Přeskočit na obsah

Lippo Memmi

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Lippo Memmi
Lippo Memmi podle Giorgia Vasariho
Lippo Memmi podle Giorgia Vasariho
Narozenímezi 1285–1291
Siena, Itálie
Úmrtí1357
Siena, Itálie
Povolánímalíř
PříbuzníSimone Martini (švagr)
Významná dílaCrucifixion
St. Peter
OvlivněnýGuido da Siena
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Lippo Memmi, vlastním jménem Filippo di Memmo Filipucci[1] (asi 1285 Siena1357 Siena), byl italský gotický malíř a architekt toskánského původu, činný v Sieně, Pise, Orvietu a San Gimignanu.

Vyučil se v Sieně v dílně svého otce Memma di Filipuccia, s nímž v roce 1317 vytvořil pro novostavbu radnice v San Gimignanu monumentální malbu Maestà (Panna Maria trůnící v majestátu pod baldachýnem, jíž se přicházejí poklonit světci). Velmi blízkou kompozici později namaloval Lippův švagr Simone Martini jako fresku do sálu radnice (Palazzo Pubblico) v Sieně. Za freskami cestoval do Pisy, Orvieta a do San Gimignana, kde v kolegiátní bazilice Panny Marie Assumpty v roce 1340 vytvořil cyklus 25 fresek ze života Kristova[2] a kde je archivní zprávou doložen také jako architekt. Malířem byl rovněž Lippův bratr Federigo.

Styl jeho prací navazuje na sienské malíře ducenta (13. století), jako byli Guido da Siena a Duccio. Lippo Memmi patřil k vůdčím malířům raného trecenta (14. století), ovlivnil mnohé tvůrce, nejen toskánské gotické malby. Podle hlavního působiště bývá řazen do Sienské školy. Zabýval se temperovou malbou oltářních desek i freskami. Díky jeho dlouhému životu, píli a souhře šťastných náhod se dochovaly více než tři desítky jeho prací. Autorství některých z nich bylo připsáno teprve v posledních desetiletích stylovým rozborem a chemickou analýzou barev.

Pro kapli sv. Ansana v Sienském dómu namaloval roku 1335 spolu se svým švagrem Simonem Martinim oltářní obraz Zvěstování Panně Marii mezi sv. Ansanem a sv. Markétou, který je nyní vystaven v galerii Uffizi ve Florencii. Z jeho dílny pocházejí ikonograficky cenné náměty oltářních obrazů, které patří k nejstarším v italské gotické malbě a často sloužily jeho vzor: Kojící madona, sedící na koberci v rajské zahradě; dále Madona ochranitelka, která pod svým pláštěm chrání všechny věřící křesťany, a unikátní kompozice Apoteózy filozofa sv. Tomáše Akvinského, která vznikla pro kostel sv. Kateřiny v Pise u příležitosti Tomášova svatořečení, tj. 1323.

  1. Zeri-Gardner 1980, s. 50
  2. Webgallery:[1]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • Federico Zeri, Elizabeth G. Gardner: Italian Paintings, Sienese and Central Italian Schools. A catalogue of the Collection of the Metropolitan Museum of Art in New York. Svazek 1, New York 1980, s. 50–54
  • Lucia Corrain: Giotto a středověké umění, Praha 1996, ISBN 80-7180-098-8

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]