Knurów
| Knurów | |
|---|---|
 Ulice Niepodległości v centru Knurova | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 50°13′18″ s. š., 18°40′14″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+01:00 (standardní čas) UTC+02:00 (letní čas) |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Slezské |
| Okres | Hlivice |
| Gmina | městská gmina |
  Knurów | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 33,95 km² |
| Počet obyvatel | 38 310[1] |
| Hustota zalidnění | 1128,42 obyv./km² |
| Etnické složení | Poláci a další |
| Náboženské složení | římští katolíci, luteráni a další |
| Správa | |
| Starosta | Adam Rams |
| Oficiální web | www |
| Telefonní předvolba | +48 32 |
| PSČ | 44-190 až 44-196 |
| Označení vozidel | SGL |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Knurów (
[ˈknuruf]IPA, německy Knurow, řidčeji Knauersdorf) je město v jižním Polsku ve Slezském vojvodství v okrese Hlivice. Leží na historickém území Horního Slezska na okraji katovické konurbace, jižně od Hlivic. V červnu 2019 zde žilo 38 310 obyvatel. Je tak druhým největším městem v Polsku, které není sídlem okresu.
Jako vesnice byl Knurów založen během středověké velké kolonizace, první písemná zmínka pochází z roku 1305. V rámci Opolského knížectví tvořil součást Koruny království českého a Habsburské monarchie. Po slezských válkách připadl Prusku a v německém státě setrval do roku 1922, kdy byl při rozdělení Horního Slezska přičleněn k Polsku. V té době státní hranice vedla severním okrajem obce, přirozené administrativní a kulturní centrum v podobě města Hlivice patřilo k Německu až do konce druhé světové války.
Rozvoj původně zemědělské obce výrazně podnítilo objevení bohatých ložisek černého uhlí na konci 19. století a následné otevření dolu Knurów v roce 1903. V prvních dvou dekádách 20. století vyrostly vedle staré venkovské zástavby dělnické kolonie navržené cášským architektem a urbanistou Karlem Henricim. Zejména tzv. Třetí kolonie v oblasti kolem dnešních ulic Dworcowa a Słonimy, do níž se promítají ideje zahradního města, představuje významnou knurovskou památku.
V roce 1951 Knurów získal status města a zároveň k němu byly připojeny dosud samostatné obce Krywałd (Kriewald) a Szczygłowice (Scziglowitz). W Szczygłowicich byl roku 1961 zprovozněn další černouhelný důl Szczygłowice. Oba jsou dosud v provozu a roku 2009 byly spojeny do jednoho podniku s názvem KWK Knurów-Szczygłowice, který patří společnosti Jastrzębska Spółka Węglowa.
Knurów je napojen na dálnici A1, nejvýznamnější polskou spojnici ve směru sever–jih. Od roku 2018 byl obnoven osobní provoz na železniční trati Hlivice – Rybnik přes Knurów. Městskou autobusovou dopravu zajišťují linky integrovaného systému katovické aglomerace (Zarząd Transportu Metropolitalnego, ZTM).
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Oficiální webové stránky města
Obrázky, zvuky či videa k tématu Knurów na Wikimedia Commons
