Přeskočit na obsah

Láma

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Soška sedícího lamy v typickém tibetském mnišském oděvu, pouze pokrývka hlavy kopíruje čapky indických panditů. Vyrobeno metodou papier maché, 19. století, možná i dříve, původně Tibet nebo spíše Ladákh, nyní Britské muzeum.

Láma, dle PČP lama (tibetsky: བླ་མ་), je označení tibetského duchovního učitele buddhismu. Pro ženské duchovní se někdy používá termínu lamini.

Slovo pochází z tibetského (la-ma) a v překladu znamená nejvyšší princip nebo také nejvyšší matka. Termín lama je podobný sanskrtskému termínu guru. Titul se používá jako zdvořilostní titul který se uděluje mnichům či řeholníkům k označení úrovně jejich duchovních znalostí a pravomoci učit, nebo může být součástí titulů jako dalajláma či pančhenláma používaných k označení rodokmenu reinkarnovaných lamů.

Zvlášť známé linie lamů jsou:

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]