Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Ingrid Auerswaldová, rozená Brestrichová, rozvedená Langeová (* 2. září 1957, Jena, Durynsko) je bývalá východoněmecká atletka, sprinterka.
V roce 1980 vybojovala na letních olympijských hrách v Moskvě v čase 11,14 s bronzovou medaili v běhu na 100 metrů. Společně s Romy Müllerovou, Bärbel Wöckelovou a Marlies Göhrovou vybojovala zlaté medaile ve štafetě na 4 × 100 metrů. Trať zaběhly v čase 41,60 s, což je dodnes platný olympijský rekord.[1] O rok později na halovém ME v Grenoble doběhla ve finále běhu na 50 metrů na 4. místě.
Dne 6. října 1985 na světovém poháru v australské Canbeře byla členkou štafety, která zaběhla nový a dosud platný světový rekord v závodě na 4 × 100 metrů, jehož hodnota je 41,37 s. Na rekordu se dále podílely Silke Gladischová, Sabine Güntherová a Marlies Göhrová.[2]
Olympijské vítězky v atletice – štafeta 4 × 100 m |
|
- 1928: Rosenfeldová, Smithová, Bellová a Cooková (CAN)
- 1932: Carewová, Furtschová, Rogersová a Bremenová (USA)
- 1936: Blandová, Rogersová, Robinsonová a Stephensová (USA)
- 1948: Jongová, Timmerová, Koudijsová a Koenová (NED)
- 1952: Faggsová, Jonesová, Moreauová a Hardyová (USA)
- 1956: Stricklandová, Crokerová, Mellorová a Cuthbertová (AUS)
- 1960: Hudsonová, Williamsová, Jonesová a Rudolphová (USA)
- 1964: Wieczoreková, Kirszensteinová, Górecka a Kłobukowska (POL)
- 1968: Ferrellová, Bailesová, Netterová a Tyusová (USA)
- 1972: Krauseová, Micklerová, Richterová a Rosendahlová (FRG)
- 1976: Oelsnerová, Stecherová, Bodendorfová a Eckertová (GDR)
- 1980: Müllerová, Wöckelová, Auerswaldová a Göhrová (GDR)
- 1984: Brownová, Boldenová, Cheeseboroughová a Ashfordová (USA)
- 1988: Brownová, Echolsová, Joynerová a Ashfordová (USA)
- 1992: Ashfordová, Jonesová, Guidryová a Torrenceová (USA)
- 1996: Deversová, Millerová, Gainesová a Torrenceová (USA)
- 2000: Fynesová, Sturrupová, Davisová a Fergusonová (BAH)
- 2004: Lawrenceová, Simpsonová, Baileyová, Campbellová a McDonaldová R (JAM)
- 2008: Borlée, Mariënová, Ouédraogová a Gevaertová (BEL)
- 2012: Madisonová, Felixová, Knightová a Jeterová (USA)
- 2016: Bartolettaová, Felixová, Gardnerová a Bowieová (USA)
- 2020: Williamsová, Thompsonová, Pryceová, Jacksonová, Morrisonová R a Burchellová R (JAM)
- 2024: Jeffersonová, Terryová, Thomasová a Richardsonová (USA)
|
Mistryně světa v atletice – štafeta 4 × 100 m |
|
- 1983: Gladischová, Kochová, Auerswaldová a Göhrová (NDR)
- 1987: Brownová, Williamsová, Joynerová a Marshallová (USA)
- 1991: Duhaneyová, Cuthbertová, McDonaldová, Otteyová a Frazerová R (JAM)
- 1993: Bogolowskajaová, Malčuginová, Voronovová, Privalovová a Tranděnkovová R (RUS)
- 1995: Milnerová, Guidryová, Gainesová, Torrenceová a Hillová R (USA)
- 1997: Gainesová, Jonesová, Millerová a Deversová (USA)
- 1999: Fynesová, Sturrupová, Davisová, Fergusonová a Clarke-Lewis R (BAH)
- 2001: Paschkeová, Rockmeierová, Rockmeierová a Wagnerová (GER)
- 2003: Girardová, Hurtisová, Félixová a Arronová (FRA)
- 2005: Daigleová, Leeová, Barberová a Williamsová (USA)
- 2007: Williamsová, Felixová, Barberová, Edwardsová, Jeterová R a Lewisová R (USA)
- 2009: Faceyová, Fraserová, Baileyová a Stewartová (JAM)
- 2011: Knightová, Felixová, Myersová, Jeterová, Solomonová R a Andersonová R (USA)
- 2013: Russellová, Stewartová, Calvertová, Pryceová a Brooksová R (JAM)
- 2015: Brownová, Morrisonová, Thompsonová, Pryceová, Simpsonová R a Stewartová R (JAM)
- 2017: Brownová, Felixová, Akinosunová, Bowieová a Washingtonová R (USA)
- 2019: Whyteová, Pryceová, Smithová, Jacksonová a Morrisonová R (JAM)
- 2022: Jeffersonová, Steinerová, Prandiniová, Terryová a Hobbsová (USA)
- 2023: Davisová, Terryová, Thomasová, Sha'Carri Richardsonová, Clarková R a Jeffersonová R (USA)
|
Mistryně Evropy v atletice – štafeta 4 × 100 m |
|
- 1938: Kohlová, Kraussová, Albusová a Kühnelová (GER)
- 1946: Koudijsová, Timmerová, Ademaová a Koenová (NED)
- 1950: Hayová, Desforgesová, Hallová a Fouldsová (GBR)
- 1954: Krepkinová, Ulitkinová, Itkinová a Turovová (URS)
- 1958: Krepkinová, Keppová, Poljakovová a Maslovská (URS)
- 1962: Ciepły, Sobotta, Szyroka a Piątkowska (POL)
- 1966: Bednareková, Straszyńská, Kirszensteinová a Kłobukowská (POL)
- 1969: Höferová, Meißnerová, Podeswaová a Vogtová (GDR)
- 1971: Schittenhelmová, Heltenová, Irrgangová a Micklerová (FRG)
- 1974: Maletzkiová, Stecherová, Heinichová a Eckertová (GDR)
- 1978: Anisimovová, Maslakovová, Kondraťjevová a Storoškovová (URS)
- 1982: Waltherová, Eckertová, Riegerová a Göhrová (GDR)
- 1986: Möllerová, Riegerová, Auerswaldová a Göhrová (GDR)
- 1990: Möllerová, Krabbeová, Behrendtová a Güntherová (GDR)
- 1994: Paschkeová, Knollová, Zippová a Lichtenhagenová (GER)
- 1998: Benthová, Banguéová, Félixová a Arronová (FRA)
- 2002: Combeová, Hurtisová, Félixová a Sidibéová (FRA)
- 2006: Guščinová, Rusakovová, Chabarovová a Grigorjevová (RUS)
- 2010: Povchová, Pohrebňaková, Rjemjeňová a Bryzginová (UKR)
- 2012: Güntherová, Cibisová, Pintová a Sailerová (GER)
- 2014: Philipová, Nelsonová, Williamsová, Henryová a Onuoraová R (GBR)
- 2016: Samuelová, Schippersová, Schagenová a Sedneyová (NED)
- 2018: Philipová, Lansiquotová, Williamsová, Smithová a Neitaová R (GBR)
- 2022: Burghardtová, Mayerová, Haaseová, Lückenkemperová, Wessollyová R (GER)
|