Gustav Jáchym z Lambergu

Gustav Jáchym z Lambergu
Gustav Jáchym z Lambergu
	Rodový erb knížat z Lambergu
6. kníže z Lambergu, ; nejvyšší dědičný zemský komoří a nejvyšší dědičný zemský lovčí Horních Rakous, nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce a dědičný stolník Salcburského vévodství
	Ve funkci:; 11. května 1831 – 3. února 1862
Předchůdce	Karel Evžen z Lambergu
Nástupce	Karel Václav z Lambergu
Dědičný člen Panské sněmovny ; rakouské Říšské rady
	Ve funkci:; 18. dubna 1861 – 3. února 1862 ; (nesložil slib)
Panovník	František Josef I.
Narození	21. prosince 1812; Salcburk ; Rakouské císařství
Úmrtí	3. února 1862 (ve věku 49 let); Vídeň ; Rakouské císařství
Místo pohřbení	kaple svatého Erazima
Titul	kníže
Choť	(1855) Kateřina Hrádková (1824–1889)
Rodiče	Karel Evžen z Lambergu (1764–1831) Bedřiška Žofie z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831)
Profese	velkostatkář a politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Gustav Jáchym z Lambergu-Kunštátu (německy Gustav Joachim von Lamberg-Kunstadt; 21. prosince 1812 Salcburk – 3. února 1862 Vídeň^[1] nebo Mnichov^[2]) byl česko-rakouský šlechtic, od roku 1834 šestý a poslední říšský kníže z Lambergu. Působil ve státních službách jako vrchní komorník, zemský lovčí v Horních Rakousích a nejvyšší štolba v Kraňsku a Vindické marce. Byl čestným rytířem Maltézského řádu a dědičným členem panské sněmovny.

Život

Gustav Jáchym Emanuel Karel Bedřich Josef Jan Nepomuk Vincenc Fererius Arnošt, říšský kníže z Lambergu-Kunštátu, svobodný pán z Orteneggu a Stockernu na Ottensteinu a Amerangu se narodil jako nejstarší syn knížete Karla Evžena z Lambergu (1764–1831) a jeho manželky Frideriky, rozené z Oettingen-Oettingenu a Oettingen-Wallersteinu (1776–1831).

Gustav Jáchym byl v srpnu 1832 zapleten do bádenského pokusu o atentát na korunního prince Ferdinanda I. Za to byl souzen k zákazu uzavřít manželství a nesměl užívat rodové jméno.

V roce 1834 převzal po svém otci rodový majetek.

27. května 1847 měl Gustav Jáchym dlouhý projev na českém stavovském sněmu v němž vyzval k omezení byrokracie v Čechách snížením počtu a platů úředníků, zjednodušení soudních řízení a administrativy atd.^[3]

Manželství a potomstvo

V roce 1840 na dožínkách na panství Žichovice se Gustav Jáchym seznámil s o dvanáct let mladší dívkou Kateřinou Hrádkovou, dcerou čejkovského šafáře Václava Hrádka. Zamiloval se do ní, ale přesto, že se s ní nesměl oženit, měl s ní několik dětí. Nakonec jej v roce 1854 císař František Josef I. omilostnil a Gustav Jáchym z Lambergu se 6. ledna 1855 ve Strašíně oženil s matkou svých osmi dětí, na niž ještě předtím bez vědomí rodiny přepsal své panství Lechnerdorf.

Kvůli tomuto nerovnorodému sňatku se ovšem rozhořel spor s jeho příbuznými o právo na knížecí titul a s ním spojeného majetku. Janem Filipem z Lambergu zřízený fideikomis Steyer a Žichovice upravoval výhradní převod na nejstaršího manželského syna odpovídající jeho stavu a z dědictví vylučovala nemanželské děti. Jeho děti tak byly kvůli nemanželskému původu vyloučeny z dědictví majetku a knížecího titulu a jeho jediný legitimní syn Josef Bedřich Emil z Lambergu byl v roce 1878 vyloučen z dědictví. To nakonec získal hrabě Rudolf z Lambergu z uherské větve rodu.

Gustav Jáchym z Lambergu zemřel dne 3. února 1862 v Mnichově. Místo posledního odpočinku našel v rodinné hrobce Lambergů v kapli sv. Erasma v Nezamyslicích. Vdova Kateřina z se s dětmi přestěhovala na zámek Lebenberg u Kitzbühelu. Po smrti byla ona i většina jeho dětí pohřbena po boku Gustava Jáchyma.

Rodina

Gustav Jáchym z Lambergu se oženil 6. ledna 1855 ve Strašíně s Kateřinou Hrádkovou (8. prosinec 1824 – 10. prosince 1889 Kitzbühel). Měli tyto děti:

1. Gustav Vilém Arnošt (1841–1886)
2. Bedřich Karel Emil (1843–1883)
3. Karel Václav Emil (1845–1906), titul kníže z Lambergu mu byl odebrán v roce 1887
4. Emílie Františka Frederika (1846–1862)
5. Hubert Antonín Emil (1848 – po 1886)
6. Marie Frederika Emílie (1849–1849)
7. Eduard Gustav Emil (1850–1899) ⚭ 20. září 1883 Marie Anna Eleonora z Tolnau (1855–1914)
8. Hugo Antonín Emil (1853–1913) ⚭ 30. října 1883 Giuletta Brunettiová (1857–1941), byl otcem Pauly z Lambergu
9. Robert Gustav (1854–1855)
10. Josef Bedřich Emil (1856–1904) ⚭ 12. července 1880 Anna von Werndl (1861–1943), jediný legitimní syn

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Gustav Joachim von Lamberg na německé Wikipedii.

↑ ^a ^b Lamberg, Gustav Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy)
↑ MAREK, Miroslav. Rodokmen Lambergů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.
↑ MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.

Externí odkazy

Gustav Joachim zu Lamberg: Neslušné návrhy
Rodokmen na genealogy.euweb.cz
Informace o osobě na zihobce.eu Archivováno 23. 8. 2018 na Wayback Machine.
Der schlechte Ruf des Fürsten Lamberg. Artikel über Fehldarstellungen der Lebensgeschichte

[Parlament-1] Lamberg, Gustav Fürst [online]. Parlament der Republik Österreich [cit. 2024-03-30]. Dostupné online. (německy)

[genealogy-2] MAREK, Miroslav. Rodokmen Lambergů 7 [online]. genealogy.euweb.cz, rev. 2009-01-30 [cit. 2024-03-30]. Dostupné online.

[3] MAREŠ, Jan; KAREŠ, Ivo. Kohoutí kříž. www.kohoutikriz.org [online]. 2001-01-01 [cit. 2023-06-02]. Dostupné online.

[1]

[2]

[3]