Ferdinand Stolička
Ferdinand Stolička | |
---|---|
Ferdinand Stolička (autor: Josef Mukařovský) | |
Narození | 7. července 1838 myslivna Zámeček, Bílany Rakouské císařství |
Úmrtí | 19. června 1874 (ve věku 35 let) Murghí, Ladak, Indie Indie |
Alma mater | Univerzita Karlova |
Povolání | objevitel, paleontolog, zoolog, ornitolog, botanik, lepidopterolog, geolog, světoběžník, přírodovědec, výzkumník a spisovatel literatury faktu |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ferdinand Stolička, psáno též Stoliczka (7. července 1838 v myslivně Zámeček na území nynějšího přírodního parku Záhlinické rybníky, Bílany u Kroměříže[1] – 19. června 1874 Murghí, Ladak, Indie[2]), byl český cestovatel, geolog, paleontolog a přírodovědec světového významu. Oficiální autorský podpis je „Stoliczka“.[3]
Život
[editovat | editovat zdroj]Ferdinand Stolička se narodil 7. července 1838 v Zámečku u Kroměříže v rodině nadlesního na zdejším arcibiskupském panství. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Kroměříži (1850–57) vystudoval geologii ve Vídni. V roce 1861 získal doktorát na univerzitě v německém Tübingenu a poté byl zaměstnán v Říšském geologickém ústavu ve Vídni.[4] Prováděl mapování ve východních Alpách, v Uhrách a v Dalmácii.
V roce 1863 začal pracovat jako paleontolog na Indické geologické službě (anglicky Geological Survey of India) se sídlem v Kalkatě.[4] V této funkci se zúčastnil několika výzkumných expedicí zejména v oblasti pohoří Karákóram. Na první cestu do Karákoram se vypravil v roce 1864. Během čtyřměsíční výpravy geologicky zmapoval rozsáhlé části pohoří a upřesnil, že jádro pohoří tvoří ruly, na které navazují prvohorní a druhohorní sedimenty. Přinesl poznatky i z dalších oborů, zejména z ornitologie. Po prvních dvou himálajských expedicích se Ferdinand Stolička vydal sám na soukromou výpravu do Barmy, dále navštívil Malajský poloostrov, Malakku a Singapur a poté odplul na Andamany a Nikobary. Na toto souostroví se vrátil ještě v roce 1873. V témže roce podnikl jako účastník oficiální britské diplomaticko-vojenské mise, vyslané do Východního Turkestánu třetí himálajskou expedici, která se mu stala osudnou.[4]
Při návratu z této třetí himálajské expedice zemřel při cestě přes Karákóramský průsmyk, pravděpodobně v důsledku horské nemoci.[5] Na jeho činnost v Indii navázal o rok později český geolog a paleontolog Otakar Feistmantel.[6]
Dílo
[editovat | editovat zdroj]Před poslední výpravou, během níž zemřel, stačil ještě Ferdinand Stolička zaznamenat výsledky svých výzkumů v díle "Memoirs of the Geological Survey of India. Paleologica Indica".[4]
Po Ferdinandu Stoličkovi pojmenováno několik živočišných druhů, např. motýli Parnassius stoliczkanus a Colias stoliczkana, skalní hraboš Alticola stoliczkanus nebo rod užovkovitých hadů Stoliczkaia (např. tzv. "bornejský červený had" Stoliczkaia borneensis). Stoličkovo jméno se objevuje také u řady rostlinných druhů: např. česnek Allium stoliczkae či chrpovník Saussurea stoliczkae. V České republice jsou po Ferdinandu Stoličkovi pojmenovány dvě ulice: jedna v Kroměříži a druhá v Praze-Stodůlkách.[7] Stoličkovo jméno nese také jeden menší arktický ostrov (rusky Остров Столичка) v souostroví Země Františka Josefa, které je administrativně součástí Archangelské oblasti Ruské federace.[8][9] Také můžeme najít křižovatku se Stoličkovým jménem (Stoliczka cross)[10]
Britská koloniální vláda v Indii nechala nad Stoličkovým hrobem v Léhu vztyčit obelisk. Anglický nápis na mramorové desce zmiňuje okolnosti Stoličkovy smrti a popisuje jeho badatelské zásluhy v oblasti přírodních věd.[4]
-
Stoliczkaia borneensis
-
Parnassius stoliczkanus
-
Triplophysa stoliczkai
-
Laudakia stoliczkana
-
Alticola stoliczkanus
-
Colias stoliczkana
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ MZA Brno – Matrika narození, Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži, sign. 9001, folium 65.
- ↑ HRUBÝ, Jiří. Jak zemřel Ferdinand Stolička aneb Proč nenosit po velehorách portské. Vesmír. 2004-07-15, čís. 2004/7. Původní zpráva publikována v časopise Vesmír 3, 252, 1874/21. Dostupné online.
- ↑ Pro autorskou značku Stoliczka eviduje databáze IPNI tento seznam popsaných rostlin.
- ↑ a b c d e BOROVIČKA, Michael. Přírodovědec Ferdinand Stolička: Smrt českého vědce a cestovatele je dodnes obestřena záhadou. Reflex/Lidé a Země [online]. 2018-08-26 [cit. 2019-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Poštovní věstník, Český telekomunikační úřad, Praha, 5. června 2008, ročník 2008, částka 6. ISSN 1211-2704, strana 148. http://www.ctu.cz/cs/download/vestniky/rok_2008/pv_06_2008.pdf
- ↑ Dr. Otokar Feistmantl. Světozor. 3. 1875, roč. 9, čís. 12, s. 138. Dostupné online.
- ↑ https://www.praha13.cz/Nove-pojmenovane-ulice.html Archivováno 11. 5. 2019 na Wayback Machine., navštíveno 12. května 2019.
- ↑ Seznam. Stolička [online]. mapy.cz [cit. 2019-12-10]. Dostupné online.
- ↑ Земля Франца-Иосифа [online]. Топографические карты. [cit. 2015-10-02]. Dostupné online. (rusky)
- ↑ GEISTOVÁ, Zuzana. Po stopách českého přírodovědce Ferdinanda Stoličky. Živa. 2024-08-22, čís. 4, s. 210-212.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- heslo Stolička Ferdinand. In: kolektiv autorů. Ottův slovník naučný nové doby. Praha: Jan Otto, 1930-1934. ISBN 80-7185-057-8.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ferdinand Stolička na Wikimedia Commons
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Ferdinand Stolička
- Ferdinand Stolička na webu hedvabnastezka.cz Archivováno 8. 10. 2008 na Wayback Machine.
- Ferdinand Stoliczka (Stolička) v databázi Kdo byl kdo Archivováno 22. 6. 2008 na Wayback Machine.