Přeskočit na obsah

Karel Hoffmeister

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Karel Hoffmeister
Narození26. září 1868
Liblice
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí23. září 1952 (ve věku 83 let)
Hluboká nad Vltavou
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Povoláníklavírista, muzikolog a hudební pedagog
PříbuzníFerdinand Hoffmeister (bratr)
Adolf Hoffmeister (synovec)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikizdrojů původní texty na Wikizdrojích
Seznam děl: SKČR | Knihovny.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Karel Hoffmeister (26. září 1868 Liblice[1]23. září 1952 Hluboká nad Vltavou)[2] byl český klavírista a pedagog, profesor klavírní hry. Je také autorem prací v oboru hudby a biografií hudebních skladatelů.

Vystudoval gymnázium v Praze, zároveň byl krátce žákem B. Jeremiáše na Waňousově škole, potom navštěvoval pražskou filozofickou fakultu (zde si oblíbil přednášky prof. Otakara Hostinského z dějin umění a estetiky) a zároveň pražskou varhanickou školu (učili ho mj. Josef Klička, Karel Knittl a Karel Stecker) a klavír (u prof. Jindřicha Káana z Albestů). Pak působil jako varhaník u trinitářů ve Spálené ulici a učitel hudby – nejprve v Lublani (1891 – 1898) a pak na pražské konzervatoři (od roku 1898 jako adjunkt, poté od roku 1920 profesor mistrovské školy). Zde přednášel hlavně teorii, dějiny hudby a klavír, šestkrát byl jejím rektorem[3] (v roce 1923 a v období 1930–1932). Na konzervatoři působil přes čtyřicet let, mimo jiné zde zavedl výuku clavicembala.[4]

K jeho žákům patřili Josef Páleníček[5], Jaromír Weinberger[6], Věra Řepková, Vilém Petrželka, František Rauch, Otakar Vondrovic, Miroslav Klega, Jindřich Jindřich nebo Oskar Moravec.

Karel Hoffmeister (1923)

Uplatnil se jako klavírista – byl zakladatelem a klavíristou Českého tria – a jako redaktor především v redakci Hudební revue, odborný spisovatel a skladatel několika klavírních skladeb.[2] Redigoval různé sborníky a je autorem odborných studií, knih a článků.

Je autorem monografií o životě a díle Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany (Spolek výtvarných umělců Mánes, 1915), Josefa Kličky (Česká akademie věd a umění, 1944), Jana Kubelíka (Česká akademie věd a umění, 1941), Vítězslava Nováka (Tvorba Vítězslava Nováka z let 1941-1948, Hudební matice Umělecké besedy, 1949 a 50 let s Vítězslavem Novákem, Hudební matice Umělecké besedy, 1949) aj. Rovněž napsal publikaci Klavír (Hudební matice Umělecké besedy, 1930) o nástroji a hráči, o klavírní hře, o pedagogice a literatuře.

Zajímavost

[editovat | editovat zdroj]

Interiér jeho bytu (pánského pokoje) navrhl v roce 1902 architekt Jan Kotěra.[7]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Liblice
  2. a b KLÍNKOVÁ, Hana. KAREL HOFFMEISTER [online]. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví (LemonBone s.r.o.) [cit. 2019-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-01-05. 
  3. BÍLEK, Karol. KAREL HOFFMEISTER [online]. Praha: Literární archiv Památníku národního písemnictví (LemonBone s.r.o.) [cit. 2019-01-05]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-04-02. 
  4. MALÝ, Jan; POLÁČEK, Jiří. Hoffmeister, Karel [online]. Praha: Langhans [cit. 2019-01-05]. Dostupné online. 
  5. POKORA, Miloš. Portréty velkých klavíristů 20. století IV - Josef Páleníček. Hudební rozhledy. Dostupné online.  Archivováno 8. 5. 2016 na Wayback Machine.
  6. KAREL HOFFMEISTER, profesor mistrovské školy klavírní při státní konservatoři v Praze. Světozor. 11.10.1923, roč. 1923-1924 (24.), čís. 2, s. 54. Dostupné online. 
  7. ŠLAPETA, Vladimír. Jan Kotěra : 1871–1923, zakladatel moderní české architektury. Praha: Obecní dům a KANT ISBN 80-86217-46-9, ISBN 80-86339-08-4. S. 281, 285, 287, 291. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]