Madame Rolandová
| Madame Rolandová | |
|---|---|
 | |
| Rodné jméno | Jeanne-Marie Phlipon |
| Narození | 17. března 1754 Paříž |
| Úmrtí | 8. listopadu 1793 (ve věku 39 let) Paříž |
| Příčina úmrtí | poprava stětím |
| Místo pohřbení | Hřbitov Madeleine Katakomby |
| Povolání | spisovatelka a politička |
| Politická strana | Girondisté |
| Choť | Jean-Marie Roland de La Platiére (od 1780)[1] |
| Podpis |  |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Marie-Jeanne Manon Rolandová de La Platiére, zvaná Madame Roland (17. března 1754 Paříž – 8. listopadu 1793 Paříž), byla společně se svým manželem Jeanem-Mariem Rolandem francouzskou revolucionářkou z období Velké francouzské revoluce.
Život
[editovat | editovat zdroj]_(14754584896).jpg)
Narodila se roku 1754 jako dcera Gratiena Philippona a Madame Philipponové. V mládí studovala literaturu, hudbu a kresbu a později získala vzdělání i na klášterní škole. Roku 1780 se vdala za o 20 let staršího Jeana Rolanda de La Platiére, s nímž se věnovala literární tvorbě. Poté, co se manželé přestěhovali do Lyonu, účastnili se politického života a vydávali noviny. Roku 1791 se přestěhovali do Paříže, kde se ocitli v centru politického dění a Roland byl zvolen do Zákonodárného shromáždění. Madame Rolandová otevřela salón, který se stal místem setkávání významných revolucionářů a začalo se zde formovat budoucí politické uskupení girondistů. Rolandovi se brzy stali jedněmi z nejvlivnějších lidí revoluce. Madame Rolandová pomáhala manželovi v politice a psala jeho proslovy, prohlášení a dopisy. Dostala se do boje s radikálními montagardy a často byla terčem jejich nevybíravých narážek. V červnu roku 1793 byla spolu s ostatními girondisty zatčena a dne 8. listopadu 1793 odsouzena k smrti a popravena. Pohřbena byla na pařížském hřbitově Madeleine.
Její manžel, kterému se podařilo prchnout z Paříže, poté co se dozvěděl o její smrti, spáchal sebevraždu.
Madame Rolandová a François-Nicolas Buzot se spolu přátelili; Rolandová mu z vězení psala dopisy, jež se zachovaly stejně jako její memoáry. Buzot rovněž spáchal sebevraždu.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Dostupné online.
- ↑ CHARLES DE MAZADE. Madame Roland. S. 25–33. Literární příloha k Národním listům: Časopis věnovaný literatuře, umění, poučení a zábavě [online]. Národní listy, 20. leden 1865 [cit. 2024-05-25]. Roč. 2, čís. 2, s. 25–33. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787-1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Madame Rolandová na Wikimedia Commons
