Jur Hronec
| Jur Hronec | |
|---|---|
 | |
| Jiná jména | Juraj Hronec |
| Narození | 17. května 1881 Gočovo |
| Úmrtí | 1. prosince 1959 (ve věku 78 let) Bratislava |
| Místo pohřbení | Gočovo |
| Národnost | slovenská |
| Alma mater | Babeșova a Bolyaiova univerzita |
| Povolání | vysokoškolský pedagog |
| Zaměstnavatel | Univerzita Komenského v Bratislavě |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jur Hronec, někdy také Juraj Hronec (17. května 1881 Gočovo – 1. prosince 1959 Bratislava) byl slovenský matematik, pedagog a veřejný činitel.[1]
Život
[editovat | editovat zdroj]Narodil se v Gočove, okres Rožňava, v rodině rolníka Ondřeje Hronce a jeho manželky Zuzany Pribékové. Vyrůstal ve skromných poměrech. Po maturitě na gymnáziu v Rožňavě studoval matematiku a fyziku na univerzitě v Kluži, kde ho učil profesor Ľudovít (Ludwig) Schlesinger (*1864 – †1933). Absolvoval studijní pobyty v Göttingeně, Berlíně, Giessenu a na pařížské Sorboně. V roce 1921 se stal členem Jednoty českých matematiků a fyziků.[2] Až do roku 1922 byl profesorem a později ředitelem kežmarského lycea.[3] Dále studoval na Karlově univerzitě v Praze, kde habilitoval v roce 1923.[2] Vyučoval na Jiráskově gymnáziu v Praze.[4] V letech 1925 až 1938 působil na Vysoké škole technické v Brně. V roce 1936 byl iniciátorem „Akce za vybudování slovenských vysokých škol. Byl prvním rektorem Státní vysoké školy technické Dr. Milana Rastislava Štefánika.[4] V letech 1945 až 1954 byl předsedou Matice slovenské.[2]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V Rožňavě je po něm pojmenována Základná škola akademika Jura Hronca.[5] Na uctění jeho památky byly vydány československé a slovenské poštovní známky.
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Je autorom značného počtu vědeckých prácí, publikácí a vysokoškolských učebníc, z nich nejvýznamnější jsou:
- Matematika ako prostriedok výchovy (Kluž, 1906),
- Vyučovanie a vyučovacia osobnosť (1923),
- Učiteľova osobnosť (1926),
- Algebraické rovnice a ich použitie na analytickú geometriu (1923, 1949),
- Lineárne diferenciálne rovnice obyčajné (1938),
- Diferenciálny a integrálny počet I, II (1941, 1957) – první slovenská vysokoškolská učebnice matematiky,
- Diferenciálne rovnice I, II (1956–1958).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jur Hronec na slovenské Wikipedii.
- ↑ OBEC GOČOVO | Oficiálne stránky obce | Významné osobnosti. www.gocovo.sk [online]. [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ a b c HALKOVÁ, Zlatica. Jur Hronec – náš rodák, ale aj predseda MS 1945 – 1954 [online]. Dom Matice slovenskej Rožňava [cit. 2021-09-15]. Dostupné online.
- ↑ TKÁČOVÁ, Mária. Jur Hronec - 140. výročie narodenia významného matematika a predsedu Matice slovenskej [online]. 2021-05-18 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b MATUŠKOVÁ, Veronika. Jur Hronec v medzivojnovom školstve [online]. 2019-11-28 [cit. 2021-09-15]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ Základná škola akademika Jura Hronca. zszakarpatska.edupage.org [online]. [cit. 2022-04-08]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jur Hronec na Wikimedia Commons
