Přeskočit na obsah

Halové mistrovství Evropy v atletice 2013

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Halové mistrovství Evropy v atletice 2013
MístoGöteborg
ZeměŠvédsko
PořadatelEvropská atletická asociace
Datum2013
Účast543
PředchozíHalové mistrovství Evropy v atletice 2011
NásledujícíHalové mistrovství Evropy v atletice 2015
Webwww.goteborg2013.com
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Hala Scandinavium (2011)

32. Halové mistrovství Evropy v atletice se konalo ve švédském Göteborgu ve dnech 1. – 3. března 2013 v hale Scandinavium. Ve stejné hale se uskutečnil halový evropský šampionát již v roce 1974 a konalo se zde také halové ME v roce 1984. Na programu bylo dohromady 26 disciplín (13 mužských a 13 ženských), kterých se zúčastnilo 578 atletů (320 mužů a 258 žen) ze 47 států Evropy.[1] Kvalifikace koulařů se uskutečnila již ve čtvrtek 28. února od 19:00 v prostorách tržiště, které přiléhá k hale Scandinavium.[2]

O pořadatelství rozhodla Evropská atletická asociace na konferenci na Maltě ve dnech 11. – 15. října 2007.[3]

Halovou mistryní Evropy v běhu na 60 metrů se stala bulharská sprinterka Tezdžan Naimovová.[4] Zlatou medaili však musela kvůli dopingu vrátit a jelikož se jednalo již o její druhý dopingový případ, byla potrestána doživotním zákazem startů.[5]

Absence

[editovat | editovat zdroj]

Řada předních evropských atletů se rozhodla z různých důvodů halovou sezónu vynechat. Ve výškařském sektoru se nepředstavila Chorvatka Blanka Vlašičová, která prodělala v roce 2012 operaci kotníku a achillovky na odrazové noze.[6] K závodění se měla vrátit na konci ledna roku 2013 v rodném Splitu, avšak nakonec se rozhodla návrat neuspěchat a sezónu v hale vynechat. Kvůli operaci ramene rovněž sezónu vynechala německá výškařka Ariane Friedrichová, která se měla původně v této sezóně představit v dálkařském sektoru, avšak z tohoto rozhodnutí nakonec sešlo.[7] Chyběly rovněž medailistky z olympijských her v Londýně, Rusky Anna Čičerovová a Světlana Školinová. Mezi muži kvůli nepřesvědčivým výsledkům sezónu předčasně ukončil olympijský vítěz a halový mistr Evropy z předchozích dvou šampionátů v Turíně 2009 a Paříže 2011 Rus Ivan Uchov.

V tyčkařském sektoru se mezi ženami nepředstavila Jelena Isinbajevová, která se rozhodla plně připravovat na světový šampionát v Moskvě či stříbrná medailistka z HME 2009 a HME 2011 Němka Silke Spiegelburgová, která dala přednost studiu.[8][9] Titul z předchozího šampionátu v Paříži neobhajil francouzský trojskokan a držitel halového světového rekordu Teddy Tamgho. Ten si poranil na evropském šampionátu do 23 let v Ostravě kotník a kvůli tomuto zranění od 16. července 2011 nezávodil.[10][11] Kvůli dlouhodobému zranění titul neobhájila rovněž německá překážkářka Carolin Nytraová. Z předních německých atletů sezónu rovněž vynechali stříbrný olympijský medailista a mistr světa ve vrhu koulí David Storl, mistr Evropy v desetiboji Pascal Behrenbruch a německé vícebojařky Lilli Schwarzkopfová (stříbro na LOH 2012) a Jennifer Oeserová (bronz na ME 2010 a MS 2011).[12]

Česká účast

[editovat | editovat zdroj]
Podrobnější informace naleznete v článku Česko na Halovém mistrovství Evropy v atletice 2013.

Českou republiku na tomto šampionátu reprezentovalo 21 atletů (11 mužů a 10 žen).[13][14] Výkonnostní limity mohli čeští atleti plnit v období od 1. ledna do 20. února 2013.[15]

Čeští atleti vybojovali zásluhou sprintera Pavla Masláka (běh na 400 m) jednu zlatou medaili. Bronzové medaile postupně přidali Ladislav Prášil ve vrhu koulí, Jaroslav Bába ve skoku do výšky a ženská štafeta v závodě na 4×400 metrů ve složení Denisa Rosolová, Jitka Bartoničková, Lenka Masná a Zuzana Hejnová. Na třetím místě nakonec skončilo i mužské kvarteto ve složení Daniel Němeček, Josef Prorok, Petr Lichý a Pavel Maslák. Původně třetí Polsko bylo po protestu diskvalifikováno.[16]

Program

[editovat | editovat zdroj]
H Rozběhy Q Kvalifikace ½ Semifinále F Finále
Muži
Datum → 28.2. 1. 3. 2. 3. 3. 3.
Disciplína ↓ Večer Dop. Odp. Dop. Odp. Dop. Odp.
60 m H ½ F
400 m H ½ F
800 m H ½ F
1500 m H F
3000 m H F
60 m přek. H ½ F
4 × 400 m F
Skok vysoký Q F
Skok o tyči Q F
Skok daleký Q F
Trojskok Q F
Vrh koulí Q F
Sedmiboj F
Ženy
Datum → 28. 2. 1. 3. 2. 3. 3. 3.
Disciplína ↓ Večer Dop. Odp. Dop. Odp. Dop. Odp.
60 m H ½ F
400 m H ½ F
800 m H ½ F
1500 m H F
3 000 m H F
60 m přek. H ½ F
4 × 400 m F
Skok vysoký Q F
Skok o tyči Q F
Skok daleký Q F
Trojskok Q F
Vrh koulí Q F
Pětiboj F

Medailisté

[editovat | editovat zdroj]

Muži

[editovat | editovat zdroj]
Soutěž Zlato Stříbro Bronz
60 m Francie Jimmy Vicaut 6,48 Spojené království James Dasaolu 6,48 Itálie Michael Tumi 6,52
400 m Česko Pavel Maslák 45,66 Spojené království Nigel Levine 46,21 Rusko Pavel Trenichin 46,70
800 m Polsko Adam Kszczot 1:48,69 Španělsko Kevin López 1:49,31 Spojené království Mukhtar Mohammed 1:49,60
1500 m Francie Mahiedine Mekhissi-Benabbad 3:37,17 Turecko İlham Tanui Özbilen 3:37,22 Francie Simon Denissel 3:37,70
3000 m Ázerbájdžán Hayle Ibrahimov 7:49,74 Španělsko Juan Carlos Higuero 7:50,26 Irsko Ciarán O'Lionaird 7:50,40
60 m př. Rusko Sergej Šubenkov 7,49 Itálie Paolo Dal Molin 7,51 Francie Pascal Martinot-Lagarde 7,53
Štafeta 4 × 400 m Spojené království Spojené království 3:05,78
Michael Bingham
Richard Buck
Nigel Levine
Richard Strachan 		Rusko Rusko 3:06,96
Pavel Trenichin
Jurij Tramboveckij
Konstantin Svečkar
Vladimir Krasnov 		Česko Česko 3:07,64
Daniel Němeček
Josef Prorok
Petr Lichý
Pavel Maslák
Skok do výšky Rusko Sergej Mudrov 2,35 m Rusko Alexej Dmitrik 2,33 m Česko Jaroslav Bába 2,31 m
Skok o tyči Francie Renaud Lavillenie 6,01 m Německo Björn Otto 5,76 m Německo Malte Mohr 5,76 m
Skok daleký Rusko Alexandr Meňkov 8,31 m Švédsko Michel Tornéus 8,29 m Německo Christian Reif 8,07 m
Trojskok Itálie Daniele Greco 17,70 m Rusko Ruslan Samitov 17,30 m Rusko Alexej Fjodorov 17,12 m
Vrh koulí Srbsko Asmir Kolašinac 20,62 m Bosna a Hercegovina Hamza Alić 20,34 m Česko Ladislav Prášil 20,29 m
Sedmiboj Nizozemsko Eelco Sintnicolaas 6 372 bodů Francie Kévin Mayer 6 297 bodů Srbsko Mihail Dudaš 6 099 bodů

Ženy

[editovat | editovat zdroj]
Soutěž Zlato Stříbro Bronz
60 m Ukrajina Marija Rjemjeňová 7,10 Francie Myriam Soumaréová 7,11 Bulharsko Ivet Lalovová 7,12
400 m Spojené království Perri Shakesová-Draytonová 50,85 Spojené království Eilidh Childová 51,45 Švédsko Moa Hjelmerová 52,04
800 m Ukrajina Natalija Lupuová 2:00,26 Rusko Jelena Kotulská 2:00,98 Bělorusko Maryna Arzamasavová 2:01,21
1500 m Švédsko Abeba Aregawiová 4:04,47 Španělsko Isabel Macíasová 4:14,19 Polsko Katarzyna Broniatowská 4:14,30
3000 m Portugalsko Sara Moreirová 8:58,50 Německo Corinna Harrerová 9:00,50 Irsko Fionnuala Brittonová 9:00,54
60 m př. Turecko Nevin Yanıt 7,89 Bělorusko Alina Talajová 7,94 Itálie Veronica Borsiová 7,94
Štafeta 4 × 400 m Spojené království Spojené království 3:27,56
Eilidh Childová
Shana Coxová
Christine Ohuruoguová
Perri Shakesová-Draytonová 		Rusko Rusko 3:28,18
Olga Tovarnovová
Taťjana Veškurovová
Naděžda Kotljarovová
Xenija Zadorinová 		Česko Česko 3:28,49
Denisa Rosolová
Jitka Bartoničková
Lenka Masná
Zuzana Hejnová
Skok do výšky Španělsko Ruth Beitiaová 1,99 m Švédsko Ebba Jungmarková 1,96 m Švédsko Emma Green Tregarová 1,96 m
Skok o tyči Spojené království Holly Bradshawová 4,67 m Polsko Anna Rogowská 4,67 m Rusko Anželika Sidorovová 4,62 m
Skok daleký Rusko Darja Klišinová 7,01 m Francie Éloyse Lesueurová 6,90 m Švédsko Erica Jarderová 6,71 m
Trojskok Ukrajina Olga Saladuchová 14,88 m Rusko Irina Gumenjuková 14,30 m Itálie Simona La Mantiaová 14,26 m
Vrh koulí Německo Christina Schwanitzová 19,25 m Rusko Jevgenija Kolodková 19,04 m Bělorusko Alena Kopecová 18,85 m
Pětiboj Francie Antoinette Nana Djimouová 4 666 bodů Bělorusko Jana Maximovová 4 658 bodů Ukrajina Hanna Melnyčenková 4 608 bodů

Medailové pořadí

[editovat | editovat zdroj]
Umístění Stát Zlato Stříbro Bronz Celkem
1. Rusko Rusko 4 7 3 14
2. Spojené království Spojené království 4 3 1 8
3. Francie Francie 4 2 3 9
4. Ukrajina Ukrajina 2 1 1 4
5. Španělsko Španělsko 1 3 0 4
6. Švédsko Švédsko 1 2 3 6
7. Německo Německo 1 2 2 5
8. Itálie Itálie 1 1 3 5
9. Česko Česko 1 1 4 5
10. Polsko Polsko 1 1 0 2
11. Turecko Turecko 1 0 4 5
12. Srbsko Srbsko 1 0 1 2
13. Ázerbájdžán Ázerbájdžán 1 0 0 1
Bělorusko Bulharsko 1 0 0 1
Nizozemsko Nizozemsko 1 0 0 1
Portugalsko Portugalsko 1 0 0 1
17. Bělorusko Bělorusko 0 2 2 4
18. Bosna a Hercegovina Bosna a Hercegovina 0 1 0 1
19. Irsko Irsko 0 0 2 2

Zúčastněné země

[editovat | editovat zdroj]

(v závorkách uvedeny počty vyslaných sportovců)

Odkazy

[editovat | editovat zdroj]

Reference

[editovat | editovat zdroj]
  1. ↑ Final entries confirmed for Göteborg 2013 [online]. European-athletics.org [cit. 2013-02-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-04-14. (anglicky) 
  2. ↑ GRIM, Filip. Na halovou Evropu v Göteborgu jede 19 atletů, obhajují čtyři medaile. iDNES.cz [online]. 2011-11-23 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. 
  3. ↑ KLEMPÍŘ, David. Paříž, Göteborg a Dublin jako pořadatelská města. Atletika.cz [online]. 2013-02-22 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. 
  4. ↑ iDNES.cz. Naimovová dopovala, přijde o evropské zlato a možná i o zbytek kariéry. iDNES.cz [online]. 2013-06-11 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  5. ↑ ČTK. Bulharská atletka Naimovová dostala za doping doživotní distanc. Sport.cz [online]. 2013-09-17 [cit. 2013-09-17]. Dostupné online. 
  6. ↑ ČTK. Návrat krásky: Výškařka Vlašičová bude od ledna zase závodit. iDNES.cz [online]. 2012-11-21 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  7. ↑ ČTK. Výškařská hvězda Friedrichová zkusí v halové sezoně uspět v dálce. iDNES.cz [online]. 2012-12-26 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  8. ↑ ČTK. Isinbajevová nebude skákat v hale, soustředí se na Moskvu. Sport.cz [online]. 2012-12-20 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  9. ↑ BERNHART, Silke. Silke Spiegelburg verzichtet auf Hallensaison [online]. www.leichtathletik.de, 2013-01-11 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. (německy) 
  10. ↑ PRAŽÁK, Adam. Téma týdne: Kdo vynechá halu?. Atletika.cz [online]. 2013-01-14 [cit. 2013-02-28]. Dostupné online. 
  11. ↑ Teddy Tamgho Profile [online]. Tilastopaja.org. (anglicky) 
  12. ↑ FUCHS, Christian. Hallensaison 2013 - Who's not? [online]. www.leichtathletik.de, 2013-01-22 [cit. 2013-03-02]. Dostupné online. (německy) 
  13. ↑ PROCHÁZKA, Michal. Dvořák: je to velesilná výprava. Atletika.cz [online]. 2013-02-22 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. 
  14. ↑ PRAŽÁK, Adam. Do Göteborgu nakonec i mužská štafeta. Atletika.cz [online]. 2013-02-25 [cit. 2013-02-25]. Dostupné online. 
  15. ↑ Nominační kritéria 2013 - kompletní souhrn [online]. Atletika.cz. 
  16. ↑ GRIM, Filip. Čtvrtkaři berou ve štafetě po sérii protestů bronzovou medaili. iDNES.cz [online]. 2013-03-03 [cit. 2013-03-03]. Dostupné online. 
  17. ↑ 28 DLV-Athleten für Göteborg nominiert [online]. Leichtathletik.de. Dostupné online. (německy) 
  18. ↑ Nominácia SR na halové majstrovstvá Európy v atletike do Göteborgu [online]. Behame.sk. Dostupné online. (slovensky) 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
Halové mistrovství Evropy v atletice
Medailisté na halovém mistrovství Evropy v atletice
Muži
50 m (ukončeno) • 60 m • 200 m (ukončeno) • 400 m • 800 m • 1500 m • 3 000 m • 50 m př. (ukončeno) • 60 m př. • Výška • Dálka • Tyč • Trojskok • Koule • Víceboj • Štafeta 4 × 400 m • Chůze na 5 km muži (ukončeno)
Ženy
50 m (ukončeno) • 60 m • 200 m (ukončeno) • 400 m • 800 m • 1500 m • 3 000 m • 50 m př. (ukončeno) • 60 m př. • Výška • Dálka • Tyč • Trojskok • Koule • Víceboj • Štafeta 4 × 400 m • Chůze na 3 km ženy (ukončeno)
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Halové_mistrovství_Evropy_v_atletice_2013&oldid=23102388“