Klokoty
| Klokoty | |
|---|---|
 Tábor-místní část Klokoty (také vpravo vzadu za západní částí Pražského sídliště) | |
| Lokalita | |
| Charakter | velká vesnice |
| Obec | Tábor |
| Okres | Tábor |
| Kraj | Jihočeský kraj |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 49°25′9″ s. š., 14°38′41″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 1 092 (2021)[1] |
| Katastrální území | Klokoty (8,3 km²) |
| PSČ | 390 01 390 03 |
| Počet domů | 373 (2021)[2] |
  Klokoty | |
| Další údaje | |
| Kód části obce | 66516 |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Klokoty (německy Klokot) jsou velká vesnice, část města Tábor ve stejnojmenném okrese v Jihočeském kraji. Nachází se na západním okraji města, na (původní z dnešních dvou) výpadové silnici na Písek a Rožmitál pod Třemšínem. Nejvýznamnějším místem této lokality Tábora je klokotský poutní areál s klášterem s kostelem Nanebevzetí Panny Marie Klokotské.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Původní obec byla založena na počátku 13. století rodem Vítkovců. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1220,[3] kdy se zde připomíná Vítek z Klokot („praotec“ pozdějších pánů z Landštejna), který v obci postavil tvrz. Po něm zdědil tvrz s obcí jeho syn Ojíř z Klokot a Lomnice. Po jeho smrti tvrz z neznámých důvodů zanikla a ves získali páni z Rožmberka. Ti připojili ves k Příběnicům. V roce 1402 koupil obec od Rožmberků bohatý táborský měšťan Petr Růže. V roce 1469, po smrti jeho dcery Kateřiny, zdědilo obec Klokoty město Tábor.
V roce 1875 byla otevřena zdejší školní budova, bývaly zde také dva dvory. Starousedlíci: z místních rodin jsou uváděny jako nejstarší: Verštátova (1719), Dvořákova (1722), Šimákova (1735), Nouskova (1747), Zemanova (1761). Zde narozený Jan Táborský z Klokotské Hory (1505–1572) byl kronikář a spisovatel (Jan Táborský: Zpráva o staroměstském orloji). Kolem roku 1552 se stal správcem tehdy již proslulého staroměstského orloje. Dalším významným rodákem z Klokot Josef Cuřín (1862–1929) byl odborný autor v oboru cukrovarnictví. Také zde od roku 1825 působil známý básník, kněz a vlastenec doby obrozenecké Josef Vlastimil Kamarýt (1797–1833).
Přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]Západně od Klokot leží přírodní památka Tábor - Zahrádka.
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 380 | 364 | 392 | 393 | 424 | 425 | 410 | 464 | 601 | 612 | 2 134 | 2 835 | 2 646 | 2 460 | 1 092 |
| Počet domů | 42 | 44 | 46 | 47 | 54 | 55 | 60 | 93 | 148 | 135 | 182 | 391 | 403 | 425 | 373 |
Obecní správa
[editovat | editovat zdroj]Při sčítání lidu v letech 1850–1971 Klokoty byly samostatnou obcí v okrese Tábor. Od 26. listopadu 1971 jsou částí města Tábor ve stejnojmenném okrese, kdy se konaly městské volby. V letech 1850–1879 k obci patřily Hejlov, Náchod, Radimovice u Tábora a Svrabov a v letech 1850–1920 a v letech 1961–1971 také Všechov a Zahrádka.[6]
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Poutní kostel Nanebevzetí Panny Marie byl založen v roce 1702. V roce 1712 zde byla postavena kaple svatého Václava a v roce 1714 svatého Josefa. Před kostelem ústí lipová alej s křížovou cestou, vysázená roku 1836.
- Fara v Klokotech je připomínána již v roce 1356. Od roku 1389 zde byl duchovním Mikuláš Žižka (†1415), jehož historik August Sedláček popisuje jako bratra husitského vůdce Jana Žižky.
- Tvrz stávala na skalce zvané „Kalvárie“, kde je možno ještě dnes vidět její půdorys. O jejím zániku nelze nalézt žádné zprávy. Jednalo se však o nevelkou, převážně dřevěnou budovu, která asi vyhořela.
Adamité
[editovat | editovat zdroj]Klokoty byly jedním z center husitského adamitského hnutí. To Žižka nechtěl trpět. V roce 1421 asi sedmdesát adamitů zatkl a nechal je v klokotské faře upálit. V trávníku návsi v městské části Tábor-Klokoty je památník této události: velký kámen s nápisem Táborští pikarti 1421 (1996).
Fotogalerie
[editovat | editovat zdroj]-
Tábor-Klokoty (jižní část), poutní kostel s alejí „křížové cesty“, nová zástavba, vlevo vzadu údolí Lužnice -
Táborské Klokoty -
Vnitřní prostor okolo poutního kostela -
Cesta na Klokoty lemovaná památným stromořadím vzrostlých lip -
Klokotská náves po úpravách v let 2005–2006 -
Klokotská náves po úpravách 2005–2006 -
Klokotská náves po úpravách 2005–2006 -
Klokotská náves po úpravách 2005–2006 -
Zimní pohled na klokotský klášter – 2007, v popředí „Emauzy“ – poutní dům (bývalá fara) -
Klokotská náves, pomník pikartům -
Geologická expozice Pod Klokoty v Modrém lomu
_1.jpg)
_2.jpg)
_3.jpg)
_4.jpg)
.jpg)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online.
- ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 268.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Díl IV. Abecední přehled obcí a částí obcí. Praha: Český statistický úřad, 2015-12-21. Dostupné online. S. 233, 135, 355, 471, 557, 639, 655.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- CIKHART, Roman. Táborsko. Popis přírodní, historický a národopisný. Tábor: [s.n.], 1922.
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Klokoty na Wikimedia Commons - Klokoty v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
- Římskokatolické farnost Klokoty Archivováno 28. 4. 2007 na Wayback Machine.
- Klokoty – článek na serveru www.zamky-hrady.cz
