Jiří Navrátil (hudebník)
| Jiří Navrátil | |
|---|---|
| Základní informace | |
| Narození | 25. září 1926 Nymburk  Československo |
| Úmrtí | 21. června 2018 (ve věku 91 let) Nymburk |
| Žánry | klasická hudba |
| Povolání | učitel |
| Nástroje | housle, viola |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jiří Navrátil (25. září 1926 Nymburk – 21. června 2018) byl český učitel, hudebník a organizátor kulturního a společenského života. Jako pedagog působil řadu let na nymburském a poděbradském gymnáziu. Od roku 1997 byl předsedou Společnosti Otakara Vondrovice v Poděbradech.
Život
[editovat | editovat zdroj]Jiří Navrátil se narodil v Nymburce. Ve svém rodišti navštěvoval Obecnou školu J. A. Komenského (dnešní ZŠ Komenského) a následně v letech 1937–1944 nymburské gymnázium. Zuřila druhá světová válka, takže byl před maturitou nasazen do továrny. Maturitu tak získal až po válce. V letech 1945–1951 studoval na Univerzitě Karlově. Nejprve od roku 1945 historii a hudební vědu na filozofické fakultě, ke které roku 1946 přidal studium hudební výchovy na pedagogické fakultě.[1]
Po skončení studia nastoupil jako učitel na škole v Kostomlatech nad Labem, později působil v Netřebicích[2], Křinci a v Sadské. Jeho manželkou se stala Božena Navrátilová. Roku 1956 začal vyučovat dějepis, tělesnou a hudební výchovu na nymburském gymnáziu a později působil rovněž na poděbradském gymnáziu. Kvůli jeho politickým názorům mu později byla zakázána výuka dějepisu, a proto musel místo něj vyučovat i jiné předměty. Do penze odešel roku 1987 ve svých 61 letech.[1] Dne 21. června 2018 po krátké nemoci zemřel ve věku nedožitých 92 let.[3]
Popularizátor hudby
[editovat | editovat zdroj]Jiří Navrátil hrál na čtyři hudební nástroje a dále vystupoval jako tenorista. Jako profesor nymburského gymnázia vedl tamní studentský pěvecký soubor a orchestr. Vystupoval také na kulturních akcích jako konferenciér. Od 60. let spolupracoval s nymburským Divadelním spolkem Hálek.[1] Roku 1974 mu však další spolupráce byla zakázána. V Nymburce ale spolupracoval i s dalšími hudebními sdruženími, například Nymburským komorním orchestrem, kde se stal i dirigentem.[1]
V roce 1971 inicioval vznikl pamětní desky připomínající v Nymburce skladatele Václava Kálika a v roce 1984 další desku na památku skladatele Bohuslava Matěje Černohorského.[2]
Po odchodu do penze nastoupil do Středočeského symfonického orchestru, kde byl čtyři roky houslistou/violistou a archivářem. Aktivním hudebníkem a hudebním popularizátorem zůstal i v dalších letech. V roce 1997 se stal předsedou poděbradské Společnosti Otakara Vondrovice, kde se stal ústřední postavou její činnosti. Ta se zaměřuje zejména na organizaci hudebních vystoupení a popularizaci krásné hudby obecně.[1] V letech 1999–2006 také řídil Nymburský komorní orchestr.[4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- Nymburský lev I. třídy (2006)[1]
- Křišťálový štít Otakara Vondrovice (2007)[1]
- Čestný občan města Poděbrad (2011)[1]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f g h MALÁT, Vladislav. Jiří Navrátil: Čestný občan Poděbrad oslavil životní jubileum. Poděbradské noviny. 2011, roč. 20, čís. 11, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-08-20. Archivováno 20. 8. 2014 na Wayback Machine.
- ↑ a b ČEJKA, Milan. Hudbu mám zakódovanou v genech, říká profesor Navrátil. Nymburský deník [online]. 2013-09-19 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online.
- ↑ MALÁT, Vladislav. Za Jiřím Navrátilem. Poděbradské noviny. 2018, roč. 27, čís. 15, s. 5. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-04-07. Archivováno 7. 4. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ prof. Jiří Navrátil [online]. Gymnázium Bohumila Hrabala v Nymburce [cit. 2019-04-07]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- ČEJKA, Milan. Hudbu mám zakódovanou v genech, říká profesor Navrátil. Nymburský deník [online]. 2013-09-19 [cit. 2019-04-07]. Dostupné online.
- LANGR, Ladislav. Děkujeme, pane profesore!. Poděbradské noviny [online]. [cit. 2019-04-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-04-07.
