Marie Hoppe-Teinitzerová
| Marie Hoppe-Teinitzerová | |
|---|---|
 Marie Teinitzerová | |
| Rodné jméno | Marie Teinitzerová |
| Narození | 3. července 1879 Čížkov  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 18. listopadu 1960 (ve věku 81 let) nebo 8. listopadu 1960 (ve věku 81 let) Jindřichův Hradec  Československo |
| Povolání | textilní výtvarnice, restaurátorka a průmyslový designér |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie Hoppe-Teinitzerová (3. července 1879, Čížkov[1] – 18. listopadu 1960, Jindřichův Hradec) byla textilní a průmyslová výtvarnice, majitelka uměleckých textilních dílen. Žena filozofa Vladimíra Hoppeho.
Život
[editovat | editovat zdroj]Marie Teinitzerová se narodila v Čížkově u Pelhřimova. Brzy se ale s rodiči přestěhovala do Jindřichova Hradce. V roce 1893 zde absolvovala měšťansko školu. Jako dívka nesměla studovat na gymnáziu, proto alespoň docházela na soukromé hodiny francouzštiny, němčiny a klavíru. Kvůli tehdejším podmínkám odešla do Vídně na malířskou školu profesora Böehma. Z Vídně se brzy vrátila do Prahy, kde od roku 1902 jako jedna z prvních žen studovala uměleckoprůmyslovou školu. Už od počátku studií se chtěla věnovat textilu se zaměřením na bytovou kulturu. Po čtyřech letech svá studia dobrovolně ukončila a odjela do Berlína studovat Vyšší tkalcovskou školu. Její studijní cesta dále pokračovala do Dánska, Švédska a Francii, kde se v Paříži učila v gobelínových dílnách. V roce 1908 se vrátila zpět do Prahy.
Zemřela v Jindřichově Hradci 18. listopadu 1960. Je pohřbena společně se svým manželem, filozofem Vladimírem Hoppem (1882–1931)[2] v rodinné hrobce v Praze - Bubenči.
Činnost
[editovat | editovat zdroj]Roku 1908 založila se skupinou mladých výtvarníků sdružení Artěl – ateliér pro výtvarnou práci. Sdružení se snažilo o zvýšení umělecké hodnoty předmětů každodenní potřeby. Teinitzerová se především zajímala o drobné předměty: keramiku, hračky, šperky, sklo, textil a oděvy včetně doplňků. V roce 1910 sdružení opustila a založila si v Praze vlastní dílnu. V té době už se věnovala převážně bytovému textilu. Dílnu brzy přestěhovala do rodinného domu v Jindřichově Hradci, kde jako Jindřichohradecké gobelínové dílny fungují nepřetržitě dodnes. Vytvářela zde prosté, ručně vyráběné textilie, tkané, tištěné, vyšívané, batikované záclony, polštáře, závěsy aj. Od roku 1912 měla vlastní prodejnu v Praze a od roku 1926 také v Brně.
Marie Teinitzerová byla zakladatelkou dílensky tkané tapiserie v Československu. Roku 1925 se účastnila Světové výstavy dekorativních umění v Paříži. Tento velký úspěch ji získal mezinárodní ohlas. Poté získávala zakázky na výrobu gobelínů podle návrhů předních českých umělců. V roce 1952 byla oceněna státní cenou II. stupně za zásluhy o rozvoj českého textilního umění. Přesto jí byl v padesátých letech jako živnostnici majetek zkonfiskován.
Dílo (výběr)
[editovat | editovat zdroj]- Podle návrhu Vladimíra Sychry vznikl v její dílně v letech 1947–1948 gobelín, který zdobí průčelní zeď velké auly Univerzity Karlovy v Karolinu, na kterém je zobrazen Karel IV. a svatý Václav se symboly fakult.[3]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost nová Cerkev
- ↑ Pobytová přihláška Vladimíra Hoppeho
- ↑ NOVÁK, Jiří. Univerzitní gobelín slaví jubileum, kdysi znamenal luxus. Forum [online]. Univerzita Karlova, 2023-04-10. Dostupné online.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DOBEŠOVÁ, Hana. Umění řemesla : život a dílo, Marie Hoppe-Teinitzerová 1879-1960 : katalog výstavy. Jindřichův Hradec: Muzeum Jindřichohradecka, 2004. 12 s. ISBN 80-86227-18-9.
- LKb (Ludmila Kybalová), Nová encyklopedie českého výtvarného umění, Academia, Praha 1995, s. 850
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Hoppe-Teinitzerová na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Marie Hoppe-Teinitzerová
- Marie Hoppe-Teinitzerová v informačním systému abART
