Karel Holas (voják)
| Karel Holas | |
|---|---|
| Narození | 22. srpna 1913 České Budějovice |
| Úmrtí | prosinec 1944 (ve věku 31 let) |
| Národnost | česká |
| Rodiče | Karel Holas, otec Marie, roz. Iglauerová, matka |
| Vojenská kariéra | |
| Hodnost | štábní kapitán in memoriam |
| Velel | četnické jednotce 1. taktické skupiny 1. československé armády na Slovensku |
| Vyznamenání | Řád Slovenského národního povstání, Československý válečný kříž 1939 |
Karel Holas (22. srpna 1913 České Budějovice – prosinec 1944) byl velitel četnické jednotky 1. taktické skupiny 1. československé armády na Slovensku.
Život a působení
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Českých Budějovicích, kde chodil do školy a kde vystudoval osmileté státní reálné gymnázium Jana Valeriána Jirsíka. V roce 1938 začal studovat na právnické fakultě Univerzity Karlovy. Po zavření českých vysokých škol pracoval v bance. Na jaře 1942 se stal příslušníkem protektorátní policie, v roce 1943 byl přeložen do Brna a v únoru 1944 byl přeložen do Ostravy, kde byl zástupce velitele roty pohotovostního oddílu. Vytvořil kolem sebe skupinu, která chtěla pomoci Slovenskému národnímu povstání. Tato skupina se skládala z 18 příslušníků protektorátní policie a 3 civilistů. Uvedená skupina dne 13. září 1944 překročila u Nového Hrozenkova slovenské hranice. Skupina byly vzata do stavu československého četnictva a byla nasazena do bojů. V blízkosti osady Čremošné byl poručík Holas koncem září 1944 těžce raněn. Následně se léčil v banskobystrické nemocnici. Po propuštění z nemocnice byl znovu nasazen do bojů. Počátkem listopadu 1944 byl znovu zraněn, léčil se v obci Hiadeľ. Po měsíci tuto obec opustil, vydal se směrem na Podkonice. Další jeho osud není znám. V roce 1946 byl prohlášen za nezvěstného.[1]
Uctění památky
[editovat | editovat zdroj]In memoriam byl povýšen na štábního kapitána. In memoriam byl jmenován doktorem práv (JUDr.).[1] Jeho jméno je uvedeno na památníku příslušníkům policie a četnictva, kteří položili své životy při obraně vlasti v letech 1938 až 1945, který je na Olšanských hřbitovech.[2] V Ostravě je po něm pojmenována ulice.[3]
Vyznamenání
[editovat | editovat zdroj]- Řád Slovenského národního povstání in memoriam (1945)
- Československý válečný kříž 1939 in memoriam (1946)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Vojenské osobnosti československého odboje 1939-1945. Praha: Ministerstvo obrany ČR – AVIS, 2005. ISBN 80-7278-233-9. S. 99.
- ↑ Památník příslušníkům policie a četnictva [online]. Policie ČR [cit. 2021-04-21]. Dostupné online.
- ↑ Ostravský uličník. www.mapomol.cz [online]. [cit. 2021-04-24]. Dostupné online.