Přeskočit na obsah

Josef Toman

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o českém spisovateli, básníku a dramatikovi. Další významy jsou uvedeny na stránce Josef Toman (rozcestník).
Josef Toman
Narození6. dubna 1899
Praha
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí27. ledna 1977 (ve věku 77 let)
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Místo pohřbeníVyšehradský hřbitov
Povolánípřekladatel, básník, spisovatel, dramatik a scenárista
Manžel(ka)Miroslava Tomanová
Oceněnínárodní umělec (1974)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Josef Toman (6. dubna 1899 Praha[1]27. ledna 1977 Praha) byl český spisovatel, básník a dramatik.

Životopis

[editovat | editovat zdroj]

Dětství a mládí (dle pamětní desky léta 1903–1922) prožil v Rožmitále pod Třemšínem.[2]

Po studiu na reálném gymnáziu v Praze a v Rokycanech vystudoval obchodní akademii v Praze (maturita 1918). Krátce pracoval v Živnostenské bance, v letech 1920–1921 pracoval na velvyslanectví v Římě a poté u obchodní firmy v Palermu. Po návratu do Prahy působil v letech 1923–1945 ve Spolku výtvarných umělců Mánes, podílel se na činnosti Československé filmové společnosti a v Klubu moderních spisovatelů Kámen.

Publikoval v řadě novin a časopisů např.: Cesta, Topičův sborník, Literární noviny, Lumír, Lidové noviny, Tvorba, U Blok, Právo lidu, Rudé právo, Národní práce, Panorama, Zemědělské noviny. Byly vytvořeny filmové, divadelní i rozhlasové podoby několika jeho děl.

Dne 8. srpna 1925 se oženil s Miroslavou Tomanovou (1906–1991), která byla také spisovatelka a spoluautorka několika jeho děl.

Po roce 1945

[editovat | editovat zdroj]

V letech 1945–1953 pracoval na Ministerstvu informací a osvěty, zprvu jako přednosta divadelního odboru a od dubna 1948 jako přednosta odboru propagace umění.[3] V roce 1946 podepsal prokomunistické „Májové poselství kulturních pracovníků českému lidu!“ publikované před květnovými volbami do Ústavodárného Národního shromáždění.[4] Tento předvolební manifest komunistů podepsalo celkem 843 kulturních pracovníků a komunisté volby vyhráli.[5] Později podepsal prokomunistickou výzvu Kupředu, zpátky ni krok!, jež byla vydána dne 25. února 1948 pro podporu komunistického převratu.[6] Od léta 1946 byl členem divadelní komise pri Kulturním a propagačním odd. ÚV KSČ. V roce 1953 odešel do invalidního důchodu a věnoval se pouze literatuře.[3]

Dílo (výběr)

[editovat | editovat zdroj]
„Josef a Miroslava Tomanovi, autoři nové divadelní hry »Přítelkyně«.“ Snímek z Pestrého týdne z 25.1.1936.
  • Slavnost léta (1925)
  • Zrání (1926)
  • Háj, který voní skořicí (1927)
  • Černé slunce (1928)
  • David Hron (1929)
  • Svět bez oken (1933)
  • Člověk odnikud (1933)
  • O nesmělém Kryšpínovi a nedočkavé Kateřině (1934)
  • Řeka čaruje (1936)
  • Přítelkyně (1936) s manželkou M. Tomanovou
  • Člověk odnikud (1937)
  • Žába na prameni (1938)
  • Vosí hnízdo (1938), přepracováno: Dům z karet, (1956)
  • Lidé pod horami (1940), přepracováno (1958)
  • Vichřice (1941)
  • Don Juan (1944)
  • Verše ze zákopů (1946)
  • Slovanské nebe (1948), úprava (1962)
  • Kde lišky dávají dobrou noc (1957) s manželkou M. Tomanovou
  • Italská paleta (1962) s manželkou M. Tomanovou
  • Po nás potopa (1963)
  • Sokrates (1975)

V kultuře

[editovat | editovat zdroj]

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  1. Matriční záznam o narození a křtu při farnosti sv. Ludmily na Vinohradech v Praze
  2. Josef Toman Archivováno 24. 9. 2015 na Wayback Machine., Prostor – architektura, interiér, design
  3. a b KNAPÍK, Jiří. Kdo byl kdo v naší kulturní politice 1948-1953: biografický slovník stranických a svazových funkcionářů, státní administrativy, divadelních a filmových pracovníků, redaktorů. Praha: Libri, 2002. (Kdo byl kdo). ISBN 978-80-7277-093-9. S. 238. 
  4. Rudé právo, 15. 5. 1946 (ročník 26, č. 113), str. 1
  5. KUSÁK, Alexej. Kultura a politika v Československu 1945–1956. 1. vyd. Praha: Torst, 1998. 663 s. (Malá řada kritického myšlení). ISBN 978-80-7215-055-7. S. 175. 
  6. Kupředu, zpátky ni krok!. S. 151. Tvorba [online]. Ústřední výbor Komunistiské strany Československa, 1948 [cit. 2024-10-23]. 8 17, s. 151. Dostupné online. 
  7. PROCHÁZKOVÁ, Ivana. Vznik a vývoj Knihovny manželů Tomanových v Rožmitále pod Třemšínem [online]. Plzeň: Západočeská univerzita v Plzni, 2013 [cit. 2022-02-13]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]