Geomorfologie

Geomorfologie je věda zabývající se studiem tvarů, vzniku a stáří zemského povrchu. Termín geomorfologie v dnešním smyslu poprvé v literatuře použil americký geolog W. J. McGee v roce 1893. Objektem geomorfologie je reliéf povrchu planety Země – reliéf. Předmětem geomorfologie je pak řešení vztahů v rámci objektu tj. vazeb mezi složkami reliéfu.

Podle Farského (2008) je geomorfologie vědní disciplínou, která se z pohledu objektu a předmětu zabývá georeliéfem, jeho jednotlivými tvary a způsoby jejich vzniku, tedy procesy vedoucími ke změně materiálního základu těchto tvarů.“^[1]

Členění geomorfologie

Zemské tvary vznikají působením endogenních (vnitřních) a exogenních (vnějších) činitelů. Vnější jsou např. vítr, voda, ledovec. Vnitřní např. vrásnění, zemětřesení, sopky.

Vnější geomorfologičtí činitelé

Vnější geomorfologičtí činitelé působí:

erozně
transportně
akumulačně

Nejdůležitějším předpokladem působení vnějších činitelů je zvětrávání.

Působení vody

Pod pojmem působení vody rozumíme působení tekoucí vody, ale nikoliv řeky. Geomorfologické tvary vzniklé tímto působením jsou:

ron – jedná se o jakési plošné smývání půdy v místě, kde jsou horniny nezpevněné.
erozní rýhy – rýhy, vzniklé erozní činností dopadající srážkové vody. Hloubka a tvar rýhy záleží na tvrdosti horniny. Když je hornina tvrdší, vytváří se rýhy ve tvaru V. V měkčích horninách se vytváří rýhy ve tvaru U.
zemní pyramidy – mají tvar úzkého pilíře se širším kamenem nahoře. V ČR se jedná např. o Kokořínské pokličky.
badland – vytváří se v suchých oblastech bez vegetace, kde je půda z měkkých sedimentů. Vlivem prudkého deště tu vznikají rýhy o různé hloubce a vzniká zvlášť nesourodý a neschůdný terén.

Působení řek

Tato část článku je příliš stručná nebo postrádá důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že ji vhodně rozšíříte.

Působení ledovců

Ledovce způsobují svojí tíhou v krajině ohlazování skal nebo tvoření údolí a jezer. Geomorfologické tvary:

moréna
pleso
oblík – zaoblený malý kopec s podložím z velmi tvrdých hornin, který odolal plošné ledovcové erozi.
bludný balvan
thufur – malý kopeček (max. výška 1 m) s ledovým jádrem
pingo – osamocený pahorek s ledovým jádrem (max. výška kol. 50 m). Vyskytuje se v oblastech s trvale zmrzlou půdou.
ledovcový stůl – tvar, vypadající jako hřib. Klobouk tvoří kámen, který zabraňuje slunečním paprskům, aby noha tvořená ledovcem roztála.
trog
fjord
matterhorn – jehlanovitá hora. Po stranách hory je několik samostatných ledovců, které ji obrušují do stále strmější a ostřejší podoby. Příkladem je švýcarský Matterhorn.

Působení moře

Moře ovlivňuje vzezření pobřeží. Působí na něj buď erozivně, nebo akumulačně.

Akumulační tvary

písečná kosa
písečný val
pláž

Erozní tvary

K vidění hlavně na mysech a klifech.

mořská (skalní) brána
skalní pilíř – zůstane po zřícení brány

Geomorfologie České republiky

provincie

subprovincie (dříve soustava)

Česká vysočina

Šumavská subprovincie

Česko-moravská subprovincie

Krušnohorská subprovincie

Krkonošsko-jesenická (Sudetská) subprovincie

Česká tabule

Středoevropská nížina

Středopolské nížiny

Západní Karpaty

Vněkarpatské sníženiny

Vnější Západní Karpaty

Západopanonská pánev

Vídeňská pánev

Odkazy

Reference

↑ FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 8.

Literatura

BALATKA, B; RUBÍN, J. a kolektiv. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha: Academia, 1986.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu geomorfologie na Wikimedia Commons
Slovníkové heslo geomorfologie ve Wikislovníku
Zeměpis.com – Geomorfologie ČR
Zeměpisný web – Geomorfologie

Pahýl

Tento článek je příliš stručný nebo postrádá důležité informace.
Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte. Nevkládejte však bez oprávnění cizí texty.

[1] FARSKÝ, Ivan; MATĚJČEK, Tomáš. Vybrané kapitoly z fyzické geografie. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2008. ISBN 978-80-7044-996-7. S. 8.

[1]