Přeskočit na obsah

Louis Lucien Bonaparte

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Louis Lucien Bonaparte
Narození4. ledna 1813
Grimley
Úmrtí3. listopadu 1891 (ve věku 78 let)
Fano
Místo pohřbeníKatolický hřbitov sv. Marie v Kensal Green
Povoláníjazykovědec, politik, dialektolog a romanista
Oceněnívelkokříž Řádu čestné legie
Politická stranaStrana pořádku
ChoťMaria Anna Cecchiová (od 1832)[1]
Marie Clémence Richardová (od 1891)[1]
DětiLouis Clovis Bonaparte[2]
RodičeLucien Bonaparte a Alexandrine de Bleschampová
RodBonapartové
PříbuzníLetitia Christine Bonapartová, Charlotte Bonapartová Gabrielliová, Pierre Napoleon Bonaparte, Charles Lucien Bonaparte a Paul Marie Bonaparte (sourozenci)
Valentine Clavering Clovis (vnuk)
Funkceposlanec za Korsiku (1848–1849)
poslanec za Seine (1849–1851)
senátor druhého Francouzského císařství (1852–1870)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Louis Lucien Bonaparte (4. ledna 18133. listopadu 1891) byl francouzský jazykovědec, synovec Napoleona Bonaparta, jeden ze zakladatelů srovnávací lingvistiky a iniciátor baskického národního obrození.

Byl mladším synem Napoleonova bratra Luciena Bonaparta, talentovaného spisovatele a básníka, narodil se v Anglii, kde také strávil většinu života. Ze zájmu se věnoval chemii, mineralogii a především lingvistice, v níž patřil k nejvýznamnějším dobovým kapacitám. Po nástupu Napoleona III. nakrátko vstoupil do politiky, stal se senátorem, po jeho pádu ale opět odešel do Anglie a věnoval se vědě. Ve své vědecké práci se zaměřoval především na baskičtinu, byl jedním z prvních, kdo jí vědecky popsal. Jeho klasifikace baskických nářečí se používá dodnes, byl také prvním, kdo do baskičtiny přeložil bibli. Podnítil vznik mnoha literárních děl v tomto jazyce a dal vlastně popud k jeho kulturnímu využití. K jeho dalším význačným dílům patří srovnání úryvku z Nového zákona (podobenství o rozsévači) ve 72 jazycích.

Fotogalerie

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]