Igor Kirillov
Igor Anatoljevič Kirillov | |
---|---|
Igor Anatoljevič Kirillov (2019) | |
Narození | 13. července 1970 Kostroma |
Úmrtí | 17. prosince 2024 (ve věku 54 let) Moskva |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | generálporučík |
Složka | Pozemní síly Ruské federace |
Bitvy | ruská vojenská intervence v Sýrii rusko-ukrajinská válka |
Vyznamenání | Hrdina práce Ruské federace Řád Za zásluhy o vlast 3. třídy Řád Za zásluhy o vlast 4. třídy Řád za vojenské zásluhy medaile Řádu za zásluhy o vlast 2. třídy medaile Za vojenskou udatnost 1. třídy medaile Za upevnění bojové spolupráce medaile Za zásluhy ve vojenské službě 1. třídy medaile Za účast na vojenské přehlídce v Den vítězství medaile Učastníkovi vojenské operace v Sýrii medaile Za vojenskou udatnost 2. třídy medaile Za zásluhy ve vojenské službě 2. třídy |
multimediální obsah na Commons |
Igor Anatoljevič Kirillov (13. července 1970 Kostroma – 17. prosince 2024 Moskva) byl ruský generálporučík.[1] Byl náčelníkem jednotek chemické, biologické a jaderné obrany ruských ozbrojených sil. Zemřel při atentátu, k němuž se přihlásila ukrajinská kontrarozvědka SBU.
Kirillov byl nejvyšším ruským vojenským představitelem, který byl od ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 zabit mimo frontovou linii.[2] Kirillovovu vojenskou jednotku USA a Ukrajina obvinily z použití chemické zbraně chlorpikrin,[3] která je zakázána Ruskem ratifikovanou Úmluvou o chemických zbraních. Podle SBU Kirillov schválil asi 4 800 útoků za použití chemických zbraní, který podlehlo asi 2 000 ukrajinských vojáků.[4]
Atentát
[editovat | editovat zdroj]Kirillov byl zabit při explozi v Moskvě 17. prosince 2024 přibližně v 6:12 ráno moskevského času. Zemřel se svým asistentem,[5] když opouštěli obytný komplex u Rjazanského prospektu. Výbuch způsobila detonace výbušného zařízení umístěného na elektrokoloběžce.[6][1][7]
Reakce
[editovat | editovat zdroj]K atentátu se přihlásila Služba bezpečnosti Ukrajiny.[8][9] Zdroj z SBU uvedl, že Kirillov „byl válečný zločinec a naprosto legitimní cíl“, a varoval, že „tak potupný konec čeká všechny, kteří zabíjejí Ukrajince“. [10]
Bývalý prezident Dmitrij Medveděv, který je místopředsedou Bezpečnostní rady Ruska, slíbil ukrajinskému vojenskému a politickému vedení „nevyhnutelnou odvetu“.[1] Mluvčí britského premiéra Keira Starmera řekl, že Londýn nad smrtí Kirillova „nebude truchlit“ s tím, že tento muž „způsobil ukrajinskému lidu utrpení a smrt“.
Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Matthew Miller odsoudil Kirillovova „zvěrstva“ a zapojení do použití chemických zbraní proti ukrajinským silám.[11]
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Igor Kirillov (general) na anglické Wikipedii.
- ↑ a b c www.nytimes.com. Dostupné online.
- ↑ www.washingtonpost.com. Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Explosion in Moscow Kills Russian General Linked to Chemical Attacks [online]. [cit. 2024-12-20]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.aljazeera.com. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ Dostupné online.
- ↑ Dostupné online. (anglicky)
- ↑ www.cnn.com. Dostupné online.
- ↑ HÁJEK, Adam. Vražda ruského generála ponížila FSB, ve vedení tajné služby padají hlavy. iDNES.cz [online]. 2024-12-20 [cit. 2024-12-20]. Dostupné online.
- ↑ www.economist.com. Dostupné online.
- ↑ www.themoscowtimes.com. Dostupné online.
- Nositelé Vojenského záslužného řádu (Rusko)
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 4. třídy
- Nositelé Řádu Za zásluhy o vlast 3. třídy
- Narození v Kostromě
- Úmrtí v Moskvě
- Narození v roce 1970
- Narození 13. července
- Úmrtí v roce 2024
- Úmrtí 17. prosince
- Oběti atentátů
- Ruští generálové
- Hrdinové Ruské federace
- Pohřbení v Panteonu obránců vlasti