Přeskočit na obsah

Emmy Göring

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Emmy Göringová
Rodné jménoEmma Johanna Henny Sonnemann
Narození24. března 1893
Hamburk
Úmrtí8. června 1973 (ve věku 80 let)
Mnichov
Místo pohřbeníLesní hřbitov v Mnichově
Povolánídivadelní herečka, filmová herečka, autorka autobiografie a sběratelka umění
OceněníStaatsschauspieler (1934)
Zlatý stranický odznak
Politická stranaNárodně socialistická německá dělnická strana
ChoťHermann Göring (1935–1946)
DětiEdda Göring
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Emma Johanna Henny „Emmy“ Göring rozená Sonnemannová (24. března 1893 Hamburk, Německo8. června 1973 Mnichov, Západní Německo) byla německá divadelní herečka a druhá manželka vrchního velitele nacistického Luftwaffe Hermanna Göringa.

Ve vymezeném období nacistické vlády Adolfa Hitlera, který nebyl ženat, plnila neoficiálně roli první dámy Třetí Říše.[1][p 1]

Mládí a manželství

[editovat | editovat zdroj]

Narodila se jako Emma Sonnemannová v Hamburku do rodiny bohatého obchodníka. Po školní docházce se stala herečkou v Národním divadle ve Výmaru, kde poznala Hermanna Göringa.

Jejím prvním manželem se stal v roce 1916 herec Karl Köstlin. Dne 10. dubna 1935 se provdala podruhé za prominentního nacistu a vrchního velitele Luftwaffe Hermanna Göringa. I pro Hermanna Göringa bylo manželství s Emmou již druhé v pořadí, jeho první manželka Carin zemřela v říjnu 1931.[2] Na mnoha státních setkáních před druhou světovou válkou sloužila jako Hitlerova hosteska. Její tvrzení, že je první dámou Třetí Říše vytvořilo hodně nepřátelství mezi ní a Hitlerovou milenkou Evou Braunovou, kterou otevřeně pohrdala. To, že na sebe vzala roli první dámy Říše, jí Eva Braunová údajně nikdy neodpustila.[2] Jako manželka jednoho z nejbohatších a nejmocnějších mužů Evropy získala velkou pozornost veřejnosti. Po skončení války během německé denacifikace ji soud usvědčil z toho, že propagovala nacismus a odsoudil ji na jeden rok do vězení. Když byla propuštěna, bylo jí zkonfiskováno 30 procent jejího majetku a bylo jí zakázáno herectví na dobu pěti let. Tím byla připravena o živobytí.[3]

Pozdější léta

[editovat | editovat zdroj]

Několik let po svém propuštění z vězení získala velmi malý byt v Mnichově, kde zůstala již po celý zbytek svého života.[3] V posledních letech života trpěla bolestmi sedacích nervů. Napsala autobiografii, An der Seite meines Mannes (1967). Zemřela v Mnichově v roce 1973.[3]

Odraz v literatuře

[editovat | editovat zdroj]
  • Werner Fritsch: Enigma Emmy Göringové, monodrama na motivy její autobiografie. Dramatizace pro Český rozhlas v překladu Magdaleny Štulcové: Emmy Göring (Hana Maciuchová), Göring (Jaromír Meduna), Hitler (Ivan Řezáč) a Gustav Gründgens (Lukáš Hlavica), dramaturg: Hynek Pekárek, režie: Aleš Vrzák, natočeno: v roce 2010. Oceněno Prix Bohemia 2010 za nejlepší rozhlasovou hru roku.
  1. Některé zdroje považují za neoficiální první dámu Třetí říše Magdu Goebbelsovou (např. [1] Archivováno 26. 7. 2019 na Wayback Machine.).
  1. GUN, Nerin E. Eva Braun: Hitler's Mistress (Coronet Books). [s.l.]: Coronet Books; New edition edition, 1976. 280 s. ISBN 978-0340199329. S. 127. (anglicky) 
  2. a b HAMILTON, Charles. Leaders & Personalities of the 3rd Reich, 1. vydání. [s.l.]: R. James Bender Publishing, 1997. 480 s. ISBN 978-0912138671. (anglicky) 
  3. a b c Hamilton 1984, str. 110.

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]