FK Crvena zvezda
FK Crvena zvezda | ||||
---|---|---|---|---|
Název | Fudbalski klub Crvena zvezda | |||
Přezdívka | Crveno-beli (červeno-bílí) | |||
Země | Srbsko | |||
Město | Bělehrad | |||
Založen | 4. března 1945 | |||
Barvy | červená a bílá | |||
| ||||
Soutěž | 1. fotbalová liga Srbska | |||
2023-24 | 1. místo | |||
Stadion | Stadion Crvena Zvezda Bělehrad | |||
Kapacita | 55 538 diváků | |||
Vedení | ||||
Předseda | Dragan Džajić | |||
Trenér | Vladan Milojević | |||
Oficiální webová stránka | ||||
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Přehled medailí | ||
---|---|---|
Pohár mistrů evropských zemí | ||
1990/1991 | FK Crvena zvezda | |
Evropská liga UEFA | ||
1978/1979 | FK Crvena zvezda | |
Středoevropský pohár | ||
1958 | FK Crvena zvezda | |
1968 | FK Crvena zvezda | |
Interkontinentální pohár | ||
1991 | FK Crvena zvezda |
Fudbalski klub Crvena zvezda (srbskou cyrilicí Фудбалски клуб Црвена звезда), česky známý jako Crvena zvezda Bělehrad či zkráceně CZ Bělehrad je srbský fotbalový klub sídlící v Bělehradě. Založen byl v roce 1945.[1] Klubové barvy jsou červená a bílá. V roce 1991 vyhrál PMEZ.
Historie
[editovat | editovat zdroj]Po osvobození země v roce 1944 byly všechny dosavadní srbské fotbalové kluby zrušeny, protože se za okupace pokoušely zorganizovat ligu, a tak byly označeny za kolaboranty. Crvena zvezda (což znamená červená hvězda) byla založena v roce 1945 jako následovník SK Jugoslavija. Zdědila po něm stadion, hráče, barvy (červená a bílá) a také znak, do kterého byla přidána červená hvězda. Do týmu přišli i hráči bývalého BSK Bělehrad.
V sezoně 1945/46 se ještě nehrála společná liga celé Jugoslávie, ale jednotlivých republik, Crvena zvezda vyhrála srbskou ligu.
Od sezony 1946/47 už se hrála jugoslávská liga a CZ Bělehrad ji poprvé vyhrál v roce 1951.
V roce 1957 se Crvena zvezda dostala do semifinále PMEZ, kde vypadla s Fiorentinou. V roce 1958 vypadla ve čtvrtfinále PMEZ s Manchesterem United. Na zpáteční cestě z odvety v Bělehradě havarovalo letadlo Manchesteru při mezipřistání v Mnichově, zemřelo 8 hráčů.
V roce 1971 se Crvena zvezda dostala do semifinále PMEZ, kde vypadla s Panathinaikosem.
V roce 1979 se Crvena zvezda dostala do finále Poháru UEFA. Doma remizovala s Mönchengladbachem 1:1, v odvetě hrané v Düsseldorfu prohrála 0:1 gólem z penalty.
V ročníku 1990/91 se Crvena zvezda dostala přes Grasshopper, Glasgow Rangers, Dynamo Drážďany a Bayern Mnichov do finále PMEZ. To se hrálo v Bari, kam přijelo mnoho fanoušků CZ Bělehrad. Soupeřem byl Olympique Marseille. Utkání skončilo 0:0 i po prodloužení a Crvena zvezda získala pohár na penalty.
Následně vyhraje jako vítěz PMEZ v Tokiu Interkontinentální pohár nad chilským Colo-Colo 3:0.
Triumfální rok se odrazil i v anketě Zlatý míč za rok 1991. Hráči CZ Bělehrad Pančev a Savićević se spolu s Matthäusem dělili o 2. místo, navíc Prosinečki (ten v létě přestoupil do Realu Madrid) byl za nimi na 5. místě a Belodedici na 8. místě.
V ročníku 1991/92 se PMEZ hrál už novým systémem, kdy posledních 8 týmů nehrálo čtvrtfinále (a následně 4 týmy semifinále), ale hrály ve dvou skupinách a jejich vítězové finále. Jednalo se o takzvaný "nultý" ročník Ligy mistrů, jak se soutěž od příštího ročníku jmenovala. Obhájce trofeje Crvena zvezda nesměla kvůli bezpečnostní situaci v zemi hrát ve své zemi, takže hrála v Szegedu, Budapešti a Sofii. Ve skupině skončila druhá za Sampdorií a před Anderlechtem a Panathinaikosem. V sezóně 1991/92 vyhrála Crvena zvezda potřetí za sebou ligu, ale v tomto ročníku už v jugoslávské lize nehrály kluby z Chorvatska a Slovinska a kluby z Bosny a Hercegoviny ji nedohrály. Od ročníku 1992/93 už v jugoslávské lize nejsou ani kluby z Bosny a Hercegoviny a Makedonie.
Opory týmu odešly do zahraničí (a také např. Binić do Slavie Praha) a navíc byly jugoslávské (tj. srbské) kluby 3 roky vyloučeny z evropských pohárů. Vrátily se do nich zpět v sezoně 1995/96. Crvena zvezda ale vypadla už v předkole Poháru UEFA a ani nikdy později už nezažila velký úspěch.
Úspěchy
[editovat | editovat zdroj]Mezinárodní
[editovat | editovat zdroj]- vítěz Poháru mistrů evropských zemí
- vítěz Interkontinentálního poháru
- finalista Poháru UEFA
Domácí
[editovat | editovat zdroj]Mistr ligy - celkem 30x
- mistr "velké" Jugoslávie – 18x
- mistr "malé" Jugoslávie / Srbska a Černé Hory - 6x
- mistr Srbska - 10x
Vítěz poháru - celkem 24x
- vítěz poháru "velké" Jugoslávie – 12x
- vítěz poháru "malé" Jugoslávie / Srbska a Černé Hory - 9x
- vítěz poháru Srbska - 7x
Slavní hráči
[editovat | editovat zdroj]- Dragoslav Šekularac
- Dragan Džajić
- Vladimir Petrović
- Dragan Stojković
- Vladimir Jugović
- Siniša Mihajlović
- Miodrag Belodedici
- Darko Pančev
- Robert Prosinečki
- Dejan Savićević
- Dejan Stanković
- Nikola Žigić
- Nemanja Vidić
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Bernd Rohr, Günter Simon: Fotbal: velký lexikon, Grada, Praha 2006, ISBN 80-247-1158-3, str. 62
- ↑ Champions 1946. [online]. crvenazvezdafk.com [cit. 2018-05-09]. Dostupné online.
- ↑ http://sport.sme.sk/c/20155410/cz-belehrad-oslavuje-27-ligovy-titul-v-historii.html
- ↑ Yugoslavia/Serbia and Montenegro - Cup Finals, RSSSF.com (anglicky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu FK Crvena zvezda na Wikimedia Commons
- Oficiální stránky
- Stránka fanoušků