Eugene Lee-Hamilton

Eugene Lee-Hamilton
Eugene Lee-Hamilton v počátcích své dvacetileté paralýzy
Narození	6. ledna 1845 Londýn
Úmrtí	9. září 1907 (ve věku 62 let) Bagni di Lucca, Itálie
Místo pohřbení	Florencie
Povolání	Básník
Národnost	Anglická
Alma mater	Oriel College, University of Oxford
Manžel(ka)	Annie E. Holdsworth
Podpis
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Eugene Lee-Hamilton (6. ledna 1845 Londýn – 9. září 1907 Bagni di Lucca, Itálie) byl anglický pozdně viktoriánský básník. Jeho dílo zahrnuje mj. pozoruhodné sonety velmi temné obraznosti, jež vznikly v období, kdy byl postižen paralýzou. Většinu svého dospělého života trpěl fyzickými i psychickými hendikepy. Jeho jméno nese literární cena, udílená Oriel College na Oxfordské univerzitě, kde studoval. Cena E. Lee-Hamiltona za nejlepší klasický sonet je udělována studentům Oxfordu a Cambridgeské univerzity dodnes.

Život

Eugene Lee-Hamilton se narodil v Londýně 6. ledna 1845; jeho rodiči byli James Lee-Hamilton (zemřel 1852) a Matilda Abadamová (1815–1896), dcera Edwarda Hamlyna Adamse.

Školní docházku absolvoval ve Francii a Německu. V roce 1864 začal studovat na univerzitě v Oxfordu. Roku 1869 vstoupil do britských diplomatických služeb. Nejprve byl přidělen na velvyslanectví v Paříži, k čemuž měl díky svým raným francouzským zkušenostem a plynné francouzštině výborné předpoklady. Po vypuknutí prusko-francouzské války byl přímým svědkem událostí obléhání Paříže a Pařížské komuny. V roce 1871 se zúčastnil alabamské arbitráže v Ženevě. Následně byl jmenován tajemníkem britského vyslanectví v Lisabonu. Své diplomatické kariéry se musel vzdát v roce 1873, kdy byl postižen náhlou paralýzou, přestal se pohybovat a trpěl velkými bolestmi. Vyjádřil to v jednom ze svých sonetů:

"Mám zůstat po zbytek života položen v hrobě, / Zatímco ostatní chodí a běhají, tančí a skáčou."

Aby utišil trýzeň vyplývající ze své nemoci, začal psát verše. Veškerá jeho poezie z této doby byla složena bez pomoci pera a papíru. Zaznamenávala se diktováním. Byl ošetřován svou matkou a sporadicky i nevlastní sestrou, spisovatelkou Violet Pagetovou, známou pod svým literárním pseudonymem Vernon Lee. Během své nemoci žil se svou matkou a nevlastním otcem v italské Florencii. V roce 1896 matka zemřela a téhož roku se básníkův stav, po více než dvaceti letech nehybnosti, radikálně zlepšil. Mohl se znovu pohybovat a brzy poté se oženil se spisovatelkou Annie E. Holdsworthovou. V roce 1898 se manželům narodila dcera Persis. Jako pětiletá zemřela v roce 1903 na meningitidu. Toto své další životní trauma zachytil Lee-Hamilton v knize Mimma Bella.

Básnické dílo

Hamiltonovy první básně byly publikovány v roce 1878 a nevyvolaly větší ohlas; teprve vydáním sbírky Nová Medúza se jeho poezii začal přikládat význam. Následovala v roce 1885 sbírka s názvem Apollo a Marsyas a další s názvem Imaginární sonety vyšla na podzim roku 1888. Imaginární sonety promlouvají na malé ploše sonetu v první osobě (která není autorskou ich-formou, ale jakýmsi dramatickým monologem), v konkrétním dramatickém prostoru a čase, v extatické zkratce, přímou řečí historické, případně imaginární postavy. Sonet se Lee-Hamiltonovi stal, jako mnohým dalším viktoriánským básníkům, základní formou jeho poezie. Dosáhl v ní neobyčejného mistrovství. Byl v tom sice ovlivněn Robertem Browningem či Gerardem Manleyem Hopkinsem, jeho sonety ale mají pozoruhodně originální a košatou metaforičnost. Některé motivy se v ní neustále vracejí: topení se ve vodě, pohřbení, spoutání, konflikt mezi tělem a duchem, temné ženské archetypy (jako gorgona) či archetypy mužské (šílenec či vraždící milenec). Ale už v básních sbírky Nová Medúza (1882) jsou dramatické monology, které reflektují temné stránky lidské osobnosti: převládá chtíč, žárlivost a strach.

Lee-Hamiltonovo dílo získalo na počátku 20. století, zejména v anglo-americkém kontextu, okolnostmi svého vzniku i originální temnou obrazností věhlas téměř kultovní povahy. Tento zájem přetrvává dodnes. Dokladem je mj. i to, že je pravidelně znovu vydáváno. V českém kontextu Lee-Hamilton příliš znám není, stejně jako někteří další viktoriánští básníci. Jediný překladatelský ediční počin byl vydán rok po básníkově smrti v pražském nakladatelství Jana Otty v edici Světová knihovna v dobově příznačném překladu Antonína Klášterského.

První vydání sbírek

• Poems and Transcripts (Básně a přepisy), Londýn: William Blackwood, 1878.
• Gods, Saints and Men (Bohové, světci a lidé), Londýn: W Satchell & Co, 1880). Dostupné on-line
• The New Medusa (Nová Medúza), Londýn: Eliot Stock, 1882. Dostupné on-line
• Apollo and Marsyas, Londýn: Eliot Stock, 1884.
• Imaginary Sonnets (Imaginární sonety), Londýn: Elliot Stock, 1888. Dostupné on-line
• The Fountain of Youth (Pramen mládí), Londýn: Eliot Stock, 1891.
• Sonnets of the Wingless Hours (Sonety bezkřídlých hodin), Londýn: Eliot Stock, 1894. Dostupné on-line
• The Inferno of Dante (Dantovo Peklo, jako překladatel), Londýn: Grant Richards, 1898.
• Forrest Notes (spolu s manželkou), Londýn: Grant Richards, 1899.
• The Lord of the Dark Red Star (Pán temné rudé hvězdy), Londýn: The Walter Scott Publishing Co., 1903.
• The Romance of the Fountain (Romance u studánky), Londýn: T Fisher Unwin, 1905.
• Mimma Bella, Londýn: Heinemann, 1908. Dostupné on-line

V češtině

• Eugene Lee-Hamilton, Sonety imaginární a Sonety bezkřídlých hodin, 1908, Praha: Jan Otto, Světová knihovna č. 660-661. Přeložil Antonín Klášterský. Dostupné on-line

Základní bibliografie

• Dramatic Sonnets, Poems and Ballads: Selections from and Poems of Eugene Lee-Hamilton (Dramatické sonety, básně a balady: Výběr z básní Eugena Lee-Hamiltona), Londýn: The Walter Scott Publishing Co., 1903.
• MacDonald P. Jackson, ed., Selected Poems of Eugene Lee-Hamilton (1845–1907): A Victorian Craftsman Rediscovered, New York: The Edwin Mellen Press, 2002.

Externí odkazy

• Výběr několika básní v originále a jejich interpretace na portále All Poetry on line