Ludvík Čelanský

Ludvík Vítězslav Čelanský
Ludvík Vítězslav Čelanský
Základní informace
Narození	17. července 1870; Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	27. října 1931 (ve věku 61 let); Praha, Československo
Žánry	opera
Povolání	hudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr, hudebník a učitel
Ocenění	důstojník Řádu akademických palem
Podpis
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ludvík Vítězslav Čelanský (17. července 1870, Vídeň^[1] – 27. října 1931, Praha^[2]) byl český dirigent a hudební skladatel.

Život

Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a rok učil v Horní Krupé. Poté studoval skladbu na Pražské konzervatoři, kde jeho učitelem byl Karel Stecker. Vedle toho navštěvoval Pivodovu operní školu a činoherní školu Národního divadla.

Po ukončení studií se stal v roce 1895 dirigentem opery v Plzni. V sezóně 1898/1899 řídil orchestr opery v Záhřebu a v následující sezóně byl 3. dirigentem Národního divadla v Praze. V srpnu roku 1898 se oženil^[3] s Marií Hereykovou. Roku 1900 založil polskou operu ve Lvově.

Historicky nejdůležitějším činem Čelanského bylo vytvoření stálého souboru České filharmonie. První koncert se sice konal již 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, ale těleso bylo podle potřeby sestavováno z hudebníků různých pražských orchestrů. Čelanský využil stávky orchestru Národního divadla k vytvoření stálého profesionálního symfonického orchestru a stal se v roce 1901 jeho prvním šéfdirigentem. Nebyl však schopen řešit finanční problémy tělesa, a tak po roce odstoupil a předal vedení Oskaru Nedbalovi.

Vrátil se do Lvova a i zde založil a řídil symfonický orchestr a kromě toho byl ředitelem operních scén v Krakově a v Lodži. V následující dvou letech byl ředitelem filharmonie v Kyjevě a ve Varšavě. V roce 1907 se vrátil do Prahy a založil operní scénu v nově otevřeném Divadle na Vinohradech.

V roce 1909 odešel do Paříže, kde se stal ředitelem operního divadla Apollo a kromě toho řídil symfonický orchestr. Za vynikající nastudování Offenbachových děl byl jmenován důstojníkem Francouzské akademie.

Po první světové válce dostal nabídku na řízení komické opery v New Yorku, kterou však odmítl. Nakrátko se vrátil k České filharmonii a posléze založil ještě jeden symfonický orchestr – Šakovu filharmonii. Po roce 1921 již dirigoval pouze pohostinsky a soukromě vyučoval zpěv.

Jako hudební skladatel vycházel z tradic romantické hudby 19. století. V době svého pařížského působení byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. S rozvojem filmu komponoval i hudbu k filmům.

Dílo

Opera

Kamilla (1897)

Orchestrální skladby

Premiéra na vsi (1900)
Vzkříšení Polsky (předehra – 1904)
Symfonie „Z mého života“ v pěti větách
Duchovní vývoj člověka dle starého zákona Symfonická trilogie (Adam, Noe, Mojžíš – 1918)
Hymnus slunci (Symfonická báseň – 1919)

Písně

Nálady (1895)
Melancholické písně na slova Jaroslava Kvapila (1895)
Deset písní na slova Josefa Václava Sládka a Karla Želenského (1896)
Dvanáct písní na slova Františka Serafínského Procházky (1902)
Ukolébavka s orchestrem (1904)
Píseň o matičce

Sbory

Vlast
Srbské kolo

Melodramy

Žebrák (1894)
Země (1894)
Balada o duši Jana Nerudy (1895)
Česká píseň (1902)
Bratři (1903)
Zvony (1903) – na slova Edgara Allana Poe

Chrámové skladby

Pět duchovních písní (1916)
Te Deum (1916)

Odkazy

Literatura

BALTHASAR, Vladimír. K padesátým narozeninám Ludvíka V. Čelanského. Praha: Presto, 1920. 84 s.
VESELÝ, Rudolf. Dějiny České Filharmonie v letech 1901-1934. Praha: Dědici Dr. Veselého, 1935.
Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV : Praha
TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 192.
VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 573–574.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Alžběty Vídeň
↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 151. Dostupné online.
↑ Matriční záznam o sňatku Ludvíka Čelanského s Hereykovou Marií farnost při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Vítězslav Čelanský na Wikimedia Commons
Autor Ludvík Čelanský ve Wikizdrojích
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Čelanský
Ludvík Vítězslav Čelanský v databázi Archivu Národního divadla
Ludvík Vítězslav Čelanský v Českém hudebním slovníku osob a institucí
Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Čelanský, Ludvík *1870
Ke 115. výročí České filharmonie
V hudbě život Čechů – článek na musicus.cz

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Alžběty Vídeň

[2] Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 151. Dostupné online.

[matrikaO-3] Matriční záznam o sňatku Ludvíka Čelanského s Hereykovou Marií farnost při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze

[1]

[2]

[3]