Isfara (město)
| Isfara Исфара | |
|---|---|
 | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 40°7′ s. š., 70°38′ v. d. |
| Nadmořská výška | 863 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+05:00 |
| Stát |  Tádžikistán |
  Isfara | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 832 km² |
| Počet obyvatel | 54 900 (2022)[1] |
| Hustota zalidnění | 66 obyv./km² |
| Správa | |
| Vznik | 1952 |
| Oficiální web | isfara |
| PSČ | 735920 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Isfara (tádžicky Исфара, rusky Исфара, persky اسفره) je město v Sogdijském vilájetu v Tádžikistánu. Bylo původně i městem okresním.
Poloha a přírodní poměry
[editovat | editovat zdroj]
Isfara se nachází na úpatí Turkestánského hřbetu. Město leží v severním cípu země, blízko hranice s Kyrgyzstánem. S ním také probíhají územní spory[2] o některá území v okolí města. Leží v nadmořské výšce 863 metrů. Protéká tudy stejnojmenná řeka.
Průměrná teplota zde činí −7 °C v lednu a 25 °C v červenci. Ročně spadne v průměru 200 milimetrů srážek.
Historie
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka o sídle pochází z 10. století z historické kroniky al-Tabarího. V 12. století se zde narodil básník Saifi Isfarangi, dodnes mu stojí v centru Isfary socha. Považována je za jedno z nejstarších měst v regionu. Je zmiňována pod různými názvy – Asbara, Asprakha, Istpari, Istfaro, Ispara.
První, kdo si zmínil Isfaru jako město byl mughalský vládce Bábur. Ten velmi pozitivně oceňoval místní sady a pěstované ovoce, především potom mandle. V 16. století zde vznikla řada mešit a medres. V století osmnáctém zde sídlil chán z Koqandu, který válčil s Bucharou. Během konfliktů byla zničena řada historicky cenných staveb ve městě.
Na konci 19. století a začátku 20. století se začala rozvíjet především jako centrum potravinářské produkce v oblasti Turkestánu, který byl tehdy pod nadvládou carského Ruska. V říjnu 1929 vstoupila do Tádžické SSR jako součást chudžandského okresu. V téže době byly diskutovány hranice mezi Tádžickou a Kyrzyzskou republikou v rámci SSSR. Měla být ustanovena komise, která měla hranice přes sporná území vytyčit a spor ukončit.
Roku 1932 sem byla zavedena železnice. Impulzem byla těžba roky v okolí (např. ve vesnici Něftěabad).[3]
Po druhé světové válce zde byl iniciován ekonomický rozvoj, který měl podobu vzniku továrny na elektromagnety. Dokončena byla na počátku 60. let 20. století. Hydrometalurgický kombinát přilákal zaměstnance až Ukrajiny a Ruska. Otevřeno bylo také letiště. Jeho provoz byl nicméně dotován a po rozpadu Sovětského svazu bylo uzavřeno. V roce 1959 získala Isfara statut města.
Dne 31. ledna 1977 zasáhlo město zemětřesení, které mělo epicentrum v nedaleké vesnici Solněčnyj. Zemětřesení zničilo velké množství domů. Sovětská armáda byla povolána na místo, aby zajistila jeho obnovu, jednalo se především o vojenské stavitele. Zemětřesení donutilo tehdejšího ruského režiséra Andreje Tarkovského změnit místo pro natáčení filmu Stalker, který měl vzniknout právě zde.
V roce 1989 zde vypukly etnické střety s nedalekým Kyrgyzstánem. Důvodem sporu bylo využití vody a půdy. V květnu 1991 se mělo uskutečnit setkání prezidentů obou od Sovětského svazu odtrhávajících se republik, to se ale nekonalo.
Podle tádžických tiskových agentur trpělo město v září 2022 pohraničními střety[4] se sousedním Kyrgyzstánem. Jeho armáda město ostřelovala a zemřelo 11 osob.
V 21. století probíhala modernizace města úpravou hlavní ulice (Markazi), kde vyrostlo několik výškových budov a ukázkově upravených parků. Staví se také nové obchodní domy.[5] Na zmíněné třídě stojí také Hotel Isfara, budova radnice a další významnější objekty. Z hlediska hospodářského rozvoje zde vznikly nové podniky na výrobu limonád a sušení ovoce. Roku 2020 byla otevřena továrna na boty, do které investovalo Rusko.[6]
Kultura a pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]V Isfaře stojí Dům kultury, a to na hlavní třídě (Markazi).
Zhruba 20 km jižně od města se nachází vesnice Čorku, kde je mauzoleum Hazrátí Šáha, postaveno bylo ze dřeva a vzniklo v 8. století. Je unikátní stavbou svého typu ve střední Asii.
Středem města je obří tržiště, na křižovatce před ním je umístěna velká socha broskve.
Z náboženských staveb zde stojí mešita Umari Odir, v jižní části Isfary. Ve společenském životě místních mají ale velký význam čajovny.[3]
Ekonomika
[editovat | editovat zdroj]Ve městě se nachází zhruba 20 průmyslových podniků. Vyrábí se zde elektrické součástky, chemické výrobky, stavební materiály a potraviny. Rozšířené jsou sady v okolí města a pěstují se hlavně broskve. Je známé v celém Tádžikistánu jako centrum pěstování ovoce a zeleniny.[7] Těm je vyčleněna plocha 13 tisíc hektarů v okolí Isfary.[8]
V okolí města jsou ložiska uhlí a železné rudy, které byly využívány od dob středověku. Ruda byla dovážena až do Bagdádu.
Doprava
[editovat | editovat zdroj]Do Isfary vede železniční trať z Chudžandu a prochází dále na jih do města Surab na hranici s Kyrgyzstánem. Trať má význam hlavně pro nákladní dopravu. Železniční stanice leží severně od středu města.
Sport
[editovat | editovat zdroj]Na západním okraji města stojí stadion Zarbdor, též také Centrální stadion (fotbalový).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Isfara na anglické Wikipedii, Исфара na ruské Wikipedii a Isfara na německé Wikipedii.
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Исфара готовится к переговорам по границе. Radio Ozodi [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ a b Исфара. Зачем в индустриальном городе Советского Таджикистана строили восточные дворцы?. Дзен [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Исфара. Последствия конфликта на границе с Кыргызстаном. Radio Ozodi [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Торговый центр «Амид» открылся в ИсфареИсточник: https://avesta.tj/2024/03/07/torgovyj-tsentr-amid-otkrylsya-v-isfare/ Avesta.tj - Все права защищены.. Avesta [online]. [cit. 2024-11-05]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ В Исфаре открылась обувная фабрика на российские инвестиции. Asia Plus TJ [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Сухофрукты и консервированная плодоовощная продукция из Исфары (Таджикистан) поставляются в десятки стран мира. East Fruit [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ Садоводы города Исфара (Таджикистан) планируют собрать 28 тыс. тонн фруктов. East Fruit [online]. [cit. 2024-11-06]. Dostupné online. (rusky)