Ludvík Čelanský
Ludvík Vítězslav Čelanský | |
---|---|
Základní informace | |
Narození | 17. července 1870 Vídeň, Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 27. října 1931 (ve věku 61 let) Praha, Československo |
Žánry | opera |
Povolání | hudební skladatel, pedagog, dirigent, sbormistr, hudebník a učitel |
Ocenění | důstojník Řádu akademických palem |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ludvík Vítězslav Čelanský (17. července 1870, Vídeň[1] – 27. října 1931, Praha[2]) byl český dirigent a hudební skladatel.
Život
[editovat | editovat zdroj]Vystudoval učitelský ústav v Kutné Hoře a rok učil v Horní Krupé. Poté studoval skladbu na Pražské konzervatoři, kde jeho učitelem byl Karel Stecker. Vedle toho navštěvoval Pivodovu operní školu a činoherní školu Národního divadla.
Po ukončení studií se stal v roce 1895 dirigentem opery v Plzni. V sezóně 1898/1899 řídil orchestr opery v Záhřebu a v následující sezóně byl 3. dirigentem Národního divadla v Praze. V srpnu roku 1898 se oženil[3] s Marií Hereykovou. Roku 1900 založil polskou operu ve Lvově.
Historicky nejdůležitějším činem Čelanského bylo vytvoření stálého souboru České filharmonie. První koncert se sice konal již 4. ledna 1896 v pražském Rudolfinu za řízení Antonína Dvořáka, ale těleso bylo podle potřeby sestavováno z hudebníků různých pražských orchestrů. Čelanský využil stávky orchestru Národního divadla k vytvoření stálého profesionálního symfonického orchestru a stal se v roce 1901 jeho prvním šéfdirigentem. Nebyl však schopen řešit finanční problémy tělesa, a tak po roce odstoupil a předal vedení Oskaru Nedbalovi.
Vrátil se do Lvova a i zde založil a řídil symfonický orchestr a kromě toho byl ředitelem operních scén v Krakově a v Lodži. V následující dvou letech byl ředitelem filharmonie v Kyjevě a ve Varšavě. V roce 1907 se vrátil do Prahy a založil operní scénu v nově otevřeném Divadle na Vinohradech.
V roce 1909 odešel do Paříže, kde se stal ředitelem operního divadla Apollo a kromě toho řídil symfonický orchestr. Za vynikající nastudování Offenbachových děl byl jmenován důstojníkem Francouzské akademie.
Po první světové válce dostal nabídku na řízení komické opery v New Yorku, kterou však odmítl. Nakrátko se vrátil k České filharmonii a posléze založil ještě jeden symfonický orchestr – Šakovu filharmonii. Po roce 1921 již dirigoval pouze pohostinsky a soukromě vyučoval zpěv.
Jako hudební skladatel vycházel z tradic romantické hudby 19. století. V době svého pařížského působení byl silně ovlivněn francouzským impresionismem. S rozvojem filmu komponoval i hudbu k filmům.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Opera
[editovat | editovat zdroj]- Kamilla (1897)
Orchestrální skladby
[editovat | editovat zdroj]- Premiéra na vsi (1900)
- Vzkříšení Polsky (předehra – 1904)
- Symfonie „Z mého života“ v pěti větách
- Duchovní vývoj člověka dle starého zákona Symfonická trilogie (Adam, Noe, Mojžíš – 1918)
- Hymnus slunci (Symfonická báseň – 1919)
Písně
[editovat | editovat zdroj]- Nálady (1895)
- Melancholické písně na slova Jaroslava Kvapila (1895)
- Deset písní na slova Josefa Václava Sládka a Karla Želenského (1896)
- Dvanáct písní na slova Františka Serafínského Procházky (1902)
- Ukolébavka s orchestrem (1904)
- Píseň o matičce
Sbory
[editovat | editovat zdroj]- Vlast
- Srbské kolo
Melodramy
[editovat | editovat zdroj]- Žebrák (1894)
- Země (1894)
- Balada o duši Jana Nerudy (1895)
- Česká píseň (1902)
- Bratři (1903)
- Zvony (1903) – na slova Edgara Allana Poe
Chrámové skladby
[editovat | editovat zdroj]- Pět duchovních písní (1916)
- Te Deum (1916)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BALTHASAR, Vladimír. K padesátým narozeninám Ludvíka V. Čelanského. Praha: Presto, 1920. 84 s.
- VESELÝ, Rudolf. Dějiny České Filharmonie v letech 1901-1934. Praha: Dědici Dr. Veselého, 1935.
- Československý hudební slovník I (A–L), 1963, SHV : Praha
- TOMEŠ, Josef, a kol. Český biografický slovník XX. století : I. díl : A–J. Praha ; Litomyšl: Paseka ; Petr Meissner, 1999. 634 s. ISBN 80-7185-245-7. S. 192.
- VOŠAHLÍKOVÁ, Pavla, a kol. Biografický slovník českých zemí : 10. sešit : Č–Čerma. Praha: Libri, 2008. 503–606 s. ISBN 978-80-7277-367-1. S. 573–574.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční záznam o narození a křtu farnost sv. Alžběty Vídeň
- ↑ Archiv hl. m. Prahy, Matrika zemřelých u Panny Marie Sněžné, sign. PMS Z5, s. 151. Dostupné online.
- ↑ Matriční záznam o sňatku Ludvíka Čelanského s Hereykovou Marií farnost při kostele sv. Tomáše na Malé Straně v Praze
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ludvík Vítězslav Čelanský na Wikimedia Commons
- Autor Ludvík Čelanský ve Wikizdrojích
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ludvík Čelanský
- Ludvík Vítězslav Čelanský v databázi Archivu Národního divadla
- Ludvík Vítězslav Čelanský v Českém hudebním slovníku osob a institucí
- Soupis pražského obyvatelstva 1830-1910 (1920), Čelanský, Ludvík *1870
- Ke 115. výročí České filharmonie
- V hudbě život Čechů – článek na musicus.cz
- Skladatelé klasické hudby
- Skladatelé 20. století
- Češi 19. století
- Čeští hudební skladatelé
- Čeští hudební pedagogové
- Čeští dirigenti
- Šéfdirigenti České filharmonie
- Čeští operní skladatelé
- Čeští skladatelé filmové hudby
- Čeští divadelní ředitelé
- Narození v roce 1870
- Narození 17. července
- Narození ve Vídni
- Úmrtí v roce 1931
- Úmrtí v Praze
- Úmrtí 27. října