edler von Hellenau) (13. října 1844 Štítina – 11. ledna 1933 Lovran) byl rakousko-uherský admirál. V c. k. námořnictvu sloužil od roku 1861. Jako nižší důstojník doprovázel korunního prince Rudolfa na jeho cestách po Středomoří, později byl v hodnosti kapitána několik let pobočníkem císaře Františka Josefa (1888–1892). V letech 1892–1894 podnikl cestu kolem světa a v roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu. Svou kariéru završil jako velitel námořní akademie v Rijece (1900–1905), v roce 1905 byl penzionován v hodnosti viceadmirála.

Životopis

Pamětní medaile Sachsovy cesty kolem světa (1894)

Narodil se ve Štítině, kde byl jeho otec Josef Sachs správcem velkostatku. Otec byl později okresním hejtmanem a starostou v Jeseníku. Moritz vstoupil v roce 1861 k c. k. námořnictvu jako kadet a v roce 1863 byl povýšen do hodnosti praporčíka (Linien-Schiffs-Fändrich). Sloužil na různých lodích a v roce 1873 získal hodnost poručíka, působil také pedagog v technických oborech. V roce 1881 na lodi SMS Miramar doprovázel korunního prince Rudolfa na cestě do Orientu, v roce 1885 se zúčastnil cesty prince Rudolfa s jeho manželkou Štěpánkou do Sýrie.

V roce 1887 byl povýšen do hodnosti korvetního kapitána a v roce 1888 se stal jedním z pobočníků císaře Františka Josefa (historicky byl prvním námořním důstojníkem ve funkci císařského pobočníka). V roce 1890 dosáhl hodnosti fregatního kapitána a ve služebním zařazení podplukovníka byl nadále císařským pobočníkem. V letech 1892–1894 podnikl na lodi SMS Saida dvouletou misijní plavbu na Dálný východ a k břehům Austrálie. Jedním z řadových důstojníků Sachsovy posádky byl mimo jiné Miklós Horthy, který této cestě věnoval prostor ve svých pamětech. Všichni účastníci expedice obdrželi po návratu zvláštní pamětní medaili vydanou pro tuto příležitost.

K datu 25. dubna 1900 byl povýšen do hodnosti kontradmirála a byl jmenován velitelem námořní akademie v Rijece. Dne 1. listopadu 1904 dosáhl hodnosti viceadmirála, o necelý rok později odešel na vlastní žádost do penze.

Rodina

V roce 1894 se ve Graz oženil s Helenou Pelikánovou z Plauenweldu (1860–1947), dcerou c. k. polního podmaršála Josefa Pelikána (1818–1896), manželství zůstalo bezdětné.

Moritzův mladší bratr Gustav (1852–1937) působil jako architekt, další bratr Wilhelm byl lékařem a štábním chirurgem u armády.

Tituly a ocenění

Během své kariéry u námořnictva obdržel řadu vyznamenání v Rakousku-Uhersku i v zahraničí. V roce 1895 byl povýšen do šlechtického stavu s predikátem Edler von Hellenau odvozeném od křestního jména manželky Heleny.

Rakousko-Uhersko

• Válečná medaile (1879)
• Řád železné koruny III. třídy (1894)
• Jubilejní pamětní medaile (1898)
• rytířský kříž Leopoldova řádu (1905)

Zahraničí

• Řád knížete Danila I. IV. třídy (1881, Černá Hora)
• Řád Osmanie IV. třídy (1882, Osmanská říše)
• Řád lva a slunce III. třídy (1889, Persie)
• Řád sv. Michaela II. třídy (1890, Bavorsko)
• komandér Řádu rumunské hvězdy (1890, Rumunsko)
• Řád pruské koruny II. třídy (1891, Německo)
• Řád Takova III. třídy (1892, Srbsko)
• rytíř Řádu Albrechtova (1892, Sasko)
• velkokříž Řádu Spasitele (1902, Řecko)
• komandér Řádu sv. Olafa (1904, Norsko)
• Řád sv. Stanislava II. třídy (1904, Rusko)

Odkazy

Literatura

• VAVŘÍNEK, Karel: Almanach českých šlechtických a rytířských rodů 2024; Praha, 2015; s. 378–379 (heslo Sachs z Hellenau) ISBN 978-80-905324-6-5