Ludwig Blum
| Ludwig Blum | |
|---|---|
.jpg) Ludwig Blum | |
| Narození | 24. července 1891 Líšeň  Rakousko-Uhersko |
| Úmrtí | 28. července 1974 (ve věku 83 let) Jeruzalém  Izrael |
| Místo pohřbení | Har ha-Menuchot |
| Vzdělání | Akademie výtvarných umění ve Vídni, Akademie výtvarných umění v Praze |
| Alma mater | Akademie výtvarných umění v Praze Akademie výtvarných umění ve Vídni |
| Povolání | malíř |
| Ocenění | Jakir Jerušalajim |
| Podpis |  |
| Webová stránka | ludwigblum |
 multimediální obsah na Commons | |
 Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ludwig Blum (24. července 1891 Líšeň[1] – 28. července 1974 Jeruzalém) byl izraelský malíř původem z Líšně u Brna. Studoval na akademiích výtvarného umění ve Vídni a Praze, a v roce 1923 natrvalo přesídlil do mandátní Palestiny (dnešního Izraele), kde se usadil v Jeruzalémě. Vypracoval se na světově uznávaného malíře a vystavoval v galeriích po celém světě.
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Líšni (od roku 1944 součást Brna) do početné židovské rodiny – měl devět sourozenců. Otec Filipp Blum byl kupcem, matka Marie, rozená Kohnová.[1] Po absolvování německého gymnázia v Brně studoval od roku 1911 malířství na Akademii výtvarných umění ve Vídni pod vedením Davida Kohna. Kvůli vypuknutí první světové války byl povolán do rakousko-uherské armády, v níž obdržel sedm řádů za statečnost.[2] Studia tak dokončil až v roce 1920 na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Franze Thieleho.[3] Během svých studií vedl pražský židovský sportovní klub Makabi.[2]
V letech 1920 až 1923 absolvoval nezávislá studia v Amsterdamu, Haagu, Paříži, Londýně, Florencii a Madridu. Byl horlivým sionistou a v roce 1923 přesídlil do britské mandátní Palestiny, kde se usadil v Jeruzalémě, čímž si splnil jeden ze svých životních snů.[4] O rok později měl svou první výstavu v Davidově věži, která je součástí jeruzalémských hradeb. V témže roce se oženil s Dinou Mayerovou původem z Německa, s níž měl později dvě děti.[2] Svou novou vlastní byl okouzlen a maloval krajinu, města, život v kibucech a občas portréty (například Moše Dajana, Williama Flinderse Petrieho či Abdalláha I.). Jeho ústředním motivem však byl Jeruzalém.[5]
Roku 1925 měl první výstavu v Československu a několik dalších následovalo až do roku 1938. Vystavoval i v řadě jiných evropských států. Na zakázku vytvořil řadu maleb, například pro nizozemské ministerstvo vzdělání či augustiniánský Starobrněnský klášter (pohled z Olivetské hory na biblický Jeruzalém o rozměrech 2×8 metrů, vystavený v roce 1937 na Světové výstavě v Paříži).[2] Vypracoval se na světově uznávaného malíře své doby.[6]
Zatímco Blum holocaustu životem v mandátní Palestině unikl, jeho sourozenci s rodinami nikoliv. V roce 1946 navíc během Noci mostů zahynul jeho dvacetiletý syn Elijahu, který byl členem elitních úderných jednotek Palmach.[4] Sám Blum pak během izraelské války za nezávislost v roce 1948 plnil strážní povinnost, dělal náčrtky a maloval na frontách. V následujících letech vystavoval svá díla v galeriích po celém světě.
V roce 1968 mu bylo uděleno ocenění Jakir Jerušalajim (významný občan Jeruzaléma), přičemž této pocty se mu dostalo jako jednomu z prvních obyvatel města.[5] Zemřel roku 1974 ve věku 83 let v den Tiš'a be-av a je pohřben na hřbitově Har ha-Menuchot.
Roku 1995 proběhla výstava jeho děl i v České republice, a to v Moravské galerii v Brně a v Galerii Franze Kafky v Praze. V roce 2000 byla na jeho rodném domě v Pohankově ulici v Brně-Líšni odhalena pamětní deska.[3]
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Letiště v Ejlatu, (1957) -
portrét Williama Matthew Flinders Petrie (1937) -
Mešita v Tiberias (1964) -
Šalamounovy sloupy (1961) -
Zátiší - Růže ve váze (1944) -
Ženy peroucí oblečení v řece Tigris, Mosul (1930) -
Ráchelin hrob u Betléma, (1931)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Matriky židovských náboženských obcí v českých krajích, inv. č. 124, sn. 211 [online]. NA [cit. 2022-10-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2022-10-27.
- ↑ a b c d Zkrácená biografie Ludwiga Bluma [online]. Městská část Brno-Líšeň, 2012-05-15 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ludwig Blum [online]. Encyklopedie dějin města Brna, 2012-07-27 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ludwig Blum, Israeli (1891–1975) [online]. RoGallery [cit. 2013-06-08]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b ČIPÁKOVÁ, Jana. Ludwig Blum, Jakír Jerušalájim – významný občan Jeruzaléma [online]. Židovská obec Brno, 2010-04-07 [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
- ↑ ROZPRÝM, Milan. Ludwig Blum [online]. Městská část Brno-Líšeň [cit. 2013-06-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludwig Blum na Wikimedia Commons - Česká televize – Šumné stopy: Izrael – Do Svaté země!
- (hebrejsky) Daniel Oz: Ynet – מצייר את ההיסטוריה
- Ludwig Blum v informačním systému abART
- Ludwig Blum v Encyklopedii dějin města Brna
