Paraceratherium
 ParaceratheriumStratigrafický výskyt: Oligocén až spodní Miocén | |
|---|---|
 Kostra paraceratéria | |
| Vědecká klasifikace | |
| Říše | živočichové (Animalia) |
| Kmen | strunatci (Chordata) |
| Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
| Třída | savci (Mammalia) |
| Řád | lichokopytníci (Perissodactyla) |
| Čeleď | Hyracodontidae |
| Rod | Paraceratherium |
 | |
| Druhy | |
| |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Paraceratherium (dříve známé spíše jako Indricotherium) byl obrovský bezrohý příbuzný nosorožců, který žil ve svrchním oligocénu až spodním miocénu, tedy asi před 34 až 23 miliony let.[1] V roce 2021 byl publikován objev fosilií zástupců tohoto nebo blízce příbuzného rodu na Tibetské plošině v sedimentech o stáří kolem 26,5 milionu let.[2]
Popis
[editovat | editovat zdroj]Paraceratérium bylo vysoké až 5 metrů, nepočítaje krk a hlavu. Byl to býložravec, který vážil okolo 12 tun[3], ale největší dochovaní jedinci mohli vážit až kolem 16,4 tuny[4]. Tělo bylo dlouhé až kolem 8 metrů. Jeho lebka měřila na délku 1,3 metru a měla dva kuželovité horní špičáky připomínající malé kly. Zesílené spodní špičáky a čtvercový nosní otvor naznačují přítomnost masitého chobotu. Stehenní kost paraceratheria měří 1,5 metru. Gigantické rozměry a dlouhý krk umožňovaly paraceratériím získávat potravu z vrcholků stromů, jak to dnes dělají žirafy. Paraceratherium je největší známý suchozemský savec, který kdy žil. Paraceratherium žilo v Eurasii. Je řazeno do čeledi Hyracodontidae, což je skupina lichokopytníků přibuzná nosorožcovitým.
Objev a název
[editovat | editovat zdroj]Paraceratherium bylo objeveno roku 1910. Bylo již nalezeno na území Číny, Mongolska, Indie, Pákistánu, Kazachstánu, Gruzie, Turecka, Rumunska, Bulharska a bývalé Jugoslávie. Paraceratherium má další dva dnes již neplatné názvy – Baluchitherium a Indricotherium.
V populární kultuře
[editovat | editovat zdroj]Paraceratherium bylo vyobrazeno i v některých dokumentárních filmech. Objevilo se například v dokumentu Svět po dinosaurech a záběr na jeho kostru byl v pořadu televize BBC od Davida Attenborougha s názvem Triumf obratlovců. Kromě dokumentů je také v některých fiktivně-dokumentárních seriálech, například v Putování s pravěkými zvířaty, kde však byla s jistotou vykládána fakta, které často nebyla založena na výzkumech paleontologů, ale na fantazii tvůrců.
Právě pod názvem Indricotherium se objevuje v mnoha pořadech (Svět po dinosaurech, Putování s pravěkými zvířaty) a v mnoha knihách (Úžasný svět dinosaurů, Ilustrovaná encyklopedie dinosaurů a pravěkých zvířat). V druhé zmíněné knize bylo napsáno, že paraceratérium vážilo 30 tun, což je možné maximálně u těch úplně největších jedinců tohoto rodu. V některých dokumentech (Triumf obratlovců) nebo knihách (Prehistorie) je již jmenováno pod svým oficiálním vědeckým jménem.
Galerie
[editovat | editovat zdroj]-
Paraceratherium -
Zastaralé představy o vzhledu rodu Paraceratherium -
Lebka paraceratéria
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Informace na webu Atlas Obscura (anglicky)
- ↑ Tao Deng, Xiaokang Lu, Shiqi Wang, Lawrence J. Flynn, Danhui Sun, Wen He & Shanqin Chen (2021). An Oligocene giant rhino provides insights into Paraceratherium evolution. Communications Biology. 4: 639. doi: https://doi.org/10.1038/s42003-021-02170-6
- ↑ SOCHA, Vladimír. Kolik vážil největší známý dinosaurus?. OSEL.cz [online]. 16. ledna 2020. Dostupné online. (česky)
- ↑ Gayford, J. H.; et al. (2024). Cautionary tales on theuse of proxies to estimate body size and form of extinct animals. Ecology and Evolution. 14 (9): e70218.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Paraceratherium na Wikimedia Commons - SOCHA, Vladimír. Největší nosorožec všech dob. OSEL.cz [online]. 6. březen 2017. Dostupné online. (česky)
