František I. d'Este
František I. d'Este | |
---|---|
František I. d'Este, vévoda z Modeny, Diego Velázquez, 1638, v brnění podle španělské módy ze XVII. století, s Řádem zlatého rouna | |
Doba vlády | 1629 až 1658 |
Tituly | vévoda z Modeny a Reggia |
Narození | 6. září 1610 Modena |
Úmrtí | 14. října 1658 (ve věku 48 let) Santhià |
Předchůdce | Alfons III. d'Este |
Nástupce | Alfons IV. d'Este |
Manželky | Marie Kateřina Farnese (1631- z. 1646) Viktorie Farnese (1648 - z. 1649) Lukrécie Barberini (1654 -) |
Potomci | Alfonso, dědičný princ z Modeny Alfons IV. d'Este, vévoda z Modeny Isabella, vévodkyně z Parmy Rinaldo d'Este, vévoda z Modeny , Marie d'Este, vévodkyně z Parmy |
Dynastie | Estenští |
Otec | Alfons III. d'Este, vévoda z Modeny |
Matka | Isabela Savojská |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
František I. d'Este (6. září 1610, Modena – 14. října 1658, Santhià) byl vévoda z Modeny a Reggia od roku 1629 až do své smrti. Jako nejstarší syn Alfonsa III. d'Este se stal vládnoucím vévodou po abdikaci svého otce.
Životopis
[editovat | editovat zdroj]Mor v letech 1630–1631 zahubil 70 % obyvatel Modeny. Po vypuknutí třicetileté války se František I. d'Este postavil na stranu Španělska a napadl vévodství Parma. Při návštěvě Španělska doufal získat jako odměnu oblast Correggio. To mu bylo přislíbeno, po zaplacení 230 000 zlatých.
Později následovala první válka v Castro, ve které se Francescova Modena přidala k Benátkám a Florencii a postavila se na stranu parmských vévodů proti papeži Urbanovi VIII. z rodu Barberini. Válka skončila pro Modenu bez zvláštního zisku. Ze Španělska znovu nepřišla žádná pomoc a tak se František spojil na základě jednání s kardinálem Mazarinem s Francií. Když se mu však nepodařilo dobýt Cremonu, a protože se situace třicetileté války zdála pro Španělsko příznivá, hledal vévoda dohodu opět se Španělskem. K opětovnému spojenectví s Francií se vrátil s tím, že oženil svého syna a dědice Alfonse IV. d'Este s Laurou Martinozzi, Mazarinovou neteří.
Úspěšně bojoval proti španělské invazi do Milána po boku Francie a Savojského vévodství. V letech 1656–1657 s pomocí svého syna dobyl Alessandrii a Valenzu. V roce 1658 dobyl v Lombardii město Mortar. Onemocněl malárií a brzy nato, v roce 1658, zemřel v italském městě Santhià.
Manželství
[editovat | editovat zdroj]Po smrti své první manželky Marie Kateřiny Farnese, která zemřela v roce 1646 se oženil s její sestrou Viktorií, která zemřela v roce 1649.
Poslední manželství uzavřel s Lucrezií Barberiniovou (1628-1699), dcerou Taddea Barberiniho, se kterým jeho jednotky společně s ním bojovaly během první války o Castro. Měl celkem jedenáct dětí, dvě z nich, Alfonso a Rinaldo d'Estese staly vévody z Modeny.
Ačkoli byl zručným vojenským velitelem, František byl známý svou přímou povahou a náboženskými ideály. Obohatil Modenu výstavbou vévodského paláce v Modeně (Palazzo Ducale), a financoval i další projekty: "Teatro della Spelta", "Villa delle Pentetorri", nechal rozšířit říční kanál a vybudovat přístav, nechal zrestaurovat modenskou Cittadellu.
František v umění
[editovat | editovat zdroj]Gian Lorenzo Bernini zvěčnil Františkovu podobu na soše vytvořené kolem 1650–1651 (Este Gallery and Museum, Modena). Je pokládána za vrchol sochařství v portrétování. Vyznačuje se hrdinskou pompou a grandiozitou, spojenou s ideály barokního věku. Podle Howarda Hibbarda Berniniho portrétní busta Františka I. a Berniniho busta Ludvíka XIV. „stanovila standard pro monarchistické portréty až do doby francouzské revoluce“ (126 -8).[1]
Potomci
[editovat | editovat zdroj]1. manželka Marie Kateřina Farnese:
- Alfonso (*/† 1632), dědičný Prince z Modeny
- Alfonso IV. d'Este (2. února 1634 – 16. července 1662), vévoda z Modeny a Reggia, ⚭ 1655 Laura Martinozzi (27. května 1639 – 19. července 1687)
- Isabella (3. října 1635 – 21. srpna 1666), ⚭ 1663 Ranuccio II. Farnese (17. září 1630 – 11. prosince 1694), vévoda z Parmy a Piacenzy
- Eleonora d'Este (1639–1640)
- Tedaldo d'Este' (1640–1643)
- Almerigo d'Este (8. května 1641 – 14. listopadu 1660), svobodný a bezdětný
- Eleonora d'Este (2. ledna 1643 – 24. února 1722), jeptiška
- Maria d'Este (8. prosince 1644 – 20. srpna 1684), ⚭ 1668 Ranuccio II. Farnese (vdovec po její starší sestře)
- Tedaldo d'Este (*/† 1646)
2. manželka Viktorie Farnese:
- Vittoria d'Este (24. srpna 1649 – 1656)
3. manželka Lukrécie Barberini:
- Rinaldo d'Este (26. dubna 1655 – 26. října 1737), vévoda z Modeny a Reggia, ⚭ 1696 Šarlota Brunšvicko-Lüneburská (8. března 1671 – 29. září 1710)
Vývod z předků
[editovat | editovat zdroj]Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Francesco I d'Este, Duke of Modena na anglické Wikipedii.
- ↑ Portrait Bust of Louis XIV by Bernini [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu František I. Estenský na Wikimedia Commons
- https://web.archive.org/web/20091015021941/http://worldroots.com/foundation/families/taddeobarberinidesc.htm
- MAREK, Miroslav. italy/farnese2.html [online]. genealogy.euweb.cz. Dostupné online.
- History of Art: Baroque and Rococo [online]. [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
- Gian Lorenzo Bernini - Italian artist [online]. 24 June 2015 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online.
- Renaissance Festival Books - Full record [online]. 30 November 2003 [cit. 2016-11-27]. Dostupné online. -- (the record of the festival celebrating Francesco's marriage to Lucrezia Barberini)
Předchůdce: Alfons III. |
Vévoda z Modeny František 1629–1658 |
Nástupce: Alfons IV. |