Kyrgyzové
| Kyrgyzové Кыргыздар | |
|---|---|
 Kyrgyzské osobnosti: Č. Ajtmatov, Alykul Osmonov, B. Bejšenalijeva , Šabdan Baatyr, 2. řada Sujmenkul Chokmorov, Kurmanjan Datka, Tolomuš Okejev, Bokonbayev, 3. řada Bajtik Baatyr, Kasym Tynystanov, Sajakbaj Karalaev, Togolok Moldo | |
| Populace | |
| asi 5 000 000 | |
 Kyrgyzstán | 4 800 000[1] |
 Uzbekistán | 250 000[2] |
 Čína | 202 000[3] |
 Rusko | 103 000[4] |
 Tádžikistán | 62 000 |
 Kazachstán | 23 000[5] |
 Ukrajina | 1 000[6] |
 Turecko | 6 000[7] |
| Jazyk(y) | |
| kyrgyzština | |
| Náboženství | |
| sunnitský islám | |
| Příbuzné národy | |
| Turkické národy | |
Kyrgyzové, starým pravopisem Kirgizové (vlastním jménem Kыргыз či Kыргыздар) jsou turkický národ, žijící ve střední Asii. Jejich počet se odhaduje na přibližně 5 miliony osob. Kyrgyzové žijí převážně v Kyrgyzstánu, kde tvoří přibližně 73 % obyvatelstva. Významné skupiny Kyrgyzů žijí též v Uzbekistánu a Čínské lidové republice. Tradičním způsobem obživy Kyrgyzů bylo a zčásti zůstává kočovné a polokočovné pastevectví. Většina Kyrgyzů jsou sunnité, před přijetím islámu vyznávali šamanismus. Proslulá je kyrgyzská tradice hrdinské epiky, zahrnující především recitaci lidového eposu Manas. Etnonymum Kyrgyzové původně zahrnovalo i Kazachy.
Etnogeneze
[editovat | editovat zdroj]
Předky dnešních Kyrgyzů jsou turkické kmeny tureckých kaganátů 6. a 10. století a kočovné svazy Saků, Asijských Hunů (Siung-nuové) a Wusunů. Na etnogenezi se podíleli i Jenisejští Kyrgyzové. V 9. století předkové Kyrgyzů zničili říši Ujgurů. Pod tlakem Mongolů se poté přesunuli k Ťan-šanu a Pamíru. Zde došlo i k formaci kyrgyzské národnosti za účasti místních turkických kmenů.
O etnonymu „Kyrgyz“, které je nejstarším samonázvem z Turkických národů, je mnoho rozporuplných teorií: V hrdinském dastanu Manas, z 9. až 10. století se jako první uvádí teorie Manasovích případních předchůdcích „kırk-bala“ → v překladu „čtyřicet dětí“, jež byli božský hoši se svou komunitou. Samotný Manas byl také v turkických jazycích nazýván „kırk-čör“ , aneb „čtyřicet hrdinů“. V díle „Badaī at-tavārīkh“ jsou Kyrgyzové (Jenisejští Kyrgyzové) nazývání „Az“. Etnonymum „Kirgiz“, které se skládá ze dvou slov „kırk + as“, je spojené s etnickým nebo geografickém termínem „Az“, nebo také „Uz“, čili „kırk-as“ → „čtyřicet Azů“ nebo „kırk-us“ → „čtyřicet Uzů“ či od slova „Uuz“ → „nezničitelný“.[8] Lidová etymologie tohoto termínu vede k legendě o původu Kara-kyrgyzského lidu od „kırk-kız“ → „čtyřicet dívek“, zmiňovaných v dastanu Manas, od „čtyřiceti kmenů“.
V „Madzhmū at-tavārīkh“ je mezi skupinami domorodých Kyrgyzů (Jenisejští Kyrgyzové), západně od pohoří Altaj, uveden kmen „Telёs“. [pozn. 1]. V této době se část „Telёsů“ stala jedním z historických předchůdců současných Kirgizů, kteří nadále až do dnes tvoří tuto skupinu. „Telёsům“se také věnuje muslimské dílo z 18. století, mluví o nich jako o účastnících v armádě Arzu Muhammed-beka, v jeho válečném tažení proti Jarkendu. [pozn. 2].
Poznámky
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Население - Официальная статистика - Статистика Кыргызстана. www.stat.kg [online]. [cit. 2020-10-07]. Dostupné online.
- ↑ Censuses 1970-1989 show 0.9 % Kyrgyz population share in Uzbekistan total, 2000 estimates were also 0.9 % (Ethnic Atlas of Uzbekistan), actually Uzbekistan population is 27,767,100 (2009), so 0.9 % is appr. 250,000
- ↑ Archivovaná kopie [online]. Xinjiang Bureau of Statistics [cit. 2020-10-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-11-01. (zh-hans)
- ↑ Archived copy [online]. [cit. 2009-12-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-08-07.
- ↑ http://92.46.60.130/open.php?exten=pdf&nn=760179[nedostupný zdroj]
- ↑ Ukrainian population census 2001 Archivováno 17. 1. 2012 na Wayback Machine.: Distribution of population by nationality. Retrieved on 23 April 2009
- ↑ Sedat Peker, Reis, Ruh Adam, Sedat Reis. www.ozturkler.com [online]. [cit. 2013-01-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2010-01-02.
- ↑ Bartold V. V., Aristov N. A. "Zametki ob etničeskoj istorii tjurskih plemjon"//Soč. – М., Т. 2, č. 1, 1963, v s. 485.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- HUBINGER, Václav; HONZÁK, František; POLIŠENSKÝ, Jiří. Národy celého světa (Malé encyklopedie). Praha: Mladá fronta, 1985.
Související články
[editovat | editovat zdroj]- Raní Kyrgyzové
- Seznam turkických dynastií a zemí
- Čikové
- Karlukové
- Oguzové
- Ujgurové
- Insignie prezidenta Turecka
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Slovníkové heslo Kyrgyz ve Wikislovníku
Obrázky, zvuky či videa k tématu Kyrgyzové na Wikimedia Commons - Kyrgyzové v Turecku (článek na stránce Českého rozhlasu) Archivováno 28. 9. 2008 na Wayback Machine.
