Erich von Stroheim

Erich von Stroheim
Erich von Stroheim
	Erich von Stroheim (1920)
Rodné jméno	Erich Oswald Stroheim
Narození	22. září 1885 ; Vídeň, Rakousko-Uhersko
Úmrtí	12. května 1957 (ve věku 71 let) ; Maurepas, Francie
Místo pohřbení	Maurepas
Aktivní roky	1914–1955
Choť	Margaret Knox (1913-1915); Mae Jones (1916-1919); Valerie Germonprez (1920-1957); Denise Vernac (se kterou nikdy nebyl oficiálně ženat)
Děti	Erich von Stroheim Jr. a Josef von Stroheim
Rodiče	Johanna Bondyová ; Benn Stroheim
	Seznam děl v databázi Národní knihovny
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Erich von Stroheim (22. září 1885 – 12. května 1957) byl rakouský židovský filmový režisér, herec a hvězda němé éry.

Biografie

Narodil se 22. září 1885 ve Vídni, jako syn Johanny Bondyové a Benna Stroheima, kloboučníka z Glivic (dnes v Polsku). Jeho matka byla členkou vídeňské židovské obce. Později jím samotným šířená biografie líčí, jak „horkokrevný mladý Erich“ po prostopášnostech a souboji mohl vycestovat jen díky jednomu strýci a pod podmínkou, že se do Rakouska již nevrátí. I to tvoří již součást jeho autostylizace jako Ericha Hanse Oswalda Carl Maria Stroheim von Nordenwald, kterou začal svou hollywoodskou kariéru.

Filmová kariéra

Od roku 1914 dostával první angažmá ve filmech Davida Warka Griffitha, který jej později zaměstnal také jako asistenta režie. Spolupráce s Griffithem, který patřil mezi nejnovátorštější režiséry své doby a brzy rozpoznal dramatické působení velkých celků, paralelních dějů a časových skoků, jej velmi poznamenala. Jako herec se zaměřil na ztvárňování brutálních německých důstojníků, kteří v bílých rukavičkách a s jezdeckým bičíkem v ruce terorizovali lidi, a učinil z tohoto charakteru svůj příznačný typ.

Film Blind Husbands (1918), který byl vyroben za 50 000 dolarů, se stal jeho režijním debutem a zaznamenal značný komerční úspěch. Další projekty byly sice komerčně úspěšné bez výjimky, ale filmoví bossové vystupovali stále ostřeji vůči režisérovi, který byl zvláště v otázkách výpravy velmi pedantský. Od svého druhého filmu Bláhové ženy (1921) již nemohl dokončit žádnou produkci tak, jak plánoval. Buď byl ještě v průběhu natáčení propuštěn, nebo film stříhal a zkracoval někdo jiný.

Po roztržce s Glorií Swansonovou a Josephem Kennedym při natáčení Queen Kelly (1928/1929) již nemohl režírovat žádný film. Jako herec byl mnohem úspěšnější. Vedle parádních rolí, jako byl hejtman von Rauffenstein ve filmu Velká iluze (1937), polní maršál Rommel z filmu Pět hrobů u Káhiry (1943) nebo jako Ludwig van Beethoven ve filmu Napoléon, jsou to především četné detektivky, z nichž Stroheim zůstává v paměti jako tajemný a vždy nevypočitatelný muž. Naposledy stál jako režisér před kamerou při natáčení filmu Billyho Wildera Sunset Boulevard (1950). Zde hraje bývalého režiséra a sluhu filmové hvězdy, jejíž převoz do blázince inscenuje jako velkou filmovou scénu před blížícími kamerami filmového týdeníku.

Nakonec žil ve Francii, zemřel zde 12. května 1957.

Vybraná filmografie

Režisér

Královna Kelly (ang. Queen Kelly;1929)
Veselá vdova (ang. The Merry Widow; 1925
Chamtivost (ang. Greed; 1924)
Pouťový kolotoč (ang. Merry-Go-Round; 1923)
Bláhové ženy (ang. Foolish Wives;1922)
Slepí manželé (ang. Blind Husbands; 1919)

Herec

Napoléon (1954)
Sunset Boulevard (1950)
Five Graves to Cairo (1943)
Severní hvězda (1943)
Velká iluze (1937)
Chamtivost (1924)
Duše na prodej (1923)
Bláhové ženy (1922)
Slepí manželé (1919)
Intolerance (1916)

Citáty

„Když žijete ve Francii a napsal jste dobrou knihu, namaloval dobrý obraz nebo natočil slušný film před 50 lety a mezitím nic, pořád vás berou jako váženého umělce. Když vás potkají, sejmou klobouk a osloví vás „mistře“. Nezapomínají. V Hollywoodu jste tak vážený, jak dobrý je váš poslední film. Když jste za poslední 3 měsíce nic nezpracoval, nezajímáte je ani když jste svými filmy ovlivnil celou předchozí epochu. Takový egoismus bohužel mezi lidmi od filmu funguje.“
„Rozdíl mezi mnou a Ernstem Lubitschem je v tom, že on vám nejdřív ukáže jak král sedí na trůnu a potom krále v ložnici. Já ukazuju krále nejdříve v ložnici. Když ho pak vidíte sedět na trůnu, nemáte už o něm žádné iluze.“

Literatura

JACOBSEN, Wolfgang. Erich von Stroheim. Berlín: [s.n.], 1994.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Erich von Stroheim na Wikimedia Commons
Erich von Stroheim v Česko-Slovenské filmové databázi
Erich von Stroheim v Internet Movie Database (anglicky)
Bibliografie