Giro d'Italia
| Giro d'Italia | |
|---|---|
 Giro d'Italia 2024 | |
 Logo | |
| Originální název | Giro d'Italia |
| Země |  Itálie |
| Termín | květen |
| Typ | etapový |
| Ředitel závodu | Mauro Vegni |
| Pořadatel závodu | RCS Sport |
| Historie | |
| První ročník | 1909 |
| První vítěz | Luigi Ganna |
| Nejvíce vítězství | 5 – Alfredo Binda (ITA) Fausto Coppi (ITA) Eddy Merckx (BEL) |
| Poslední vítěz |  Tadej Pogačar (SLO) |
Giro d'Italia je druhý nejstarší a jeden z nejtěžších cyklistických etapový závodů, založený v roce 1909.[1] Jeho délka obvykle činí 2500–4000 km v 10–22 etapách. Tradičně se koná v květnu jako první z trojice Giro – Tour – Vuelta, v roce 2020 se po odkladech všech těchto tří etapových závodů kvůli pandemii covidu-19 jel jako druhý v pořadí (po Tour de France) v říjnu, od 3. do 25. 10.
Vedoucí závodník celkového pořadí nosí růžový trikot (maglia rosa). Podobně jako u jeho protějšku, žlutého trikotu z Tour de France, je i zde prapůvod v barvě papíru pořadatele – deníku Gazzetta dello Sport.
Třem závodníkům v minulosti se podařilo vyhrát Giro pětkrát. Byli to Alfredo Binda, Fausto Coppi a Eddy Merckx. Nejvíc etapových vítězství dokázal v letech 1989–2003 nasbírat Mario Cipollini – celkem projel jako první cílem 42×.
Vícenásobní vítězové
[editovat | editovat zdroj]-
-
-
-
-
-
-
-
-
Vincenzo Nibali
Itálie – 2× vítěz
.jpg)
.jpg)
.jpg)
Nejvíce vítězství
[editovat | editovat zdroj]| Cyklista | Stát | Počet | Rok | Etapová prvenství |
|---|---|---|---|---|
| Alfredo Binda
|
Itálie | 5x | 1925, 1927, 1928, 1929, 1933 | 41x |
| Eddy Merckx
|
Belgie | 5x | 1968, 1970, 1972, 1973, 1974 | 24x |
| Fausto Coppi
|
Itálie | 5x | 1940, 1947, 1949, 1952, 1953 | 22x |
 Bernard Hinault
|
Francie | 3x | 1980, 1982, 1985 | 6x |
| Felice Gimondi
|
Itálie | 3x | 1967, 1969, 1976 | 6x |
| Fiorenzo Magni
|
Itálie | 3x | 1948, 1951, 1955 | 4x |
| Gino Bartali
|
Itálie | 3x | 1936, 1937, 1946 | 17x |
| Giovanni Brunero
|
Itálie | 3x | 1921, 1922, 1926 | 5x |
Starty mimo Itálii
[editovat | editovat zdroj]- 1965
San Marino - 1966
Monako (Monte Carlo) - 1973
Belgie (Verviers) - 1974
Vatikán - 1996
Řecko (Atény) - 1998
Francie (Nice) - 2002
Nizozemsko (Groningen) - 2006 Belgie (Seraing)
- 2010 Nizozemsko (Amsterdam)
- 2012
Dánsko (Herning) - 2014
Severní Irsko (Belfast) - 2016 Nizozemsko (Apeldoorn)
- 2018
Izrael (Jeruzalém)[5] - 2022
Maďarsko (Budapešť)
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Poznámky
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Tento ročník se konal jako týmová soutěž. Členy vítězného týmu byli Carlo Galetti, Giovanni Micheletto a Eberardo Pavesi.
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Diskuse: Věčný souboj Giro versus Tour pokračuje. Italové lákají i Sagana. iDNES.cz [online]. [cit. 2024-06-11]. Dostupné online.
- ↑ http://sport.idnes.cz/konec-gira-cvs-/cyklistika.aspx?c=A140601_173420_cyklistika_tm2
- ↑ http://sport.idnes.cz/giro-ditalia-21-etapa-04q-/cyklistika.aspx?c=A160529_165247_cyklistika_mt2
- ↑ https://www.idnes.cz/sport/cyklistika/21-etapa-giro-d-italia-casovka.A201025_121801_cyklistika_tm2
- ↑ http://www.cyclingweekly.com/news/racing/giro-ditalia/giro-ditalia-route-192184
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- MARCHESINI, Daniele: L’Italia del Giro d’Italia. Bologna: Società editrice il Mulino, 2003. ISBN 88-15-09299-4
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Giro d'Italia na Wikimedia Commons - Oficiální stránky (italsky)
