Mikuláš Dačický z Heslova

Mikuláš Dačický z Heslova
Mikuláš Dačický z Heslova
Narození	23. prosince 1555; Kutná Hora
Úmrtí	25. září 1626 (ve věku 70 let); Kutná Hora
Povolání	spisovatel, básník, kronikář, autor memoárů a vydavatel
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mikuláš Daczický z Heslowa, v moderní češtině Dačický z Heslova (23. prosince 1555 Kutná Hora – 25. září 1626 Kutná Hora) byl český spisovatel a měšťan.

Život

Pocházel z rodu erbovních měšťanů Daczických z Heslowa. Jeho otcem byl podnikatel a kutnohorský rychtář Ondřej Daczický, někdy zvaný Ondřej Křivoláček podle své první manželky, vdovy A. Křivoláčkové. Mikuláš se narodil ze druhého sňatku s Dorotou z Práchňan. Z 15 dětí přežili jen tři bratři a dvě sestry. Bratr Václav Daczický z Heslowa († 1575) založil na tvrzi Lorec, zakoupené jejich otcem Ondřejem, dodnes existující pivovar.

V dětství byl poslán na výchovu a vzdělání do Kladrubského kláštera k opatu Wronovi, není známo, jak se tam učil. V patnácti letech, po smrti otce, se vrátil do Kutné Hory. Nevykonával žádné řemeslo, žil z velkého dědictví Křivoláčků (podílu ze stříbrného dolu po otci). Vedl bouřlivý život, strávil většinu času v krčmách u vína. Kutnohorští měšťané nešetřili stížnostmi na něj. Mikuláš Daczický byl několikrát trestán vězením. I v šatlavě s přáteli hodoval, pil a rušil noční klid. V roce 1582 se v krčmě U Svobodů střetl v souboji s Felixem Novohradským z Kolovrat, kterého zabil a následující léta strávil ve vězení a soudními jednáními. Nakonec byl spor s vdovou po Novohradském urovnán smírem a pokutou 125 kop grošů. V roce 1590 se oženil s Alžbětou Mládkovou, dcerou Jiřího Mládka. Manželství trvalo přesně dvacet let, ale zůstalo bezdětné. Ke konci života Daczickému docházely peníze, jednak vinou dlouhotrvajícího soudu, a dále i úpadkem dolování stříbra v Kutné Hoře.

Literární dílo

Ani při bouřlivém společenském životě nepřestal být vnímavým renesančním humanistou. Příležitostně veršoval a především systematicky navázal na rodovou měšťanskou kroniku, kterou začal sepisovat jeho pradědeček, Bartoš z Práchňan. Dalšími pokračovateli kroniky byli dědeček Mikuláš z Práchňan a otec Ondřej Daczický. Mikuláš kroniku rozvinul s pozoruhodnou vážností, filozofickým a historickým nadhledem a faktografickou přesností. Proto se právem nazývá po něm Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa. Zápisy svých předků zredigoval, upravil a vtiskl celé kronice svůj osobitý vypravěčský styl.

Jako spisovatel zaznamenal mj. informace o mysliveckých poměrech ve své době. Ty pravděpodobně nebyly vydány tiskem a jsou uchovány jen jako spisky a poznámky v archívech.^[zdroj⁠?!]

Postava Mikuláše Daczického se jeví dodnes značně rozporuplná. Současníci v něm viděli převážně opilce a rváče, historikové a literární vědci oceňují znamenitého kronikáře, historiografa, básníka, kritika zlořádů, špatností, českého vlastence a patriota.

Vydané tituly

Prostopravda – sbírka pořekadel a básní, většinou satirických, nezřídka přisprostlých.
Tragédie Masopusta – báseň ve formě dialogu určená k masopustním hrám
Paměti, též Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa je kronika rodu Daczických a města Kutné Hory let 1297–1571. Obsah tištěné verze:
I. Nejstarší paměti z let 1297–1516
II. Starší paměti a paměti Mikuláše z Práchňan z let 1516–1517
III. Paměti Bartoše z Práchňan z let 1454–1483
IV. Paměti kutnohorské Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
V. Paměti Mikuláše z Práchňan o kutnohorských mincmistrech z let 1462–1542
VI. Paměti Bartoše a Mikuláše z Práchňan z let 1470–1508
VII. Paměti Mikuláše a Jana z Práchňan a Ondřeje Dačického z Heslova z let 1533–1572
VIII. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1482–1549
IX. Paměti Mikuláše z Práchňan z let 1509–1530
X. Paměti kutnohorské Mikuláše z Práchňan z let 1510–1528
XI. Paměti Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1527–1546
XII. Paměti kutnohorské Ondřeje Daczického z Heslowa z let 1534–1571
XIII. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1575–1626
XIV. Paměti Mikuláše Daczického z Heslowa z let 1577–1626
Dodatky z rukopisu jindřichohradeckého z let 1309–1619
Příloha: Podíl mezi syny Bartošovými o statek

První kapitola až do doby jagellonské má nižší výpovědní hodnotu. Ostatní části kroniky jsou velmi přesným a cenným historickým pramenem k dějinám Kutné Hory i k celé české historii období reformace.

Daczický v umění

Jeho život inspiroval literární, hudební a filmová díla:

Divadelní hra Zvíkovský rarášek, Ladislav Stroupežnický
Zvíkovský rarášek (opera), Vítězslav Novák
Divadelní hra Paní mincmistrová, Ladislava Stroupežnického
Žena nejsou housle, abys pohrál na stěnu je zavěsil od Ladislava Kadlece
Film Cech panen kutnohorských, režiséra Otakara Vávry podle výše citovaných her Ladislava Stroupežnického
Román Mikuláš Dačický z Heslova, Jaroslava Humbergra (Praha, Melantrich, 1934)
Opera Freje pána z Heslova, Osvalda Chlubny (libreto Ladislav Stroupežnický), 1940

Připomínky Mikuláše Daczického z Heslowa

Odkaz Mikuláše Daczického z Heslowa připomíná

Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslowa založený rodinou Daczických z Heslowa
Dačického dům, Kutná Hora, Komenského náměstí; pozdně gotická kamenná stavba rodiny Daczických, zrekonstruována pro expozici památek UNESCO a dne 29. 2. 2016 zpřístupněna veřejnosti.
Busta Mikuláše Daczického vytvořená sochařem a restaurátorem Jakubem Ďoubalem na základě objednávky Nadačního fondu Mikuláše Daczického z Heslova. Nadační fond Mikuláše Daczického z Heslova tuto bustu následně daroval, na základě darovací smlouvy, městu Kutná Hora. Busta je osazená ve vestibulu Dačického domu.
Skupina historického šermu, nesoucí název Přátelé pana Mikuláše Dačického z Heslova,^[1] ve svých vystoupeních oživuje některé autorovy příběhy.
Pivo s obchodní značkou Dačický se v Kutné Hoře vyrábělo do roku 2009. Roku 2000 si nechala společnost Heineken zapsat slovní ochrannou známku DAČICKÝ pro piva všeho druhu.
Stolní víno Dačického pohár
Restaurace v Kutné Hoře
Restaurace v Praze na Smíchově, U Mikuláše Dačického (Victora Huga 14/2). Od roku 2022 zrušena, nahrazena prodejnou pochutin a specialit Candy Store.

V kultuře

V roce 1938 byl hlavní postavou v české historické filmové komedii režiséra Otakara Vávry Cech panen kutnohorských, kde ho ztvárnil Zdeněk Štepánek.

Odkazy

Reference

↑ Archivovaná kopie. www.dacicti.cz [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-15.

Literatura

FORST, Vladimír, a kol. Lexikon české literatury : osobnosti, díla, instituce. 1. A-G. Praha: Academia, 1985. 900 s. ISBN 80-200-0797-0.
DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš, PETRŮ, Eduard, ed. a PRAŽÁK, Emil, ed. Prostopravda; Paměti. Vyd. 1. Praha: Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění, 1955. 804 s., [17] s. obr. příl. Živá díla minulosti; sv. 9.
Osobnosti - Česko : Ottův slovník. Praha: Ottovo nakladatelství, 2008. 823 s. ISBN 978-80-7360-796-8. S. 114.
DAČICKÝ Z HESLOVA, Mikuláš a REZEK, Antonín, ed. Paměti Mikuláše Dačického z Heslova. V Praze: Nákladem Matice české, 1878–1880. 2 sv. (lxxi, 367; vi, 354 s.). Památky staré literatury české; č. 5, řada 3.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 12. sešit : D-Die. Praha: Libri, 2009. 105–215 s. ISBN 978-80-7277-415-9. S. 107–108.

Související články

Humanismus a renesance v české literatuře

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mikuláš Dačický z Heslova na Wikimedia Commons
Autor Mikuláš Dačický z Heslova ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Mikuláš Dačický z Heslova
Osoba Mikuláš Dačický z Heslova ve Wikicitátech
Mikuláš Dačický z Heslova v České divadelní encyklopedii
Česká čítanka – Mikuláš Dačický z Heslova – volně dostupné texty: Paměti, Prostopravda

[1] Archivovaná kopie. www.dacicti.cz [online]. [cit. 2014-04-16]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-08-15.

[1]