Přeskočit na obsah

Martina Trchová

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Martina Trchová
Martina Trchová na koncertě v pražské Salmovské literární kavárně 8. února 2010
Martina Trchová na koncertě v pražské Salmovské literární kavárně 8. února 2010
Základní informace
Narození14. února 1983 (42 let)
Praha
PůvodČeskoČesko Česko
Žánryfolk, šanson, jazz
Povolánímuzikant
Nástrojehlas
Aktivní roky2000
VydavatelIndies MG
OceněníCeny Anděl 2016
SídlaPraha
Obřany
Webtrchova.cz, martinatrchova.cz
Významný nástroj
kytara
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Martina Trchová (* 14. února 1983 Praha) je česká zpěvačka, kytaristka, skladatelka, textařka a také výtvarnice. Je autorkou osobitých písní, ve kterých se potkávají experimentální folk, blues, indie pop a jazz. Vydala čtyři řadová alba a dvě knihy.

Vystudovala výtvarné umění a český jazyk a literaturu na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy, hudbě se věnuje jako samouk od 16 let.

Už v roce 2000 kolem sebe vytvořila malou kapelu Vzdušné zámky[1] (Iva Třeboňáková – flétna, Stanislav Hynek – kytara, basová kytara a příležitostně další spoluhráči) a v tomto složení se objevili na festivalu Zahrada. Koncert skupiny Vzdušné zámky ve školní studovně gymnázia byl jejím prvním veřejným vystoupením.[1] V březnu 2001 začala vystupovat sama, v květnu téhož roku získala první místo v autorsko-interpretační soutěži na festivalu Folkový kvítek. Od téhož roku vystupovala několik let v duu s flétnistkou a zpěvačkou Karolinu Skalníkovou, duo občas rozšiřoval kytarista Jan-Matěj Rak. Skalníková hostovala v jedné písni na první demonahrávce Teprv se probouzím (2001), následující Maxisingl (2003) už nahrály spolu. V roce 2004 získaly ocenění na dvou velkých českých folkových festivalech (autorská a interpretační Porta a Krteček na Zahradě) a od začátku příštího roku začala Martina Trchová natáčet své debutové album Čerstvě natřeno. Většina písniček alba, na kterém spolupracovala s Karolinou Skalníkovou, Janem-Matějem Rakem (také autor jedné z písní), Máriem Bihárim, Františkem Rabou, Vítem Sázavským, Vlaďkou Hořovskou, Žofií Kabelkovou, Zdeňkem Vřešťálem a dalšími, byla nahrána v kapelových aranžích. Po vydání alba to na sklonku roku 2005 vyústilo k vytvoření malé kapely (Trchová, Skalníková, Rak,[2][3] Ondřej Koutbicí, Martin Mrázbasová kytara, klavír; hostující Boris Kubíčeksaxofon[4]), která ale fungovala jen krátce.

Trijo: Martina Trchová, Patrik Henel (vlevo) a Michal Pospíšil na koncertě Osamělých písničkářů v Divadle Na Prádle 13. září 2007.

Od roku 2007 hrávala Trchová i s kontrabasistou Michalem Pospíšilem, který zpočátku rozšiřoval duo se Skalníkovou, popř. trio i s Rakem. Pak ale Karolina Skalníková odešla na mateřskou dovolenou a Jana-Matěje Raka nahradil kytarista Patrik Henel. Vznikla tak skupina, která vystupovala pod názvem Trijo (v repertoáru měli i Henelovy písně) a fungovala něco přes rok do podzimu 2008.

Po rozpadu Trija se Martina Trchová vrátila ke hraní v duu se Skalníkovou. V druhé polovině roku 2009 se vrátil Patrik Henel a 26. října měla premiéru nová koncertní sestava Trchová – Skalníková – Henel a nový kontrabasista Radek Polívka. V dubnu 2010 vyšlo u Indies MG album Takhle ve mně vyjou vlci. Výrazným hostem zde byl bubeník Petr Chlouba,[5] který se poté stal členem kapely a společně vystupovali pod názvem Martina Trchová & TRIO (Patrik Henel – kytary, Radomír Polívka – kontrabas, Petr Chlouba – bicí). V tomto složení s několika hosty vydali v květnu 2016 další album Holobyt, které v roce 2017 získalo cenu Anděl v kategorii Folk & country. Na podzim 2022 tuto svoji doprovodnou kapelu Trchová rozpustila, jedním z důvodů bylo to, že se přestěhovala do Brna, zatímco ostatní členové kapely zůstali v Praze.[6] Trchová začala vystupovat sólově s elektrickou kytarou a looperem.

V roce 2020 navázala tvůrčí spolupráci s Martinem Kyšperským z kapely Květy, když zhudebnila Kyšperského text a společně nazpívali píseň Nové otazníky, která tematizovala Vánoce v době covidového lockdownu.[7][8] Píseň vyšla na sampleru Osamělých písničkářů Šťastné a osamělé. Na podzim roku 2024 pak v produkci Martina Kyšperského vydala v pořadí čtvrté album 90 % štěstí (Indies Scope), na němž se podílelo i několik dalších hudebníků, například bubeník Martin Novák, cellistka Alžběta Rolečková nebo trumpetista Christoffer Strandh. V nových písních Martina zachycuje pocity spojené s dvojnásobným mateřstvím i rodinnými ztrátami, všímá si ale také detailů každodenního městského života. Album bylo nominováno na Anděla v kategorii folk.[9]

Spolu s písničkářkami Magdou Brožkovou a Žofií Kabelkovou tvořila humorné trio Ježibabinec. Někdy jako zpěvačka koncertovala spolu s folkovým duem Hořký kafe, hostovala také při koncertech Nestíháme či u Pavla Pokorného (album Pokoj pro hosty). Napsala také dva písňové texty (Křehké světlo a Měl jsem stín) pro album Jablkoně Sentimentální Němec (2013).

S kytaristou Adamem Kubátem v letech 2009–2022 interpretovala písně z repertoáru Zuzany Navarové.

Na jaře 2022 zorganizovala malý hudební festival Ženfest pod třešní v Brně-Obřanech, který má vždy druhou sobotu v květnu už svou tradici.

Výtvarné umění

[editovat | editovat zdroj]

Realizuje se také jako malířka – především velkých akrylových pláten, ve kterých ráda experimentuje i s akrylovými spreji. V roce 2015 vydala knížku Deníky z Ladakhu, malované i psané dojmy z její cesty do Ladaku v Himálaji, kde v roce 2014 učila výtvarnou výchovu a hru na kytaru na škole podporované organizací Brontosauři v Himálaji.[10] V roce 2023 vydala obrazovou knihu Babi (nakladatelství HOST). Ilustrovala knihy Markéty Pilátové Bába Bedla a Bába Bedla a dívka na hřebeni. Vytvořila booklet pro album Iva Cicvárka Velký svět (2013) a vlastní booklet pro album Holobyt (2016).

Diskografie

[editovat | editovat zdroj]
Patrik Henel, Martina Trchová, Radek Polívka a Karolina Skalníková na koncertě v pražské Salmovské literární kavárně 8. února 2010.

Demonahrávky

[editovat | editovat zdroj]

Spoluúčasti

[editovat | editovat zdroj]

Jako hudební režisérka se podílela na albu Němec & Puttnerová: PůlJablkoň (2014).

Bibliografie

[editovat | editovat zdroj]
  • Deníky z Ladakhu, 2015 – kniha + CD
  • Babi, 2023 – obrazová kniha („komiks beze slov“, „silent book“)

Knižní ilustrace

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Šaolín: Martina Trchová: Písnička se nedá vymyslet. Folktime.cz 13. června 2005 dostupné online
  2. PARKAN, Tomáš: Martina Trchová se s Prahou rozloučí za pomoci Dún An Doras. Musicserver.cz 25. dubna 2006 dostupné online
  3. PARKAN, Tomáš: Keltsko-jazzovo-folkovo-novodvorské rozjímání. Musicserver.cz 30. dubna 2006 dostupné online
  4. PARKAN, Tomáš: Trchová proměnila Besedu v oázu šansonu, jazzu a folku. Musicserver.cz 17. prosince 2005 dostupné online
  5. STAŠOVÁ, Ema: Martina Trchová: Nebaví mě nosit dříví do lesa. Srdce, 10/2010. [1] Archivováno 30. 10. 2013 na Wayback Machine.
  6. TESAŘ, Milan. Martina Trchová zve na Ženfest pod třešní. Radio Proglas [online]. 2023-04-26 [cit. 2023-05-17]. Dostupné online. 
  7. POLÍVKA, Tomáš S. Martina Trchová: 90 % štěstí. Kulturní magazín Uni [online]. 2024-12 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  8. NEUSAR, Zdeněk. Martina Trchová: Užívám si pocit, že teď dokážu mluvit otevřeně. Frontman [online]. 2024-12-19 [cit. 2025-04-10]. Dostupné online. 
  9. ŠPULÁK, Jaroslav. Nejvíce andělských nominací má rapper Viktor Sheen. Novinky.cz [online]. 2025-02-13 [cit. 2025-04-09]. Dostupné online. 
  10. TESAŘ, Milan: Jak se Vám líbí, Radio Proglas 21. dubna 2015. Dostupné online.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]