Přeskočit na obsah

Josep Borrell

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Josep Borrell Fontelles
Josep Borrell, 2020
Josep Borrell, 2020
4. vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku
Úřadující
Ve funkci od:
1. prosince 2019
PředsedkyněUrsula von der Leyenová
PředchůdkyněFederica Mogheriniová
26. předseda Evropského parlamentu
Ve funkci:
20. července 2004 – 16. ledna 2007
PředchůdcePat Cox
NástupceHans-Gert Pöttering
Poslanec Evropského parlamentu
Ve funkci:
13. června 2004 – 7. června 2009
Ministr veřejných komunikací a životního prostředí Španělska
Ve funkci:
12. března 1991 – 6. května 1996
Předseda vládyFelipe González
PředchůdceJavier Sáenz de Cosculluela
NástupceRafael Arias-Salgado
Ministr zahraničí Španělska
Ve funkci:
7. června 2018 – 30. listopadu 2019
Předseda vládyPedro Sánchez
PředchůdceAlfonso Dastis
NástupkyněMargarita Roblesová (úřadující)
Stranická příslušnost
ČlenstvíPSOE

Rodné jménoJosep Borrell i Fontelles
Narození24. dubna 1947 (77 let)
La Pobla de Segur, ŠpanělskoŠpanělsko Španělsko
Zaměstnáníletecký inženýr
Náboženstvířímský katolík
Oceněnívelkokříž Řádu Karla III. (1996)
velkodůstojník Řádu Ouissam Alaouite (1996)
velkokříž Řádu Isabely Katolické (2000)
Velký řád královny Jeleny (2006)
velkokříž Řádu za občanské zásluhy (2007)
… více na Wikidatech
CommonsJosep Borrell
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josep Borrell Fontelles (* 24. dubna 1947 La Pobla de Segur, provincie Lleida) je španělský socialistický politik, od prosince 2019 vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.[1]

Život a politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v katalánské vesnici La Pobla de Segur. V roce 1969 promoval na technické univerzitě v Madridu, v té době také začal studovat ekonomii. V roce 1975 se stal členem PSOE, od roku 1982 byl ministrem španělské vlády. Mezi roky 1991–1996 zastával úřad španělského ministra veřejných komunikací a životního prostředí v Gonzálezově kabinetu.

Ve volbách roku 2004 vedl kandidátku španělských socialistů do EP. V letech 2004 až 2007 byl předsedou Evropského parlamentu, od ledna 2007 pak předsedou výboru EP pro rozvoj. Do čela europarlamentu byl zvolen na základě dohody dvou nejsilnějších politických skupin – EPP-ED a PES. V období 2018–2019 působil jako ministr zahraničí ve vládě Pedra Sáncheze. Od roku 2019 zastává pozici vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Jako šéf unijní diplomacie se zastal Kypru, členského státu EU, v jeho sporu s Tureckem, které od 70. let 20. století okupuje severní část Kypru.[2]

Kontroverze

[editovat | editovat zdroj]

V roce 2006 vzbudil vlnu kritiky, když jako předseda EP prohlásil, že severní členové Evropské unie nemají válečnou zkušenost (přitom Finsko bylo za druhé světové války v zimní válce napadeno Sovětským svazem a poté se zúčastnilo německého útoku na Sovětský svaz, zatímco Dánsko bylo okupováno Německem). Později upřesnil, že svým výrokem myslel pouze Švédsko.

  1. Von der Leyen Tapped to Run European Commission. www.politico.eu. Politico Europe, 2-7-2019. Dostupné online [cit. 2-7-2019]. 
  2. Turecké ropné vrty u Kypru jsou ilegální, prohlásil představitel EU pro zahraniční věci. oEnergetice [online]. 30. června 2020. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]