Přeskočit na obsah

Morane-Saulnier L

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z Morane-Saulnier Type L)
Typ L
Morane-Saulnier L na letišti v Amiens, 1915
Morane-Saulnier L na letišti v Amiens, 1915
Určeníprůzkumný a stíhací letoun
VýrobceMorane-Saulnier
První letčervenec 1914
Zařazeno1914
Vyřazeno1916
Charaktervyřazen ze služby
UživatelAéronautique militaire
Royal Flying Corps
Letectvo carského Ruska
Vyvinuto z typuMorane-Saulnier G
VariantyMorane-Saulnier LA
Další vývojMorane-Saulnier P
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Morane-Saulnier L byl francouzský vzpěrový hornoplošník s dvoučlennou osádkou užívaný počátkem první světové války jako průzkumný a posléze i stíhací letoun.

Vznik a vývoj

[editovat | editovat zdroj]

Typ L vznikl koncem roku 1913 z typu Morane-Saulnier G, z něhož byl převzat upravený trup čtverhranného průřezu, který byl doplněn nově zkonstruovaným křídlem baldachýnového typu, neseného na vzpěrové konstrukci nad trupem, a vyztužené dráty. Konstrukce letounu byla převážně dřevěná, s výjimkou vzpěr podvozku a kostry ocasních ploch tvořených ocelovými trubkami, a potažená plátnem. Francouzská armáda stroji přidělila označení Morane-Saulnier 3. U firmy Morane-Saulnier za války vzniklo přibližně 600 kusů stroje.[1]

Koncem roku 1914 vznikla odvozená varianta Morane-Saulnier LA, s novým křídlem vybaveným křidélky, namísto dosavadního které užívalo kroucení křídel, trupem doplněným aerodynamickými panely na téměř kruhový průřez a vrtulovým kuželem, zlepšujícím aerodynamické vlastnosti. Francouzské armádní letectvo tomuto typu přidělilo označení Morane-Saulnier 4.

Operační nasazení

[editovat | editovat zdroj]
Pohled na vrtuli typu L s ochrannými klíny.

Francouzské armádní letectvo zpočátku neprojevilo o typ zájem, a svolilo k výrobě typu na export do Osmanské říše. Po vypuknutí války v roce 1914 byla dodávka pozastavena a vyrobené stroje zařazeny do výzbroje francouzských armádních vzdušných sil, pro které byla také zahájena výroba dalších kusů. Na frontě byly letouny zpočátku nasazovány jako pozorovací a průzkumné, a později i jako bombardovací. Pozorovatel byl často ozbrojen, zpočátku karabinou, později pak pohyblivě lafetovaným lehkým kulometem, a již v průběhu roku 1914 byl typ často označován jako „stíhací Morane“ (francouzsky Morane de chasse).[2][3]:s.3

V prosinci 1914 Roland Garros, tehdy příslušník letky MS 26, a původně zkušební pilot firmy Morane-Saulnier, ve spolupráci se svým mechanikem Julesem Hue, jím pilotovaný exemplář opatřil kulometem (pravděpodobně typu Hotchkiss M1914) pevně namontovaným před kokpitem v ose letounu a střílejícím okruhem vrtule, kterou proti poškození chránily ocelové odrazné klíny.[3]:s.3 Vznikl tak jeden z prvních stíhacích letounů vůbec, a první stíhací letoun s tažným motorem a výzbrojí pevně instalovanou v ose trupu.[2][3]:s.3 Garros na něm 1. dubna 1915 dosáhl svého prvního vzdušného vítězství.[3]:s.3 Takto upravený stroj začali užívat i někteří další francouzští letci, například Eugène Gilbert, Georges Guynemer a Adolphe Pégoud, pozdější první letecké eso války. Počátkem roku 1915 pak typ proslul především působením ve stíhací roli, ale již během léta téhož roku začal být nahrazován novějšími typy vhodnějšími k této úloze, například Morane-Saulnier N a Nieuport 10, a od počátku roku 1916 již byl využíván převážně v druholiniových rolích.

Letoun byl užíván i britskými vzdušnými silami, armádním Royal Flying Corps a námořní Royal Naval Air Service, příslušník jejíž 1. peruti Flight Sub-Lieutenant Reginald Warneford 7. června 1915 nedaleko Ostende za použití typu L zničil německou vzducholoď LZ 37,[3]:s.4 první zeppelin zničený ve vzdušném boji.

Typ byl dodáván i armádním leteckým silám carského Ruska, kde byl také v licenci sériově vyráběn.

Několik kusů Morane-Saulnier L sloužilo i v leteckých silách některých dalších zemí, včetně států nově vzniklých po skončení první světové války.

Licenční výroba

[editovat | editovat zdroj]

Ještě před první světovou válkou byla licence na typ L prodána německé společnosti Pfalz Flugzeugwerke, která jej vyráběla jako neozbrojený průzkumný Pfalz A.I (s motorem Oberursel U.0 o výkonu 80 hp) a A.II (s motorem Oberursel U.I o výkonu 100 hp) pro potřeby letecké složky Bavorské armády. V průběhu války vznikla i ozbrojená varianta stroje, Pfalz E.III, vycházející z verze A.II a vyzbrojená synchronizovaným kulometem Spandau lMG 08.

Až 400 kusů typu L bylo během první světové války licenčně vyprodukováno v carském Rusku společností Dux, a dalších 30 letounů vzniklo u firmy Lebeděv.[1] Tyto stroje doplnily přibližně 100 exemplářů dovezených z Francie.

Nejméně pět kusů stroje bylo také po roce 1914 licenčně vyrobeno švédskou společností E. Thulins Aeroplanfabrik jako Thulin D s motorem vlastní konstrukce Thulin A o výkonu 90 hp.

Varianty

[editovat | editovat zdroj]
Thulin typ D
AB Enoch Thulins Aeroplansfabrik
  • Thulin D
Morane-Saulnier
  • Type L (MoS.3)
  • Type LA (MoS.4)
Pfalz Fluegzeugwerke
  • Pfalz A.I
  • Pfalz A.II
  • Pfalz E.III

Uživatelé

[editovat | editovat zdroj]
Morane-Saulnier L, Aéronautique militaire
Morane L užívaný Royal Flying Corps.
Sovětský Morane-Saulnier L
Morane-Saulnier Type L, Luftstreitkräfte

Specifikace (Typ L)

[editovat | editovat zdroj]
Třípohledový nákres stroje Morane-Saulnier L.

Údaje podle publikace French Aircraft of the First World War[1]

Technické údaje

[editovat | editovat zdroj]

Výkony

[editovat | editovat zdroj]
  • Maximální rychlost: 125 km/h
  • Vytrvalost: 4 hodiny
  • Dolet:
  • Dostup:
  • Výstup do 1 000 m: 8 minut

Výzbroj

[editovat | editovat zdroj]
nebo
nebo

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ a b c d e DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Types L and LA, s. 314–320. (anglicky) 
  2. ↑ a b VÍŠEK, Ivan. Dvojí prvenství letounu Morane-Saulnier typ L. Historie a plastikové modelářství. Červenec 1995, roč. V., čís. 7, s. 16–20. ISSN 1210-1427. 
  3. ↑ a b c d e f BRUCE, J.M. Morane Saulnier Type L. Ilustrace R. L. Rimell; Ian R. Stair (výkresy). 2. vyd. Berkhamsted, Herts: Albatros Productions Ltd., 1998. (Windsock Datafile; sv. 16). ISBN 0-948414-20-0. (anglicky) 

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • BRUCE, J.M. Morane Saulnier Type L. Ilustrace R. L. Rimell; Ian R. Stair (výkresy). 2. vyd. Berkhamsted, Herts: Albatros Productions Ltd., 1998. 29 s. (Windsock Datafile; sv. 16). ISBN 0-948414-20-0. (anglicky) 
  • DAVILLA, Dr. James J.; SOLTAN, Arthur. French Aircraft of the First World War. Mountain View, CA: Flying Machines Press, 1997. Dostupné online. ISBN 978-1891268090. Kapitola Morane-Saulnier Types L and LA, s. 314–320. (anglicky) 
  • VÍŠEK, Ivan. Dvojí prvenství letounu Morane-Saulnier typ L. Historie a plastikové modelářství. Červenec 1995, roč. V., čís. 7, s. 16–20. ISSN 1210-1427. 

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Pahýl
Pahýl
 Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.
Francouzské vojenské letouny první světové války
Předválečné letouny (zúčastnily se bojů)
Stíhací letouny
Bombardovací letouny
Průzkumné letouny
Námořní průzkumné letouny
Bitevní letouny
Prototypy a experimentální letouny
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Morane-Saulnier_L&oldid=23740454“