Přeskočit na obsah

Já, Mudd

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Já, Mudd
37. díl seriálu Star Trek
Pův. názevI, Mudd
Číslořada 2
díl 8
Původní TVNBC
Premiéra3. listopadu 1967
Česká TVČT1
Česká premiéra20. prosince 2002
Tvorba
ScénářStephen Kandel
RežieMarc Daniels
Prod. kód60341
Obsah
Rok2267
Hvězdné datum4523.3
Hosté

Roger C. Carmel
Richard Tatro
Alyce Andrece
Rhae Andrece
Kay Elliot
Michael Zaslow[1]

Posloupnost dílů
← Předchozí
Návnada
Následující →
Proměna
Seznam dílů seriálu Star Trek
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Já, Mudd (v anglickém originále I, Mudd) je osmý díl druhé řady seriálu Star Trek. Premiéra epizody v USA proběhla 3. listopadu 1967, v České republice 20. prosince 2002. V epizodě se znovu objevuje postava Harry Mudda, lstivého pašeráka, který vystupoval už v díle Muddovy ženy.

Hvězdného data 4523,3 je hvězdná loď USS Enterprise pod velením kapitána Jamese T. Kirka infikována špiónem, který postupně ovládá strojovnu a mění kurz lodi. Když dojde na můstek, objasňuje posádce, že je android, který má za úkol Enterprise dovést na místo, o kterém nechce nic sdělit. Po čtyřech dnech letu Enterprise doráží k cíli a Norman (android) se nechává s kapitánem Kirkem, poručíky Uhurou, Čechovem, prvním důstojníkem Spockem transportovat na povrch planety. Zde se výsadek opět setkává s Harry Muddem, z čehož kapitán nemá moc velkou radost.

Ještě horší je, že planetu ovládají stovky androidů pod vedením Mudda. Ten vysvětluje, kterak utekl svým trestům z předchozího příběhu a také, že androidi jej v podstatě na planetě drží násilím a tak jim slíbil, že přivede další lidi ke zkoumání. Mudd dále vysvětluje, že androidi chtějí sice sloužit a nabídnou vše, co si člověk může přát, ale beztak jde o vězení. Harry má také vlastní komoru s androidem své ženy, kde si vychutnává právo posledního slova po sérii nadávek, ale jinak planetu obývají stovky modelů Alenka a jeden Norman. Mudd nechává na planetu také transportovat zbytek posádky a Enterprise tak ovládají další androidé. Posádka navíc začíná pomalu navykat na vyplnění všech tužeb a přání. Když chce Mudd odletět a zanechat posádku na pospas androidům, dozvídá se, že jejich cílem není jeho odchod, ale chtějí ovládnout lidskou rasu tím, že jí budou sloužit a stane se na androidech závislá.

Mudd s ostatními tak dává dohromady plán, kterak androidy zmást. Postupně provádějí sérii nelogických věcí. Na dvě Alenky Kirk nechává hrát divadlo a následně je nechává provádět opačné příkazy, než vydává. Spock mezitím mate další dvojici Alenek tím, že jedné řekne, že jí miluje a druhé, že jí nesnáší. Když se všichni setkávají s Normanem, pokračují společně v divadelním představení. Pan Spock si hází s výbušninou a řada androidů nemůže pochopit, co to dělá, když má ruce prázdné. V samotném závěru Kirk upozorňuje, že Mudd vždy pouze jenom lže a Harry pronese „Poslouchej, Normane, teď ti lžu.“ Android nemohl pochopit, jak může o sobě tvrdit, že lže a přitom také lhát a vypnul se. Spock následně přeprogramuje jádro androidů a Kirk rozhoduje nechat Mudda zde s nimi a jejich novým programem pro úpravu planety. Muddovy se to samozřejmě nelíbí, ale při porovnání s vězením Federace se mu představa společnosti stovek krásných androidek líbí více.

Kirk mu ale situaci tolik neulehčí. Na planetě s ním nechá pět set modelů jeho ženy, které nelze vypnout hlasovým příkazem „Sklapni!“. Enterprise následně opouští orbitu planety.

  1. Episode Credits [online]. Trekcore.com [cit. 2013-08-07]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]