Přeskočit na obsah

Jaroslav Kubera

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jaroslav Kubera
Jaroslav Kubera (2019)
Jaroslav Kubera (2019)
6. předseda
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
14. listopadu 2018 – 20. ledna 2020
PředchůdceMilan Štěch
NástupceMiloš Vystrčil
Místopředseda
Senátu Parlamentu České republiky
Ve funkci:
16. listopadu 2016 – 20. října 2018
8. předseda Senátorského klubu ODS
Ve funkci:
23. října 2012 – 8. listopadu 2016
PředchůdceRichard Svoboda
NástupceMiloš Vystrčil
2. senátor za obvod č. 32 – Teplice
Ve funkci:
19. listopadu 2000 – 20. ledna 2020
PředchůdceJaroslav Musial
NástupceHynek Hanza
Zastupitel Ústeckého kraje
Ve funkci:
8. října 2016 – 20. ledna 2020
2. starosta / 1. primátor města Teplice
Ve funkci:
1994 – 2. listopadu 2018
PředchůdceKarel Feix[1]
NástupceHynek Hanza
Zastupitel města Teplice
Ve funkci:
19. listopadu 1994 – 20. ledna 2020
Stranická příslušnost
ČlenstvíKSČ (1967–1968)
OH (1991–1992)
ODS (1992–2020)
Narození16. února 1947
Louny
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí20. ledna 2020 (ve věku 72 let)
Ústí nad Labem
ČeskoČesko Česko
Příčina úmrtíinfarkt myokardu
ChoťVěra Kuberová (1968–2020)
Dětidcery Vendula a Jolana
SídloTeplice
Alma materUJEP v Brně
Profesepolitik
Náboženstvíateista
OceněníZelená perla (2006)
Řád příznivých oblaků I. třídy (2020)
Webová stránkawww.kubera.cz
CommonsJaroslav Kubera
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jaroslav Kubera (16. února 1947 Louny[2] – 20. ledna 2020[3][4][5] Ústí nad Labem[6][7]) byl český pravicový politik, od listopadu 2018 do úmrtí v lednu 2020 předseda Senátu Parlamentu České republiky. V horní komoře tak navázal na předchozí působení ve funkcích místopředsedy Senátu a předsedy Ústavně-právního výboru. Senátorem za obvod č. 32 – Teplice byl poprvé zvolen v roce 2000.[2] Mezi lety 1994 až 2018 stál v čele města Teplice, nejprve jako starosta, od roku 2001 jako primátor.[2]

V období pražského jara byl členem KSČ. Po sametové revoluci se stal členem Občanského hnutí, z něhož v roce 1992 přestoupil do Občanské demokratické strany.[8]

Jako politik vystupoval velmi aktivně.[9] Mediální pozornost získával žertovnými a často kontroverzními výroky,[10] pro něž býval řazen mezi nejzajímavější členy parlamentu.[9] Patřil k náruživým kuřákům.[9] Roku 2017 ztvárnil roli Edvarda Beneše ve filmu Toman.

Politická kariéra

[editovat | editovat zdroj]

Roku 1967 vstoupil do KSČ, po okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy z této strany pro nesouhlas vystoupil.

Od roku 1991 byl členem Občanského hnutí, o rok později vstoupil do ODS.

V roce 1994 byl zvolen za ODS starostou Teplic. V místních volbách následně vítězil opakovaně, v čele Teplic stál až do roku 2018. Od roku 2001 byl díky změně statusu Teplic primátorem.

V roce 2000 porazil kandidáta ČSSD a stal se senátorem za Občanskou demokratickou stranu. V letech 2012-2016 byl předsedou senátorského klubu ODS, od roku 2016 místopředsedou Senátu.

Po volbách do poslanecké sněmovny v roce 2013 vyzval ODS, aby navázala bližší spolupráci s mimoparlamentní Stranou svobodných občanů. Podle Kubery „program Svobodných je v podstatě program ODS s malými úpravami“.[11] Předseda Svobodných Petr Mach spolupráci odmítl[11] a naopak vyzval nespokojené členy ODS, aby přešli ke Svobodným.[11]

V komunálních volbách v roce 2014 obhájil post zastupitele Teplic, když vedl kandidátku ODS.[12] Strana volby ve městě vyhrála (26,74 % hlasů, 8 mandátů), uzavřela koalici s ČSSD a TOP 09 a v listopadu 2014 se Jaroslav Kubera stal pošesté primátorem statutárního města Teplice.[13]

V krajských volbách v roce 2016 byl za ODS zvolen zastupitelem Ústeckého kraje. Na kandidátce původně figuroval na 55. místě, ale vlivem preferenčních hlasů skončil druhý.[14] Po volbách do Senátu PČR v roce 2016 se stal místopředsedou Senátu PČR, když dne 16. listopadu 2016 obdržel 59 hlasů od 78 přítomných senátorů.[15] Zároveň se vzdal postu předsedy Senátorského klubu ODS, v této funkci jej nahradil Miloš Vystrčil.[16]

V červenci 2017 oznámil, že v Senátu získal potřebný počet podpisů pro prezidentskou kandidaturu[17], nakonec ji ale nepodal. Ve volbách do Senátu PČR v roce 2018 obhajoval za ODS mandát senátora v obvodu č. 32 – Teplice.[18] Se ziskem 41,81 % hlasů vyhrál první kolo voleb a ve druhém kole se utkal s nestraníkem za hnutí Senátor 21 Zdeňkem Bergmanem. Toho porazil poměrem hlasů 55,60 % : 44,39 % a zůstal tak senátorem.[19]

V komunálních volbách v roce 2018 byl lídrem kandidátky ODS do Zastupitelstva města Teplice, mandát zastupitele obhájil.[20] Vítězná ODS vytvořila koalici se třetím hnutí ANO 2011, novým primátorem byl zvolen Hynek Hanza z ODS. Kubera se rozhodl věnoval plně práci v Senátu PČR, primátorem města byl 24 let.[21]

Dne 14. listopadu 2018 byl zvolen předsedou Senátu PČR a vystřídal tak ve funkci Milana Štěcha. Uspěl ve druhém kole první volby, v němž porazil poměrem hlasů 46 : 24 Václava Hampla (nestraník za KDU-ČSL a Zelené). V prvním kole byl jejich soupeřem ještě Jan Horník (STAN).[22] Jeho volba nebyla všemi vítaná, např. režisérka Apolena Rychlíková po zvolení psala o „další ostudné personě ve vysoké funkci“ a to nejen pro Kuberovo sexistické chování.[23]

Politické výroky a činy

[editovat | editovat zdroj]
Jaroslav Kubera jako primátor Teplic s tehdejším radním Dominikem Ferim (TOP09)

Měl specifický způsob žertování, který spočíval i v tom, že u mnoha jeho návrhů nebylo každému hned zřejmé, zda byly míněny vážně anebo v žertovné nadsázce.[10] Navrhl poslancům uzákonit měsíční příjem 270 tisíc Kč (se současným zrušením nezdaněných náhrad), bojoval za ochranu práv kuřáků.[9] Koncem července 2005 se objevil v týdenní desítce nejcitovanějších českých politiků, zejména když komentoval zamítnutí novely protikuřáckého zákona Senátem.[24] Mezi nejcitovanějšími politiky se objevil i na přelomu března a dubna 2006, kdy se vyjadřoval k senátnímu zamítnutí zákoníku práce a k záměru Senátu zrušit chystaný zákaz předjíždění pro všechny kamiony.[25]

V ODS patřil k výrazným kritikům Lisabonské smlouvy a k euroskeptikům. Evropskou unii přirovnal k SSSR a kritizoval socialistické sklony EU („Jako by vykradli archivy z ÚV KSČ, to není jinak možné, kde by se ty myšlenky stále braly?“).[10]

Jaroslav Kubera v roce 2012, po převzetí Antibyrokratické ceny Michala Tošovského

V roce 2006 podpořil vznikající motoristickou iniciativu ChceteZmenu.cz, která požadovala snížení postihů za různé dopravní přestupky, výstavbu rychlostní silnice R35 (od roku 2016 značené dálnice D35) a zvýšení maximální rychlosti na dálnicích na 140–160 km/h.[26] V témže roce dostal od sdružení Děti Země negativní ocenění Zelená perla za větu vyřčenou v souvislosti s peticí proti jihomoravské dálnici D43[pozn. 1], kterou podepsalo kolem 35 tisíc lidí: „Navrhuji, abychom se peticemi příliš nezabývali, protože je stejně nevyřešíme, vzali je na vědomí a spíš nutili, aby nám je petičníci neposílali.“[27][28] Byl hlavním iniciátorem novely zákona o pozemních komunikacích, která ruší odpovědnost majitelů přilehlých nemovitostí za škody způsobené závadami ve schůdnosti chodníku a de facto tak ruší jejich tradiční povinnost zajistit zimní údržbu chodníku.[29][30] V otázce takzvaného „šrotovného“, tedy státní podpory nákupu nových vozidel v rámci řešení světové ekonomické krize, zastával Kubera názor, že šrotovné by majitelům starých vozidel neměl platit stát, ale automobilky, které mají problémy s odbytem.[31]

V roce 2006 zveřejnily Literární noviny diskusi Jaroslava Kubery s Josefem Vaculíkem o rozpočtovém určení daní. Zatímco Vaculík prosazoval změnu rozdělovacích koeficientů státních dotací ve prospěch menších obcí, Kubera se stavěl za hledání možností, jak zvýšit přímé příjmy obcí, například tím, že by daň z nemovitosti a různé místní poplatky byly nahrazeny daní z bydlení, a nepřenášet na obce stále další povinnosti státu, když stát takto vzniklé náklady obcím dostatečně nehradí. Zároveň zmínil, že v České republice jsou obce příliš malé: „V Evropské unii neexistuje jiná země kromě Francie, která má takové množství obcí, jako Česká republika.“[32] Na konci roku 2008 z pozice primátora v médiích kritizoval byrokracii, usiloval o znovuzavedení okresů a zrušení krajů, varoval před nedostatkem strážníků a zdůvodňoval, proč Teplice neuspořádaly novoroční ohňostroj.[33]

Kubera na zahajovací ceremonii 858. lázeňské sezóny v Teplicích
Mimořádký koncert "Pocta Jaroslavu Kuberovi" (plakát ofocen v únoru roku 2024)

V analýze přístupu k feminismu v českých médiích za období od dubna 2004 do dubna 2005 se ocitl mezi 8 jmenovanými osobnostmi vystupujícími proti feminismu, výslovně byl zmíněn Kuberův výraz „neukojené feministky“ citovaný v článku Václava Dolejšího v MF Dnes 1. prosince 2004.[34] V diskusi o registrovaném partnerství se zasazoval o rovnost bez ohledu na pohlaví a sexuální orientaci, tedy o to, aby registrovat bylo možno i vztah druh–družka.[35][nedostupný zdroj] V Nedělní partii na TV Prima 18. května 2008 se vyjadřoval proti návrhům ministryně Džamily Stehlíkové, která mimo jiné prosazovala, aby zákon zakázal tělesné tresty dětí v rodinách, a tlak EU na aplikaci zákonů prostřednictvím pokut označil za děsivý.[36][nedostupný zdroj] V polovině července 2007 se vyjadřoval k výrokům senátorky Liany Janáčkové o Romech, k boji proti diskriminaci, vyjadřoval se proti trestnosti přechovávání dětské pornografie a z pozice primátora komentoval síť poboček Czech Point a příspěvek města na lékařský přístroj.[37] V senátní diskusi 18. července 2007 Kubera mimo jiné řekl: „Nebyli jsme vedeni vůbec tím, že bychom nechtěli trestat, a vůbec nás nezaujalo, kolika hlasy to bylo ve sněmovně schváleno, protože tyto zákony většinou bývají schváleny vysokým počtem hlasů, protože i poslanci mají své dny a bojí se toho, že ten kdo hlasuje proti, bude v některých bulvárních médiích označen za pedofila, což je u nás dobrým zvykem, aniž by to někdo relevantně zkoumal.“[38]

I přes výhrady podpořil návrh nového trestního zákoníku, na němž uvítal zejména zavedení alternativních trestů typu domácího vězení a sledovacích elektronických náramků.[39]

Přehled funkcí

[editovat | editovat zdroj]

Osobní život

[editovat | editovat zdroj]

Podle životopisu, který zveřejnil na svých internetových stránkách, odmaturoval a následně studoval matematiku na Masarykově univerzitě v Brně a zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické v Praze, avšak vysokoškolské studium nedokončil.[2] V letech 1967–1969 pracoval v podniku Sklo Union Teplice, v letech 1969–1990 v podniku Elektrosvit Teplice, v letech 1990–1994 jako tajemník Městského úřadu v Teplicích, od roku 1994 byl profesionálním politikem.[2] Kubera byl silný kuřák. Restrikce uplatňované na kuřáky dlouhodobě kritizoval. Zákaz kouření označil za „nikoterorismus“.[42] Se svou chotí Věrou Kuberovou se znal už od dětství, jejich rodiče se přátelili. Vzali se 13. září 1968 v Teplicích, pár dnů po začátku okupace Československa.[43][44]

Smrt

[editovat | editovat zdroj]

Poté, co Jaroslav Kubera avizoval, že se chystá navštívit Tchaj-wan, byl několik dní před smrtí vystaven obrovskému tlaku ze strany Číny a Pražského hradu. Během lednové schůzky na Hradě mu prezident Zeman předal výhružný dopis z Číny, ke kterému se Pražský hrad připojil. Týden před smrtí byl na obědě s prezidentem Zemanem a po návratu z Hradu doma zvracel. Poté se mezi čtyřma očima setkal s čínským velvyslancem a tři dny nato zemřel.[45]

Zemřel náhle dne 20. ledna 2020.[3] V kanceláři ho postihla nevolnost, asistentka zavolala záchranáře, následně byl převezen do nemocnice v Teplicích a poté přemístěn do kardiocentra Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kde zemřel na těžký infarkt myokardu.[6][7] Jeho manželka však pro Seznam Zprávy v rozhovoru publikovaném 28. dubna nejprve uvedla, že dodnes nemají příčinu úmrtí potvrzenou (že jde o infarkt, se jen domnívají), neboť jim primářka odmítá jakékoli dokumenty vydat, a že to nejspíš ani nikdy potvrzené nebude.[46] Později však již byly pozůstalým tyto dokumenty vydány.[47] Kuberova dcera Vendula Vinšová v pořadu 168 hodin uvedla, že čínský nátlak v posledním týdnu stál Kuberu život.[48]

Dne 3. února 2020 proběhlo veřejné smuteční rozloučení s Jaroslavem Kuberou v Krušnohorském divadle v Teplicích, kde byla vystavena rakev s jeho ostatky zahalená českou státní vlajkou a s čestnou vojenskou stráží. Téhož dne odpoledne proběhlo v pražském Rudolfinu uzavřené pietní shromáždění k uctění Kuberovy památky. Smuteční projevy přednesli bývalí senátoři Tomáš Töpfer a Přemysl Sobotka. Celou pietu hudebně doprovázela Severočeská filharmonie Teplice pod vedením dirigenta Charlese Olivieri-Munroa. Samotný pohřeb Jaroslava Kubery se uskutečnil pouze v úzkém kruhu rodinném.

V květnu 2020 dostala rodina Jaroslava Kubery pitevní protokol. Informace v protokole zveřejnila jeho dcera Vendula Vinšová.[49] Pitva byla provedena 21. ledna. Jako příčina smrti byl uveden infarkt myokardu. V protokolu se uvádí, že byl preventivně zajištěn materiál na toxikologické vyšetření, k němuž vzhledem k jednoznačnému pitevnímu nálezu není indikace ani dodatečně požadavek na analýzu nebyl vznesen.[50]

Pamětní deska v Lounech

[editovat | editovat zdroj]

V Lounech, rodišti Jaroslava Kubery, byla odhalena pamětní deska, kterou nechala zhotovit radnice města. Deska byla umístěna na rodný dům Jaroslava Kubery. Při odhalení desky byla přítomna Kuberova manželka Věra Kuberová. Při příležitosti předali manželce certifikát o čestném občanství Louny. V budově teplické radnice byl také umístěn reliéf s motivem kouře a Kuberovým mottem: „Nepodnikat a nepřekážet.“ [51][52]

Pamětní lavička

[editovat | editovat zdroj]

Na památku Jaroslava Kubery byla v říjnu 2020 na vnitřním nádvoří Valdštejnského paláce (sídlo Senátu PČR) instalována lavička s malou pamětní deskou a popelníkem.[53] Toto místo, kam si chodil senátor se svými kolegy zakouřit, je veřejnosti přístupné.

Vyznamenání

[editovat | editovat zdroj]

Po Kuberově úmrtí v roce 2020 oznámil prezident Miloš Zeman záměr udělit mu in memoriam Řád Bílého lva. Vdova po Jaroslavu Kuberovi Věra Kuberová však odmítla vyznamenání z rukou Miloše Zemana převzít. Jako důvod uvedla prezidentovu kontroverzní roli při nátlaku na Jaroslava Kuberu kvůli cestě na Tchaj-wan.

Herecká role

[editovat | editovat zdroj]

Režisér Ondřej Trojan obsadil v roce 2017 Kuberu do malé role prezidenta Edvarda Beneše ve filmu Toman, popisujícím osudy Zdeňka Tomana, vedoucího odboru zahraniční rozvědky v letech 1945 až 1948. Jednalo se o jeho jedinou filmovou hereckou zkušenost.[57] Vyzkoušel si i několik divadelních rolí, např. v teplickém Krušnohorském divadle hrál principála v Prodané nevěstě.

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Poznámky

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ V té době byla plánována jako rychlostní silnice R43

Reference

[editovat | editovat zdroj]
ikona
Tento seznam referencí potřebuje upravit.
Tento článek obsahuje reference, které nemají standardní formu, jsou použity prosté internetové adresy, u nichž může hrozit znefunkčnění odkazu. Přidejte prosím doplňující informace standardní způsobem pomocí citací. Pomůžete tím udržet ověřitelnost a jednotný vzhled a styl článků.
  1. ↑ Primátorem Teplic se pošesté stal Jaroslav Kubera z ODS. ČeskéNoviny.cz [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  2. ↑ a b c d e Jaroslav Kubera Archivováno 21. 12. 2019 na Wayback Machine., osobní web
  3. ↑ a b Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera. ČT24 [online]. Česká televize [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  4. ↑ Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera, bylo mu 72 let. iDNES.cz [online]. 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  5. ↑ Předseda Senátu Kubera zemřel. K doktorům nechodím, říkával. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  6. ↑ a b Zemřel předseda Senátu Jaroslav Kubera [online]. Novinky.cz, 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  7. ↑ a b Kubera zkolaboval v kanceláři, zemřel po převozu do kardiocentra. iDNES.cz [online]. 2020-01-20 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  8. ↑ Profil na našipolitici.cz. www.nasipolitici.cz [online]. [cit. 2012-10-15]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-09-24. 
  9. ↑ a b c d Zákonodárci nejsou zaměstnanci, hájil Kubera čtvrtmilionový plat. iDNES.cz [online]. 2007-09-25 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  10. ↑ a b c Jaroslav Kubera: „Mezi EU a SSSR existují určité paralely“ Archivováno 21. 9. 2008 na Wayback Machine., kulturně-hospodářská revue Fragmenty, nedatovaný článek, autor neuveden
  11. ↑ a b c MARTÍNEK, Jan. Kubera z ODS chce spolupracovat se Svobodnými, ti se mu vysmáli. Novinky.cz [online]. 8. listopadu 2013 [cit. 2013-12-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-12-11. ISSN 1211-2119. 
  12. ↑ Volby do zastupitelstev obcí, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Ústecký kraj, Okres: Teplice, Obec: Teplice, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2014 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  13. ↑ Šestinásobný primátor. Do čela Teplic opět usedne Kubera z ODS. Lidovky.cz [online]. 2014-11-07 [cit. 2015-02-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7.10. – 8.10.2016, Přednostní hlasy pro kandidáty, Kraj: Ústecký kraj, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2016 [cit. 2016-10-09]. Dostupné online. 
  15. ↑ KOPECKÝ, Josef. Štěch obhájil křeslo v čele Senátu, pročínské prohlášení ho nesesadilo. iDNES.cz [online]. 2016-11-16 [cit. 2016-11-16]. Dostupné online. 
  16. ↑ Senátorský klub ODS povede místopředseda strany Vystrčil. deník.cz [online]. 2016-11-08 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  17. ↑ Kubera může bojovat o Hrad. Ukázal potřebné podpisy senátorů. iDNES.cz [online]. 2017-07-20 [cit. 2017-07-23]. Dostupné online. 
  18. ↑ ODS představila kandidáty do Senátu [online]. ODS, 2018-05-26 [cit. 2018-06-01]. Dostupné online. 
  19. ↑ Volby do Senátu Parlamentu ČR konané dne 5.10. – 6.10.2018, Výsledky hlasování, Obvod: 32 – Teplice [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-10-13]. Dostupné online. 
  20. ↑ Volby do zastupitelstev obcí 05.10. – 06.10.2018, Jmenné seznamy, Výběr: všichni platní kandidáti dle poř. čísla, Zastupitelstvo statutárního města, Kraj: Ústecký kraj, Okres: Teplice, Obec: Teplice, Kandidátní listina: Občanská demokratická strana [online]. Český statistický úřad, 2018 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  21. ↑ Kubera po 24 letech skončil jako primátor Teplic, nahradil ho Hanza z ODS. Novinky.cz [online]. 2018-11-02 [cit. 2018-11-03]. Dostupné online. 
  22. ↑ BOHUSLAVOVÁ, Renáta. Novým předsedou Senátu je Kubera. Novinky.cz [online]. 2018-11-14 [cit. 2018-11-15]. Dostupné online. 
  23. ↑ RYCHLÍKOVÁ, Apolena. Kubera šéfem senátu? Prasáků není nikdy dost!. a2larm.cz [online]. A2, 2018-11-15 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  24. ↑ Představitelé vlády měli v Událostech ČT 1 třikrát delší prostor než na Nově a Primě Archivováno 3. 11. 2005 na Wayback Machine., Mediainfo, 4. 8. 2005, analýza hlavních televizních zpravodajských pořadů za období 25. – 31. 7. 2005
  25. ↑ Rozsah zpráv o povodních byl rekordní Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine., Mediainfo.cz, 6. 4. 2006, analýza hlavních televizních zpravodajských pořadů za týden 27. 3. – 2. 4. 2006
  26. ↑ ChceteZmenu.cz
  27. ↑ Hledají se kandidáti na Ropáka a Zelenou perlu [online]. Děti Země, 2008-03-04 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  28. ↑ Ekologové rozdali ´ceny´ Ropák a Zelená perla. Blesk.cz [online]. [cit. 2019-05-20]. Dostupné online. 
  29. ↑ Návrh Ústavně-právního výboru Senátu PČR na senátní návrh zákona novelizujícího Zákon o pozemních komunikacích (senátní tisk č. 105, návrh z 28. 8. 2007)
  30. ↑ Novela zákona o pozemních komunikacích, sněmovní tisk č. 382, senátem návrh předložen 14. 12. 2007
  31. ↑ KUBERA, Jaroslav. Kdo má zaplatit „šrotovné“?. Názory Aktuálně.cz [online]. 2009-02-06 [cit. 2020-01-20]. Dostupné online. 
  32. ↑ Josef Vaculík, Jaroslav Kubera: Jak narovnat rozpočtové určení daní? Archivováno 2. 9. 2007 na Wayback Machine., Literární noviny, 2006, č. 14, str. 14, on line zveřejněno 7. dubna 2006
  33. ↑ Kometa a Propadák 1. týdne Archivováno 17. 6. 2020 na Wayback Machine., Mediainfo.cz, 5. 1. 2009, žebříček medializace za týden 26. 12. 2008 až 1. 1. 2009
  34. ↑ Pojímaní feminismu v českých celostátních denících Archivováno 19. 2. 2009 na Wayback Machine., Mediainfo.cz, 2. 9. 2005
  35. ↑ Medializace zákona o registrovaném partnerství, Mediainfo.cz, 20. 3. 2006, citován rozhovor s Kuberou z MF Dnes 10. 1. 2006
  36. ↑ V Otázkách se probíraly KSČM a zdravotnictví, v Partii zákony Džamily Stehlíkové a soudržnost koalice, Mediainfo.cz, 20. 5. 2008
  37. ↑ Kometa a Propadák 29. týdne Archivováno 27. 1. 2008 na Wayback Machine., Mediainfo.cz, 24. 7. 2007, hodnocení žebříčku medializovanosti politiků za týden 13. 7. 2007 až 19. 7. 2007
  38. ↑ Těsnopisecká zpráva ze 7. schůze Senátu Parlamentu České republiky (1. den schůze – 18. července 2007)
  39. ↑ Host dne: Jaroslav Kubera[nedostupný zdroj], TV Prima, 9. 1. 2009, přepis na webu ODS
  40. ↑ Jaroslav Kubera, profil na stránkách Senátu PČR
  41. ↑ Volby do zastupitelstev krajů konané dne 7. 10. – 8. 10. 2016
  42. ↑ iDNES.cz. Zákaz kouření je nikoterorismus, prohlásil senátor Kubera v Rozstřelu. iDNES.cz [online]. 2017-05-30 [cit. 2020-02-04]. Dostupné online. 
  43. ↑ „Brali jsme se mezi tanky!“ Znali se už jako děti, teď Kuberovi oslavili zlatou svatbu. Blesk [online]. Czech News Center, 2018-09-15 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  44. ↑ ČERNÁ, Daniela. Jaroslav Kubera o ČT, Rusku, dnešku, Klausovi... a o tom všem, co teď posloucháte. Parlamentní Listy [online]. OUR MEDIA a.s., 2018-08-23 [cit. 2022-12-10]. Dostupné online. 
  45. ↑ Štěpán Malát, Kubera po návratu od Zemana zvracel. „Mám pocit, že na něj netlačili jen psychicky,“ říká jeho žena, Forum 24, 16.6.2020
  46. ↑ MARKÉTA, Bidrmanová. Kuberová: Z dopisu čínské ambasády jsem měla hrůzu. Bála jsem se o rodinu. Seznam Zprávy [online]. Seznam.cz, 2020-04-28 [cit. 2020-04-29]. Dostupné online. 
  47. ↑ ŠELIGA, Vojtěch. Z kauzy pitevního Kuberova protokolu se vyklubal jen formální spor. Nemocnice dokument zaslala - Echo24.cz. echo24.cz [online]. 2020-05-06 [cit. 2020-06-09]. Dostupné online. 
  48. ↑ kac. Předseda Senátu Kubera byl před smrtí pod silným tlakem Číny, říkají pozůstalí. ČT24 [online]. Česká televize, 2020-04-27 [cit. 2020-04-30]. Dostupné online. 
  49. ↑ Vendula Vinšová - Cestou Jaroslava Kubery. www.facebook.com [online]. [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  50. ↑ Jaroslav Kubera zemřel na infarkt, ukazuje protokol z pitvy. Tu lékaři provedli už den po jeho smrti. www.irozhlas.cz [online]. Český Rozhlas, 2020-5-13 [cit. 2022-12-05]. Dostupné online. 
  51. ↑ V Lounech odhalili pamětní desku na rodném domě Kubery. Zaslouží si ji, říká starosta města. iRozhlas [online]. Český Rozhlas, 2022-02-13 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  52. ↑ Na rodném domě bývalého předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) v Lounech dnes jeho manželka Věra odhalila pamětní desku.. Deník N [online]. N Media, 2022-02-13 [cit. 2022-12-06]. Dostupné online. 
  53. ↑ Lavička Jaroslava Kubery je poctou bývalému předsedovi Senátu. www.ceskenoviny.cz [online]. [cit. 2021-08-08]. Dostupné online. 
  54. ↑ Předseda Senátu převzal v Tchaj-wanu z rukou prezidentky vysoké státní vyznamenání pro Kuberu. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. 
  55. ↑ Tsai awards posthumous medal to late Czech senate president - Focus Taiwan. focustaiwan.tw [online]. [cit. 2020-09-03]. Dostupné online. (zh-Hant-TW) 
  56. ↑ ČTK. Pamětní medaile. Senát ocenil Kuberu, biskupa Malého či zpěváka Haberu. Deník [online]. 2020-09-25 [cit. 2021-09-28]. Dostupné online. 
  57. ↑ GORDÍKOVÁ, Monika; VACULA, Vladimír. Senátor Kubera si odskočil k filmu, hraje v něm prezidenta Beneše. iDNES.cz [online]. 2017-08-27 [cit. 2017-08-27]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Senátor za obvod č. 32 – Teplice
1996–2000: Jaroslav Musial • 2000–2020: Jaroslav Kubera • 2020–2024: Hynek Hanza • od 2024: Jan Schiller
Primátoři Teplic
2002–2018: Jaroslav Kubera • 2018–2022 Hynek Hanza • 2022–dosud Jiří Štábl
Předsedové a místopředsedové Senátu Parlamentu České republiky
1. funkční období (1996–1998)
2. funkční období (1998–2000)
předsedkyně Libuše Benešová • místopředsedové: Ivan Havlíček • Přemysl Sobotka • Jaroslav Musial • Petr Pithart
3. funkční období (2000–2002)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Zdeněk Vojíř
4. funkční období (2002–2004)
předseda Petr Pithart • místopředsedové: Ladislav Svoboda • Jan Ruml • Přemysl Sobotka • Mirek Topolánek
5. funkční období (2004–2006)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Edvard Outrata • Petr Smutný
6. funkční období (2006–2008)
předseda Přemysl Sobotka • místopředsedové: Petr Pithart • Jiří Liška • Jiří Šneberger • Jan Rakušan
7. funkční období (2008–2010)
8. funkční období (2010–2012)
9. funkční období (2012–2014)
10. funkční období (2014–2016)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Ivo Bárek • Miluše Horská • Přemysl Sobotka • Zdeněk Škromach
11. funkční období (2016–2018)
předseda Milan Štěch • místopředsedové: Miluše Horská • Ivo Bárek • Jaroslav Kubera • Jiří Šesták
12. funkční období (2018–2020)
předseda Jaroslav Kubera (do 2020) • Miloš Vystrčil (od 2020) • místopředsedové: Jiří Růžička • Jiří Oberfalzer • Milan Štěch • Miluše Horská • Jan Horník
13. funkční období (2020–2022)
předseda Miloš Vystrčil • místopředsedové: Jiří Růžička • Jan Horník • Jiří Oberfalzer • Jitka Seitlová
14. funkční období (2022–2024)
15. funkční období (2024–2026)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Jaroslav_Kubera&oldid=24399578“