Jaderná elektrárna Loviisa
| Jaderná elektrárna Loviisa | |
|---|---|
 Letecký snímek na elektrárnu | |
| Stát |  Finsko |
| Umístění | Loviisa, Uusimaa |
| Stav | v provozu |
| Začátek výstavby | 1. května 1971 |
| Zprovoznění | 9. května 1977 |
| Vlastník | Fortum Power and Heat Oy |
| Jaderná elektrárna | |
| Reaktory v provozu | 2 × 531 MW |
| Plánované reaktory | 1 × 800 – 1600 MW |
| Typ reaktorů | VVER-440/213 |
| Palivo | Uran 235U |
| Elektrická energie | |
| Celkový výkon | 1062 MW |
| Souřadnice | 60°22′20″ s. š., 26°20′50″ v. d. |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jaderná elektrárna Loviisa (finsky Loviisan ydinvoimala) je jaderná elektrárna ležící asi 100 kilometrů východně od finského hlavního města Helsinky nedaleko města Loviisa. Elektrárna Loviisa byla první jadernou elektrárnou ve Finsku a první jaderná elektrárna postavená Sovětským svazem na Západě.
Historie a technické informace
[editovat | editovat zdroj]Počátky
[editovat | editovat zdroj]Jaderná elektrárna Loviisa se začala plánovat v 60. letech 20. století. Do výběrového řízení na stavbu se zapojily společnosti General Electric a Westinghouse ze Spojených států, AEG z Německa a Asea-Atom ze Švédska. Již v roce 1965 bylo rozhodnuto, že General Electric a Asea-Atom budou z výběrového řízení vyřazeni. Plánem bylo, že reaktory budou objednány do roku 1966 a stavba začne v roce 1967. Komunistická strana Finska však v roce 1966 protestovala a požadovala nabídku také od Sovětského svazu. Imatran Voima Oy, tehdejší klient a následný provozovatel jaderné elektrárny, prohlásil výběrové řízení 4. dubna 1967 za neplatné. Společnosti AEG a Westinghouse byly poté vyloučeny. Bylo to hlavně proto, že si finská komunistická strana stěžovala, že nechce jaderné reaktory z kapitalistických zemí a že Finsko je nakupováním techniky příliš nakloněno na Západ. Aby byly obě strany spokojené, Imatran Voima Oy chtěla koupit reaktor ze Západu a palivo ze Sovětského svazu. Protože však Sovětský svaz trval na dodávkách paliva výhradně do sovětských reaktorů, finská vláda výběr společnosti opět odložila.[1]
Výstavba
[editovat | editovat zdroj]V roce 1970 bylo rozhodnuto o nákupu a výstavbě dvou sovětských reaktorů typu VVER-440, tehdy známých jako tzv. novovoroněžský typ. Bylo však rozhodnuto, že se elektrárna postaví ve spolupráci s firmou Westinghouse, která do elektrárny měla doplnit bezpečnostní zařízení, kontejnment a lepší systém nouzového chlazení reaktoru.[2]
Výstavba prvního bloku byla zahájena 1. května 1971 a druhý následoval 1. srpna 1972.[3][4]
Uvedení do provozu
[editovat | editovat zdroj]První blok zahájil provoz 8. února 1977 a provozovateli Imatran Voima Oy (dnes Fortum Power and Heat Oy) byl předán 9. května 1977.[3] S druhým blokem však byly od začátku roku 1980 problémy. Asi 200 techniků strávilo téměř rok opravami nové tlakové nádoby reaktoru VVER-440/213. Důvodem byl speciální protikorozní plášť uvnitř tlakové nádoby. Ochrana specificky požadovaná společností Imatran Voima Oy vytvořila nepřijatelný počet prasklin již po krátké době. Západní technici upozornili, že VVER-440 představuje velké bezpečnostní riziko kvůli své levné konstrukci. Podle expertů měl první reaktor zůstat v Sovětském svazu a tam se nechat opravit. Dozorový úřad odmítl kvůli tomuto problému povolit zahájení uvádění do provozu druhého bloku.[5]
V Sovětském svazu finské úřady neprovedly žádnou kontrolu tlakových nádob. To znamenalo, že stav a původ problémů s tlakovými nádobami reaktoru nelze zpětně vysledovat. Pokud by však byla dodávka odmítnuta, bylo by to z pohledu Sovětského svazu nerozumné a došlo by k politickému konfliktu. První reaktor dosud běžel převážně bez problémů a každý rok dodává až 80 % své roční dostupné elektřiny. Do Velikonoc 1980 už blok vyrobil deset miliard kilowattů elektřiny. I přes problémy byla Loviisa nakonec považována za vzorovou elektrárnu, a proto o takové reaktory projevily zájem i Libye, Kuba, Turecko a Irák.[5]
Po dokončení oprav byl nakonec 4. listopadu 1980 druhý blok poprvé připojen k síti a 5. ledna 1981 předán provozovateli.[4]
Oba reaktory jsou typu VVER-440/213 s hrubým výkonem 531 MW a čistým 507 MW. Vyššího výkonu oproti standardním 440 MW hrubým bylo dosaženo využitím rezerv a optimalizace zařízení. Po modernizaci v roce 2010 byl výkon bloku navýšen na 488 MW. Od roku 2018 má každý z bloků hrubý elektrický výkon 531 MW.
Elektrárně se kvůli tomu, že na ní spolupracovali Američané se Sověty vtipně přezdívá Eastinghouse. Tento název má parodovat název společnosti Westinghouse.
Blok 3
[editovat | editovat zdroj]Již v roce 1982 bylo plánováno, že bude dán souhlas k výstavbě třetího bloku ze Sovětského svazu typu VVER-1000, ale nebyla provedena žádná příslušná opatření a povolení tak nebylo vydáno.
V roce 2001 podal tehdejší provozovatel Teollisuuden Voima Oy žádost o výstavbu již pátého bloku ve Finsku. Tento krok byl tvrdě kritizován v celé Evropě, protože od havárie v Černobylu nebyl v Evropské unii uveden do provozu žádný nový blok. Tehdy se rozhodovalo mezi Olkiluoto 3 a Loviisa 3. Nakonec bylo rozhodnuto ve prospěch elektrárny Olkiluoto.
Informace o reaktorech
[editovat | editovat zdroj]| Reaktor | Typ reaktoru | Výkon | Zahájení
výstavby |
Připojení k síti | Uvedení do provozu | Uzavření | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Čistý | Hrubý | ||||||
| Loviisa-1[3] | VVER-440/213 | 507 MW | 531 MW | 1. 5. 1971 | 8. 2. 1977 | 9. 5. 1977 | 2057 |
| Loviisa-2[4] | VVER-440/213 | 507 MW | 531 MW | 1. 8. 1972 | 4. 11. 1980 | 5. 1. 1981 | 2061 |
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Komischer Zirkus - DER SPIEGEL. web.archive.org [online]. 2024-09-08 [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-09-08.
- ↑ Halt zu unsicher - DER SPIEGEL. web.archive.org [online]. 2024-09-08 [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-09-08.
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b c PRIS - Reactor Details. pris.iaea.org [online]. [cit. 2024-09-08]. Dostupné online.
- ↑ a b Ärger mit Eastinghouse - DER SPIEGEL. web.archive.org [online]. 2024-09-08 [cit. 2024-09-08]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-09-08.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Jaderná elektrárna Loviisa na Wikimedia Commons
