Přeskočit na obsah

Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jan Vilém Libštejnský z Kolovrat
Narození29. září 1627 nebo 18. září 1624
Innsbruck
Úmrtí31. května 1668
Brno
Místo pohřbeníKatedrála svatého Václava
Povoláníarcibiskup
Nábož. vyznáníkatolická církev
RodičeAlbrecht Libštejnský z Kolovrat a Sabina Viktorie z Wolkenstein-Trostburgu
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jan Vilém Vojtěch hrabě Liebsteinský z Kolowrat (29. září 1624, Innsbruck31. května 1668, Brno) byl příslušník liebsteinské větve rodu Kolowratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Byl tridentský, pražský, brněnský, olomoucký kanovník a prelát. Císařem byl jmenován arcibiskupem pražským a velmistrem řádu Křižovníků s červenou hvězdou, zemřel však před svým potvrzením v Římě a před svou konsekrací. Je pochován v kryptě olomoucké katedrály svatého Václava.

Narodil se jako šesté z jedenácti dětí Albrechta Libštejnského z Kolovrat (15831648), zakladatele starší rychnovské větve rodu, říšského dvorního rady, císařského komořího, německého místokancléře a místodržícíhoČeském království a jeho manželky Sabiny Viktorie, svobodné paní z Wolkenstein-Trostburgu (15961684).

V roce 1658 byl společně se svými bratry povýšen do říšského hraběcího stavu a o dva roky později i do českého.

Studium a kariéra

[editovat | editovat zdroj]
Rakev Jana Viléma Libštejnského z Kolovrat v kryptě olomoucké katedrály sv. Václava

Po studiu teologieŘímě se stal byl tridentským, pražským, brněnským a olomouckým kanovníkem a prelátem. V roce 1663 se stal prelátem arcijáhnem olomoucké kapituly a 6. prosince 1667 jej císař jmenoval do úřadu pražského arcibiskupa, jako nejvhodnějšího kandidáta po smrti jeho předchůdce kardinála Arnošta Vojtěcha z Harrachu. Řád křižovníků s červenou hvězdou ho poté 18. ledna 1668 přijal za svého velmistra a o deset dní později ho ve funkci potvrdil i papež Klement IX. Ještě začátkem února podepsal řádu křižovníků s červenou hvězdou tzv. capitulum a stal se posledním tzv. postulovaným velmistrem.

Úřadu pražského arcibiskupa se ale nestihl ujmout, protože ještě před svou intronizací zemřel ve věku 44 let během návštěvy u svého bratra v Brně. Pohřben byl v olomoucké katedrále sv. Václava a jeho srdce bylo na jeho přání uloženo v rodinné hrobce v Rychnově nad Kněžnou.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • JUŘÍK, Pavel. Kolowratové. Věrně a stále. Praha : Euromedia - Knižní klub, 2016. 152 s. ISBN 978-80-242-5163-9. S. 38–39.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]